Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.
K horším než původně vykazovaným údajům o hospodaření přispěla zejména revize dat o vývoji příjmů státu a také výkonu slovenské ekonomiky.
Slovensko vloni neplnilo unijní pravidlo, že deficit veřejných financí nemá překročit tři procenta HDP. Kvůli tomu ho EU zařadila mezi sedm členských států, se kterými letos v létě zahájila řízení.
Podíl státního dluhu země na HDP vloni klesl na 56,05 procenta z 57,68 procenta v roce předchozím. Udržel se tak pod šedesáti procenty HDP, jak to vyžadují unijní pravidla. Nad touto hranicí byl v roce 2021, kdy Slovensko stejně jako o rok dříve čelilo vysokým rozpočtovým schodkům v souvislosti s dopady nemoci covid-19.
Současná vláda premiéra Roberta Fica (Smer), která nastoupila do úřadu před rokem, na letošní rok naplánovala schodek veřejných financí v přepočtu skoro šest procent HDP.
Na příští rok plánuje vláda nižší deficit
Minulý týden slovenská vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s poklesem schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta HDP. Předlohu posoudí parlament, kde se Ficův kabinet opírá o většinu čtyř hlasů.
Rozpočtové příjmy Slovenska by měly stoupnout meziročně asi o dvacet procent, výdaje pak o více než deset procent. Více peněz má dostat například ministerstvo školství, a to i v souvislosti s přechodem kompetencí v oblasti provozu mateřských škol z měst a vesnic na stát.
V návrhu státního rozpočtu jsou už zahrnuta opatření z nedávného konsolidačního balíčku, který počítá zejména se zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), dále sazby daně z příjmů pro právnické osoby s vyššími příjmy a se zavedením daně z finančních transakcí. Právě kvůli tomuto konsolidačnímu balíčku předlohu kritizovala nejen opozice, ale i zástupci zaměstnavatelů a odbory. Například opoziční strana SaS tvrdila, že všichni občané prostřednictvím vyšších daní zaplatí za to, že stát u sebe nešetří. Analytici uvedli, že konsolidační opatření vlády se zaměřila hlavně na zvýšení příjmů státu.
Návrh státního rozpočtu Slovenska na příští rok vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 2,2 procenta, s výraznějším zrychlením inflace a s poklesem tempa růstu reálných mezd.
