Na Slovensku oficiálně začíná předvolební kampaň, šéf sněmovny vyhlásil termín hlasování

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Po vyhlášení termínu voleb už politické strany a hnutí nemohou změnit svůj název. Tuto možnost v květnu využilo například nejsilnější parlamentní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Místo vytvoření volební koalice OĽaNO upravilo svůj název tak, že do něj zahrnulo i další formace, se kterými patrně vytvoří společnou kandidátní listinu. Tu musí strany odevzdat nejpozději na začátku července.

Zatímco samostatně kandidující straně stačí pro zisk křesel ve sněmovně dosáhnout ve volbách alespoň pěti procent hlasů, pro koalice platí vyšší volební práh.

O konání předčasných voleb v termínu na konci září rozhodla slovenská sněmovna letos v lednu. Učinila tak poté, co loni v prosinci vyslovila nedůvěru tehdejšímu kabinetu premiéra Eduarda Hegera. Jeho vláda předtím přišla o parlamentní většinu kvůli odchodu liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné vládní koalice. Rozchodu předcházely dlouhodobé spory mezi SaS a šéfem OĽaNO Igorem Matovičem. Hegerův kabinet pak v polovině letošního května vystřídala úřednická vláda ekonoma Ľudovíta Ódora.

Fico je kopií Orbána, říká šéfredaktor Aktuality.sk

Před rostoucí popularitou expremiéra Fica ovšem varují někteří experti. „Fico se stal kopií maďarského premiéra a je velmi pravděpodobné, že pokud sestaví po zářijových volbách vládu, bude druhým Orbánem v Evropské unii,“ míní šéfredaktor portálu Aktuality.sk Peter Bárdy.

Podle něj budou mít ztíženou pozici zejména voliči „středopravých stran“. „Pokud se strany před volbami nedohodnou a nevytvoří nějaké koaliční celky, pak reálně hrozí, že sedm, osm stran nemusí mít v budoucím parlamentu svoje zastoupení, a tím pádem by propadlo možná až přes milion voličských hlasů,“ komentuje možný vývoj.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 47 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled