Matovič je politický klaun, ale krize pomůže dokončit decentralizaci Slovenska, soudí Vašáryová

Nahrávám video
90’ ČT24 – Politická krize na Slovensku eskaluje
Zdroj: ČT24

Igor Matovič je politický klaun a jeho soupeření s koaličním partnerem Richardem Sulíkem vedlo k současné vládní krizi na Slovensku, zmínila v pořadu Devadesátka ČT24 politička a někdejší diplomatka Magda Vašáryová. „Vypadá to, že stát je v rozkladu, ale stát není tak jednoduché úplně rozložit,“ poznamenal pak novinář Deníku N Martin M. Šimečka.

Současná situace, kdy se den po dni rozpadá slovenská vláda a další ministři z ní odcházejí, Vašáryovou nepřekvapuje. Chování šéfa OĽaNO a premiéra Matoviče i Richarda Sulíka ze strany Sloboda a Solidarita poznala dostatečně za šest let, co s nimi byla v parlamentu. „Od těchto dvou lidí jsem si nic neslibovala, ani jsem je nevolila.“

Matoviče označuje za politického klauna. Slovensko není jediná země, která si zvolila politického klauna do svého čela, řekla s odkazem na Borise Johnsona či Donalda Trumpa. „Jen nevím, co si od toho (slovenští) voliči slibovali, že dali takovou velkou politickou moc právě Matovičovi.“

Za problém považuje, že voliči opustili klasické politické strany a neustále hledají takovéto typy svých reprezentantů. Věří, že současná krize – po roce vládnutí čtyřkoalice – přispěje k tomu, že lidé budou příště vybírat jinak. Například ne podle toho, kdo se jim zalíbí dva týdny před volbami.

Také politolog Petr Just považuje soupeření Matoviče a Sulíka za stěžejní důvod pnutí ve slovenské vládě. Za hlavní slabost premiéra považuje jeho impulsivnost. S tím je spojena i určitá teatrálnost, která se spíše hodí pro opozičního představitele. Slabinou je rovněž jeho malá předvídatelnost, dodal politolog.

Šimečka: Nižší struktury státu stále fungují

Novinář Šimečka podotkl, že to sice nyní na Slovensku vypadá, že stát je v rozkladu, ale „stát není tak jednoduché úplně rozložit“. Zdůraznil, že nižší struktury státu jako obce nebo kraje stále fungují, byť na vrcholu vládne naprostý chaos. 

Právě samospráva je podle Šimečky vítězem důvěry ve stát a funguje nesrovnatelně lépe než centrální moc. Současnou situaci předvídal už po loňských volbách, když nevěřil, že Matovič ve funkci dozraje. „Je to rozený populista se vším všudy,“ řekl Šimečka s tím, že současný slovenský premiér potřebuje mít nepřítele a konflikt. A k tomu si nevyhlédl opozici, ale Sulíka, na čemž má předseda SaS také svůj podíl.

Sulíkova SaS pozastavila svou účast ve vládní koalici

Sloboda a Solidarita naposledy přispěla ke gradaci slovenské krize, když ve čtvrtek pozastavila svou účast v koalici, dokud premiér Igor Matovič (OĽaNO) nepodá demisi. Zbylé tři vládní partaje si bez SaS udrží ve sněmovně jen těsnou většinu.

Sulíkova strana už dříve podmínila své setrvání v kabinetu tím, že Matovič rezignuje do této středy. Premiér už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků.

Matovičovo hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti krátce před Sulíkovým prohlášením uvedlo, že předseda SaS se rozhodl sesadit vládu a že zodpovědnost zůstává na zbylých koaličních stranách. Nynější kabinet nastoupil do úřadu loni v březnu, kdy po dlouholetém vládnutí skončili v opozici sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica.

Zástupci koalice spolu probírali rekonstrukci vlády už v uplynulých dnech, jednání ale uvázla na personálních otázkách. SaS nesouhlasí s tím, aby členem nové vlády nebyl donedávna ministr hospodářství Sulík a aby se Matovič stal vicepremiérem pro boj s korupcí, tato funkce totiž není dosud zřízena.

Kde vidí Vašáryová naději

Vašáryová uvedla, i s odkazem na slova Šimečky, že vidí jednu důležitou tendenci. Tedy, že Slovensko se bude dál decentralizovat a lidé nebudou čekat, že vše bude řešit vláda. „Dřívější decentralizační procesy zůstaly na půli cesty, nyní by se mohly dokončit,“ dodala.

Zmínila i svůj pocit, zda Matovič chce v případné nové vládě opravdu protikorupční agendu. Překvapilo ji totiž, že požadoval odchod ministryně spravedlností Márie Kolíkové (Za ľudí). Tu přitom považuje za to nejlepší v politice posledních let.

Na současné prezidentce Zuzaně Čaputové pak uznává její chladnokrevnost i to, že je právnička a pohybuje se, na rozdíl právě od Matoviče či Sulíka, ve striktně ústavním rámci.

Celkově však Vašáryová současnou situaci nevidí jako nějakou strašnou krizi. Je to podle ní demokracie, kdy voliči zkoušejí posílat do exekutivy různé lidi. „Musíme budovat silné demokratické instituce, které budou pevně stát na pozici právního státu, ať už tam bude (Boris) Kollár (předseda koaliční strany Sme rodina), nebo Matovič.“ Dodala, že Slovensko má několik kotev, o které se může opřít. Jednak to, že jeho obyvatelstvo je jasně proevropské, a pak to, že má euro coby finanční kotvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...