Předseda slovenské sněmovny Kollár přiznal, že uhodil partnerku. Čelí výzvám k rezignaci

Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár čelí výzvám k rezignaci poté, co přiznal fyzické násilí vůči své někdejší partnerce. Dopustil se ho v době, kdy ještě nepůsobil v politice. Kollár označil kauzu za diskreditační kampaň před zářijovými předčasnými volbami a odejít z čela parlamentu odmítl.

Kollár nejprve v úterý před novináři řekl, že v roce 2012 udeřil svou tehdejší partnerku Barboru Richterovou kvůli tomu, že podle něj hodila přes celou místnost jejich dítě a mohla ho zabít. Ve středu pak sdělil, že necítí žádnou vinu a že by se zachoval znovu stejně. „Není normální bít ženy, ale je nenormální hodit dítě a ohrozit ho na životě,“ uvedl Kollár.

Richterová v reakci odmítla, že dítě hodila přes obývací pokoj. Incident se odehrál v Kollárově domě ve Spojených státech. Dvojici se později narodil druhý potomek. Richterová už delší dobu na sociální síti mimo jiné kritizovala Kollára jako otce jejich dětí.

Kollár má více než deset dětí s několika ženami. V politice jeho strana Sme rodina zastává konzervativní názory a její preference se podle posledních sondáží před zářijovými volbami pohybují mezi 6,2 až 9,2 procenta.

Nyní nejpopulárnější strana Smer-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica uvedla, že Kollárovo přiznání je dostatečným důvodem k tomu, aby odešel z čela parlamentu. Smer-SD rovněž napsal, že odmítá jakékoliv formy násilí.

„Pane Kolláre, ženy se nebijí. Nikdy! Odstupte z pozice předsedy Národní rady a odejděte z politiky,“ uvedla Andrea Letanovská, místopředsedkyně strany Demokraté, do které letos v březnu přestoupil tehdejší slovenský premiér Eduard Heger a někteří poslanci. Poslankyně strany hodlají navrhnout Kollárovo odvolání, pokud z funkce předsedy sněmovny neodejde sám.

Kollár čelil nařčením z vazeb na mafiány i obchodu s drogami

Podle Hlasu-SD, který patří k nejoblíbenějším stranám na Slovensku, by měl Kollár zvážit, zda jeho setrvání ve funkci nepoškozuje jméno Národní rady.

V roce 2016, kdy se hnutí Sme rodina poprvé dostalo do sněmovny, se Kollár dostal pod tlak po zveřejnění kopií údajných dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, podle kterých se podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do tehdejšího Československa.

Média tehdy také dostala společné fotografie Kollára s Jurajem Ondrejčákem, kterého pak slovenské soudy poslaly na šestnáct let do vězení kromě jiného za řízení zločinecké skupiny. Kollár nařčení z obchodování s drogami odmítl a zveřejněné informace a fotografie označil za součást diskreditační kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.
před 27 mminutami

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 35 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 2 hhodinami
Načítání...