Sulík podal demisi, aby zachránil vládu. Čeká se, zda odstoupí i Matovič

Nahrávám video
Horizont ČT24: Problémy slovenské vládní koalice
Zdroj: ČT24

Krize ve slovenské vládní koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Richarda Sulíka, který je také předsedou liberální strany Sloboda a solidarita (SaS). Sulík tak učinil v reakci na aktuální oznámení premiéra a člena vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Eduarda Hegera, že šéf OĽaNO a ministr financí Igor Matovič vyhoví dřívějšímu ultimátu SaS a odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. Většinu z nich SaS dosud blokovala.

Sulík ovšem řekl, že k jednáním o zmíněných návrzích SaS přistoupí až poté, co Matovič podá demisi. Bez SaS by už zbylé tři vládní strany neměly ve sněmovně většinu.

SaS na začátku července odstoupila od koaliční smlouvy a požadovala zejména, aby Matovič již dále nebyl členem kabinetu. Strana zároveň dala kolegům v koalici čas do závěru srpna na nové uspořádání vztahů v koalici, v opačném případě by čtyři ministři za SaS podali demisi. Podle nynějšího vyjádření Sulíka by tři zbylí ministři za SaS, a to ministři zahraničí, školství a spravedlnosti, měli vyčkat s případnou rezignací do pondělí, aby Matovič mohl mezitím odstoupit.

„Matovič měl celé léto čas ke smysluplným jednáním, předkládání požadavků. Tento čas promarnil. To, že až dnes (ve středu) přijde s deseti požadavky, považujeme za záměrné prodlužování koaliční krize. Navzdory tomu jsme připraveni o těchto bodech jednat. K tomu, abychom mohli s těmito jednáními začít, žádáme splnění našeho základního požadavku, a tím je odstoupení Matoviče,“ zdůraznil Sulík.

Sulík chce, aby ho vystřídal náměstek

Zároveň uvedl, že demisi podal do podatelny prezidentské kanceláře ve středu ráno. Ve funkci zůstane do doby, než ho prezidentka Zuzana Čaputová odvolá. Pokud by nakonec SaS zůstala vládní stranou, ministrem hospodářství by se měl podle Sulíka stát jeho náměstek na ministerstvu Ján Oravec. Sulík už dříve vyjádřil ochotu rezignovat na funkci ministra hospodářství, pokud by to měla být cena za odchod Matoviče z vlády.

Slovenská prezidentka Čaputová odpoledne vyzvala vládní politiky, aby skončili s ultimáty a se vzájemným obviňováním. Země podle ní potřebuje funkční vládu. Kritizovala také Matoviče, že podmínky v souvislosti se svou demisí předložil až na poslední chvíli.

„Místo řešení pokračuje nekonečný seriál, který už nikoho nezajímá. Takto se vládnout nemá a nelze. Slovensko čelí najednou energetické, inflační, geopolitické a klimatické krizi v podobě enormního sucha. K tomu podle lékařů kolabuje zdravotnictví, podnikatelé volají o pomoc, jinak budou muset propouštět. Samosprávy hovoří o zvyšování daní, aby mohly alespoň topit a svítit. Lidé se propadávají do příjmové chudoby,“ řekla Čaputová po schůzce s premiérem a šéfem sněmovny.

OĽaNO nově podmínilo Matovičovu demisi tím, že SaS podpoří například finanční příspěvky na děti, dále platby penzistům a rodinám v celkové hodnotě stovek milionů eur jako kompenzaci vysoké inflace a stoupajících cen energií. Dále by SaS měla podpořit například zvýšení některých daní nebo zavedení nových daní, a to z tranzitního plynovodu či na ruskou ropu, jakož i další opatření v důchodovém systému a v rozpočtové oblasti.

„Pokud budou tato opatření schválena, Igor Matovič přijme výzvu Richarda Sulíka a spolu s ním odejde ze své funkce do parlamentu,“ řekl novinářům Heger před jednáním vlády. SaS dosud podmiňovala svůj souhlas se zvýšením některých daní nebo se zavedeným nových daní tím, že jiné daně nebo poplatky se sníží.

Ultimáta, která nelze splnit

Podle komentátora slovenského Denníku N Martina Šimečky je to jen další kolo jednoho ultimáta, které střídá další, protože to, co předložil Heger straně SaS, je další ultimátum. „Pokud splní deset podmínek, Matovič odejde z vlády, ovšem ty podmínky jsou takové, že je SaS prakticky nemůže splnit,“ míní.

SaS podle něj žádá, aby Matovič nejprve odstoupil a potom by jednali o splnění podmínek. Matovič se zatím však odstoupit nechystá a říká, že odstoupí, až budou podmínky splněny. „To znamená, že v nejlepším případě by Matovič mohl odstoupit někdy v prosinci, možná na konci listopadu. Všechny podmínky jsou ale tak absurdní, že na ně SaS nemůže přistoupit, a proto žádá odchod Matoviče hned. Nicméně je tady jedna změna, že Matovič vůbec připustil svůj odchod, což trochu mění situaci, protože tlak na něj i z jeho vlastních řad může být silnější než doposud,“ myslí si Šimečka. 

Všechny podmínky si víceméně žádají navýšení financí, na které stát v této chvíli nemá a musel by se zadlužovat. V tom vidí liberálně ekonomická SaS velký problém. „Jedna z podmínek je také takzvané odbrždění dluhové brzdy, což znamená, že se Slovensko bude zadlužovat více než předtím, přitom mu to zakazuje ústavní zákon. Minimálně polovina z těch požadavků je tedy nesplnitelná, pokud se Slovensko nechce vydat cestou výrazného zadlužování, a to je pro SaS nemyslitelné,“ hodnotí Šimečka. 

Opoziční strany konflikt nijak nekomentovaly, pouze podle Šimečky oprávněně říkají, že vláda je v kolapsu, že lidé potřebují řešení, a proto žádají předčasné volby. „Nicméně otázka předčasných voleb je stále více na místě, protože takhle se vládnout nedá, což řekla i prezidentka Čaputová,“ podotkl. „Využívají toho, že je vláda opravdu neschopná a lidé jsou z toho doopravdy unavení, protože očekávají nějaká řešení a ta nepřicházejí, protože se koaliční politici zabývají sami sebou. Je to otázka krátkého času, kdy vláda nebude moci vládnout normálním způsobem,“ míní komentátor Denníku N.

Nahrávám video
Novinář Šimečka o vládní krizi na Slovensku
Zdroj: ČT24

Matovič je v zahraničí

Matovič je podle slovenských médií na dovolené ve Španělsku, do vlasti by se měl vrátit ve čtvrtek. Na sociální síti například napsal, že během středy se ukáže, komu záleží na Slovensku a komu na vlastním egu.

Vláda na jednání ve středu opět nerozhodla o opatřeních ohledně zajištění dodávek elektřiny a zemního plynu domácnostem, podle náměstka ministra hospodářství Karola Galeka bude nejprve třeba změnit zákony. Stát nově počítá s tím, že domácnosti budou mít v příštích dvou letech garantovanou cenu elektřiny na letošní úrovni, a to na 85 procent své spotřeby z roku 2020. Krok má přimět rodiny k šetření energie. Další opatření mají tlumit zdražení zemního plynu.

SaS je dlouhodobě ve sporu s Matovičem ohledně různých témat, rozpory vyústily až do osobních slovních výpadů mezi Sulíkem a Matovičem. Loni si SaS a nejmenší vládní strana Za lidi vymohly demisi Matoviče na funkci premiéra; SaS tehdy tvrdila, že Matovič není osobnostně, komunikačně ani manažersky schopen vést zemi. Matoviče pak ve funkci ministerského předsedy nahradil Heger, který byl ministrem financí.

Matovičovo hnutí OĽaNO v roce 2020 se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti tehdy vládním sociálním demokratům (Smer-SD). Preference OĽaNO pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a Matovič se stal podle průzkumů jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Některá média či politici označují Matoviče například mužem konfliktu, který své nápady prosazuje i bez dohody s odborníky nebo partnery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...