Prezident Petr Pavel v pondělí zahájil dvoudenní návštěvu Slovenska, kam tradičně vede první zahraniční cesta hlavy státu po inauguraci. V Bratislavě ho v prezidentském paláci se státními poctami přijala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Potvrdili, že zvažují společné cesty, včetně plánované návštěvy Ukrajiny během dubna. Odpoledne společně uctili památku zakladatelů Československa. Pavel má v plánu také připomenout památku obětí útoku u klubu Tepláreň i zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
Na úvod své dvoudenní návštěvy Slovenska Pavla přijala Čaputová v prezidentském paláci v Bratislavě, kde zhruba hodinu jednali. Prezidentka také potvrdila, že zvažují společné cesty do zahraničí, včetně té do Kyjeva, o které už Petr Pavel jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Čaputová dodala, že společné cesty mohou posílit společné zájmy.
„Není tajemstvím, že sdílíme množství názorů a hodnot. To je nejlepší základ pro další spolupráci,“ uvedla hlava slovenského státu po jednání a rovněž poděkovala Česku za to, že velí mnohonárodní jednotce NATO na Slovensku a že se spolu s Polskem podílí na ochraně vzdušného prostoru Slovenska.
Při slavnostním ceremoniálu, jehož součástí bylo i přivítání chlebem a solí, absolvovali přehlídku čestné prezidentské stráže. „Upřímně mě tato návštěva těší. Je v mnohých ohledech pro mě výjimečná,“ uvedla po jednání Čaputová s tím, že vyslechnutí hymny Česka a Slovenska po sobě jí po třiceti letech existence obou samostatných států připomnělo společnou minulost.
Slovenská hlava státu zmínila, že velkou výzvou následujících let je podle obou informační válka. „Naše zpravodajské služby otevřeně hovoří o vlivu Ruska, co se týče dezinformací na území Slovenské republiky. Jsme velmi zranitelní. Vliv dezinformací je zjevný. I v této oblasti si umíme představit bližší spolupráci našich zemí,“ řekla.
„Případné společné cesty do zahraničí jsou vysláním vzkazu našim spojencům v rámci NATO i v rámci EU,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 politolog Milan Školník s tím, že je důležité, že budou obě země mluvit společným jazykem i v rámci středoevropského či světového prostoru. Podotkl, že dalším faktorem můžou být prezidentské cesty neboli ekonomická diplomacie, o což se pokoušel prezident Miloš Zeman, a pokud bude podle něj jasná strategie, tak to může přinést konkrétní výsledky.
V4 je už spíše jen konzultační fórum, míní Pavel
Petr Pavel ocenil jednání také z důvodu společné koordinace nadstandardních vztahů. „Čelíme ale bohužel stejným problémům, které vycházejí z konfliktu, který je ještě blíž Slovensku,“ zmínil v narážce na válku na Ukrajině.
Sdružení zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) podle něj v poslední době není efektivní, nechtěl by se ho ale zbavovat. „Vnímám V4 jako konzultační fórum bez ambice dosáhnout hlubší koordinace ohledně zahraniční politiky,“ dodal. Země by podle něj měly vážně uvažovat o tom, „jakým obsahem naplní“ budoucí spolupráci.
Doplnil, že si dokáže představit prostor pro konzultace a spolupráci v řadě oblastí, jako jsou ekonomická, obchodní a kulturní. Potenciál vidí i v možné užší spolupráci mezi V4 a baltskými zeměmi.
Slovenská prezidentka Pavlovi už v lednu po rozhodujícím kole přímé prezidentské volby osobně gratulovala v jeho volebním štábu v Praze. Když Pavel složil prezidentský slib, Čaputová uvedla, že je ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, stojí člověk se stejnými hodnotami.
Jako dar během jeho první návštěvy sousední země darovala Pavlovi obrázek od známého slovenského karikaturisty Martina Šútovce, který namaloval po jeho zvolení. Čaputová od české delegace převzala sada šperků. Informoval o tom mluvčí prezidentky Martin Strižinec.
Po této schůzce oba politici uctili položením věnců památku zakladatelů Československa Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika u památníků na nábřeží Dunaje v Bratislavě.
Připomínka Kuciaka i obětí z klubu Tepláreň
Odpoledne se Pavel setkal s premiérem Eduardem Hegerem, který minulý týden oznámil odchod z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a který se stal lídrem neparlamentní strany Demokraté. Po prosincovém pádu Hegerovy menšinové vlády čekají Slovensko na konci září předčasné parlamentní volby.
Po odpolední schůzce s Hegerem český prezident položením květin uctil památku obětí loňské homofobní vraždy u gaybaru v Bratislavě.
Čaputová v tomto kontextu upozornila, že Slovensko zatím neposílilo práva lidí jiné než heterosexuální orientace například po vzoru Česka. „Je mi líto, že na Slovensku nemáme účinnou legislativu, která by garantovala možnost registrovaných partnerství. Místo toho, abychom této komunitě poskytli alespoň minimální standard práv, tak se tato menšina stává předmětem politických útoků a politického boje,“ uvedla.
Pavel doplnil, že podporuje sňatky párů stejného pohlaví, což akcentoval i v průběhu prezidentské kampaně. Řekl, že pietou u pomníků Masaryka a Štefánika si s Čaputovou připomněl výročí třiceti let existence obou republik. „A do jejich vínku dnes, aspoň podle mého, patří to, že plně sdílíme hodnoty demokratického světa. A k nim patří i to, že jsme tolerantní vůči menšinám, že jsme tolerantní vůči sobě samým a jakákoli forma násilí jedné skupiny proti druhé je z mého pohledu prostě nepřípustná,“ řekl.
Později Pavel položil květiny také u památníku zastřeleného novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Tato dvojnásobná vražda z roku 2018 vyústila v zemi v mohutné demonstrace a v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica.
Případy násilí proti novinářům je podle Pavla důležité si připomínat, protože i dnes jsou vidět náznaky minimálně pobízení k násilí. „A to nejenom vůči novinářům, ale i vůči politickým odpůrcům,“ podotkl. Odsoudil i násilí vůči sexuálním nebo náboženským menšinám. „Jsme civilizované společnosti a měli bychom se smířit s tím, že odlišnosti do toho patří. Že nejsme všichni stejní a musíme spolu vycházet, protože to takto civilizované společnosti dělají,“ zdůraznil.
Pavel položení květin spojil s procházkou po centru Bratislavy. U pietních míst na něj čekaly skupinky lidí, kteří mu tleskali a projevovali sympatie. Někteří ho žádali o společnou fotografii nebo o podpis.
Český prezident si také společně s manželkou a svým hradním týmem prohlédl na Hviezdoslavově náměstí venkovní výstavu fotografií, která mapuje společnou historii Čechů a Slováků. Projekt České tiskové kanceláře nazvaný Česko/slovenské okamžiky ukazuje na 130 snímků zejména z archivu agentury. Putovní výstava bude v Bratislavě poblíž budovy velvyslanectví do konce března, poté se přesune do dalších slovenských měst.
K Ukrajině
Večer se Pavel s Čaputovou zúčastnili diskuse, kterou ve Slovenském národní divadle uspořádaly servery Denník N a Deník N. Věnovali se v ní například pravomocím přímo volených prezidentů nebo možnosti další kandidatury Pavla i Čaputové. Slovenská prezidentka řekla, že rozhodnutí, zda se bude opět ucházet o úřad hlavy státu, oznámí v řádu několika týdnů.
Tématem byly i zahraničněpolitické otázky týkající se budoucnosti Visegrádské skupiny a války na Ukrajině. Diváci, kteří zaplnili celý sál, oběma politikům často tleskali, zejména při jejich vyjádřeních k ruské agresi na Ukrajině, nebezpečí populismu nebo boji s dezinformacemi.
Také v rozhovoru pro ČTK při návštěvě Bratislavy se Pavel bavil o Ukrajině. Zmínil, že její případné přijetí do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí jako úvahy o přijetí do Severoatlantické aliance. Členství v EU lze dle prezidenta lépe vysvětlit i těm, kteří vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a nikoli vojenský.
Návštěvu Slovenska Pavel zakončí v úterý, kdy se sejde se šéfem slovenské sněmovny Borisem Kollárem a pak s mladými osobnostmi z nevládních organizací.
