Slovenské ministerstvo cílí na RTVS, Danko volá po tvrdé ruce. Opozice varuje před zničením nezávislých médií

Nahrávám video

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Schválením nového zákona by měl ve funkci skončit dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj, který do čela instituce nastoupil na pětileté funkční období za bývalé vlády v létě roku 2022.

Jsem zastánce tvrdé ruky státu, a když se tu nebude tvrdou rukou vládnout, tak to opozice vždy zneužije jako slabost.
Andrej Danko
předseda SNS
Denník N

Nově by už šéfa této veřejnoprávní instituce, která se má přejmenovat na Slovenskou televizi a rozhlas, nevolil parlament, ale sedmičlenná rada. Do ní by čtyři členy vybíral parlament a další tři ministerstva kultury a financí. Oproti nynější praxi bude možné šéfa televize a rozhlasu odvolat i bez uvedení důvodu.

„Byl jsem ubezpečen, že to je transpozice evropského modelu. Je to norská a španělská inspirace veřejnoprávními médii,“ tvrdí předseda výboru pro kulturu a politiku ve slovenské Národní radě Roman Michelko, rovněž člen Slovenské národné strany.

Návrh ministerstva kultury počítá také se zřízením programové rady, která bude posuzovat a kontrolovat program RTVS z hlediska dodržování veřejnoprávního charakteru vysílání.

Lidé chtějí změnu, tvrdí Šimkovičová

Představitelé nynější slovenské vlády, která nastoupila loni v říjnu, opakovaně nešetřili kritikou nejen vůči některým slovenským soukromým médiím, ale také vůči RTVS. Ministryně kultury Martina Šimkovičová pak minulý týden ohlásila, že chce dosáhnout výměny vedení RTVS a že od dříve plánovaného rozdělení RTVS na samostatnou televizi a rozhlas její úřad ustoupil.

„Měla by to být instituce, která by měla dávat prostor každému. Vidíte, jak vypadají politické pořady. Pokud se neshodujete s jejich názory, automaticky dostáváte blok. To není jen můj pocit, je to pocit i lidí, kteří žádají změnu. Změnu moderátorů, změnu vedení,“ připomíná Šimkovičové prohlášení Denník N.

Cituje také Andreje Danka, předsedu Slovenské národné strany, která Šimkovičovou do ministerské funkce nominovala: „Přestaňme plácat o nějakých výběrech. My řídíme stát v rámci kultury. Hlásíme se k zodpovědnosti za kulturu, za všechny oblasti. Jsem zastánce tvrdé ruky státu, a když se tu nebude tvrdou rukou vládnout, tak to opozice vždy zneužije jako slabost.“

Premiér Robert Fico, který své názory a připravovaná rozhodnutí často zveřejňuje na sociální síti, loni ohlásil bojkot čtyř soukromých médií včetně nejsledovanější soukromé televize Markíza. Kritizoval rovněž RTVS.

Veřejnoprávní médium je ovšem podle diváckých průzkumů označováno jako nejdůvěryhodnější televize, na což se během jednání s ministryní Šimkovičovou odvolával i současný šéf RTVS Machaj. „Myslím, že jde jednoznačně o to, aby se veřejnoprávní média dostala pod mnohem silnější politickou moc,“ konstatoval.

Pellegriniho Hlas–SD zatím návrh nepodpořil

„Čekáme, jak se k tomu postaví třetí koaliční strana Hlas Petera Pellegriniho, který kandiduje na prezidenta, který měl tendenci mluvit o tom, že bude zaručovat prozápadní směřování Slovenska a ochranu základních svobod,“ komentoval ve vysílání ČT24 redaktor slovenského Denníku N Dušan Mikušovič.

„Tam ještě uvidíme, jestli se nějakým způsobem nevzepře, ale ze zkušeností, které máme z posledních týdnů, to nepředpokládám,“ dodal.

Podle Mikušoviče není pravděpodobné, že by zákon neprošel slovenským parlamentem. Nějaké úpravy ale mohou nastat, například v aktuálně probíhajícím meziresortním připomínkovém řízení.

Nahrávám video

Fico chce zničit a ovládnout nezávislá média, varuje Šimečka

RTVS už dříve odmítla tvrzení Šimkovičové, že neplní svou veřejnoprávní funkci, a poukázala mimo jiné na průzkum veřejného mínění, že její televizní zpravodajství diváci považují za nejobjektivnější na Slovensku.

Opozice v reakci na návrh ministerstva kultury varuje, že nová Slovenská televize a rozhlas už nemá být médiem veřejné služby, ale vládní moci. Podle ní jde o další zápas o důležitý pilíř demokracie na Slovensku. Kvůli krokům vládní koalice ohledně RTVS a v dalších záležitostech opoziční strany Progresívne Slovensko (PS) a Sloboda a Solidarita (SaS) svolávají na pátek další protivládní demonstraci.

„Vláda ohlásila frontální útok na RTVS, chtějí ovládnout a zničit nezávislá média. Už se zmocnili tajné služby a policie, zrušili speciální prokuraturu a vyhrožují i ústavnímu soudu. Dělají nám ostudu v zahraničí a ohrožují miliardy z evropských fondů,“ burcoval šéf nejsilnějšího opozičního hnutí PS Michal Šimečka ve společném prohlášení s SaS.

K situaci na Slovensku se během plenárního zasedání Evropského parlamentu vyjádřila i eurokomisařka Věra Jourová. „Připomínám, že je to země, kde došlo k vraždě Jána Kuciaka právě proto, že byl velmi schopným novinářem, který dokázal pracovat s veřejnými informačními zdroji a pokrývat korupční kauzy spojené i s politickou sférou,“ upozornila na závěr debaty o aktu o svobodě médií. Ten má zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií. Europoslanci budou tuto normu schvalovat ve středu.

„Dnes (v úterý, pozn. red.) tady hovoříme o aktu o svobodě médií, a když pomyslím na situaci a vývoj na Slovensku, tak se mi chce říct, že včera bylo pozdě,“ pokračovala Jourová. „V každé zemi by měla být opravdu silná média veřejné služby, a ne média, která budou sloužit jako hlásné trouby strany a vlády,“ uzavřela s tím, že EK vývoj v zemi detailně sleduje.

Je to počáteční krok k zestátnění média veřejné služby, reagoval Český rozhlas

Návrh slovenského zákona znepokojil také vedení Českého rozhlasu. „Aktuální kroky slovenské vlády v nás vyvolávají hluboké obavy o osud veřejnoprávního vysílatele a demokracie na Slovensku. Návrh zákona Národní rady Slovenské republiky ze dne 11. 3. 2024 znamená de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby RTVS, dlouholetého a respektovaného člena Evropské vysílací unie (EBU),“ napsal v prohlášení generální ředitel René Zavoral.

Jde prý „nepochybně o počáteční krok směřující k zestátnění média veřejné služby na Slovensku“, pokračoval. Upozornil také na potlačení svobodného a objektivního vysílání, které je jednou z podmínek pro zachování demokracie a názorové plurality na Slovensku.

Připomněl také partnerství obou médií, která „sdílejí i velký kus společné historie“. Slovenským kolegům vyjádřil podporu.

Předchozí vláda zrušila RTVS koncesionářské poplatky, médium tak dostává příspěvek ze státního rozpočtu. I ten ale vláda stihla snížit.

Opoziční strany a občanští aktivisté dříve pořádali velké protivládní demonstrace kvůli návrhu Ficovy vlády na změny v trestním právu. Balík zákonů v trestním právu pak vládní koalice prosadila ve sněmovně, platnost části z nich ale pozastavil slovenský ústavní soud.

Nynější Ficova vláda už provedla personální výměny na mnoha úřadech a v různých institucích. Kvůli tomu také měnila kompetenční zákon, když kromě jiného oslabila personální pravomoci hlavy státu a prezidentku Zuzanu Čaputovou obešla i při dosazení svého kandidáta do vedení civilní tajné služby SIS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled