Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.
Za protiústavní označili ústavní soudci například zákon, na jehož základě měl stát původně od příštího roku poskytovat příspěvky na financování volnočasových aktivit dětí nebo zvýšit rodičům odpočitatelnou položku z daně z příjmů na děti. V listopadu sněmovna schválila odklad zavedení takzvaného kroužkového na rok 2025, a naopak ještě výrazněji zvýšila například částku, kterou by si rodiče dětí mohli odpočítat z daní.
Podle šéfa ústavněprávního výboru slovenské sněmovny Milana Vetráka verdikt soudu rodiny neovlivní. „Rodiny s dětmi se obávat nemusejí, protože jsme v parlamentu během nynější a předchozí schůze upravili příslušné zákony tak, aby na ně nemělo rozhodnutí ústavního soudu žádný vliv,“ uvedl Vetrák, který je poslancem za nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) ministra financí Igora Matoviče.
Ústavní soud rozhodl, že část balíčku na podporu rodin je v rozporu kromě jiného s tím článkem ústavy, podle kterého Slovensko chrání dlouhodobou udržitelnost svého hospodaření. To se značně zhoršilo po předloňském propuknutí koronavirové nákazy.
Schválení rodinného balíčku ve sněmovně prosadil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič, a to i navzdory nesouhlasu tehdejší vládní strany SaS. Opatření kritizovali také ekonomové a samospráva, které stát původně neschválil kompenzace výpadku příjmů v souvislosti se zvýšením takzvaného daňového bonusu na dítě.
SaS následně v létě vypověděla koaliční smlouvu, u OLaNO ale neuspěla s požadavkem na odchod Matoviče z vlády. V září čtyři ministři za SaS podali demisi a strana definitivně odešla do opozice. Vláda premiéra Eduarda Hegera tím přišla o většinu ve sněmovně. Z iniciativy SaS pak parlament minulý týden a v pondělí jednal o návrhu vyslovit Hegerově vládě nedůvěru, hlasování ale sněmovna v úterý odložila na čtvrtek. Odloženo bylo také hlasování poslanců o návrhu státního rozpočtu na příští rok, jež se původně očekávalo rovněž během úterý.
Prostor k dalším jednáním
Šipoš v úterý svůj návrh na odložení hlasování o nedůvěře kabinetu zdůvodnil tím, že je třeba vytvořit prostor k dalším jednáním o řešení vzniklé krize, včetně možnosti konání nových voleb. Šipošův návrh sněmovna schválila i díky hlasu nezařazeného poslance Tomáše Taraby, který původně plánoval hlasovat pro pád vlády a který nyní řekl, že posunutí termínu hlasování o nedůvěře vládě umožnilo debatu o vypsání předčasných voleb. Pokud podle něj k dohodě o vypsání nových voleb na léto příštího roku nedojde, bude spolu se svými dvěma kolegy ve čtvrtek hlasovat pro pád vlády.
Konání nových voleb je podmíněno změnou ústavy a následným zkrácením stávajícího volební období. Na změnu ústavy ve sněmovně je potřeba souhlas alespoň třípětinové většiny zákonodárného sboru; část poslanců OLaNO a nezařazených zákonodárců se už vyslovila proti novým volbám.
„Jeden scénář je, že se dohodneme na předčasných volbách. Druhý scénář může být, že se udělá rekonstrukce vlády. Třetí scénář bude to, že může někdo odstoupit z ministerského postu a uklidnit situaci,“ řekl šéf parlamentu a vládního hnutí Jsme rodina Boris Kollár k možným řešením krize. Dodal, že prioritou pro něj je, aby vláda zůstala v úřadu do konce řádného volebního období. Pokud se to nepodaří, je Kollár pro nové volby v co nejbližším termínu.
K vyslovení nedůvěry kabinetu je zapotřebí souhlas většiny z celkového počtu 150 poslanců. Tábor zastánců i kritiků vlády z řad zákonodárců byl původně vyrovnaný. V úterý ale už druhý dosud vládní poslanec z klubu Kollárova hnutí ohlásil, že podpoří pád vlády. Místopředseda parlamentu za OLaNO Gábor Grendel pak uvedl, že ve sněmovně je potřebná většina k prosazení nedůvěry kabinetu.
Spory s Matovičem
Šéf SaS Richard Sulík řekl, že odložení hlasování sněmovny o nedůvěře vládě vytvořilo prostor pro demisi Matoviče. Sulík zároveň nevyloučil jednání se zástupci koalice.
Poslanec Martin Borguľa, který před původně plánovaným termínem rozhodování sněmovny vystoupil z klubu Jsme rodina, zopakoval, že podpoří pád vlády, pokud ve funkci setrvá ministr vnitra za OLaNO Roman Mikulec. Borguľa od letošního jara čelí obvinění z korupce.
