Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.
„Iniciativy opozice, aby se co nejdříve ukončilo toto volební období, odmítáme. Musíme lidem jasně říci, že jistotami Slovenska je účast v EU a v NATO. Jen spojenectví demokratů je garantem, že se nevrátí doslova totalitáři,“ řekl Budaj, který byl v roce 1989 na Slovensku jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích během sametové revoluce.
Budaj poukázal například na vyjádření šéfa opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica, že pro případ účasti jeho strany ve vládě už nedovolí vývoz žádné munice na Ukrajinu, která čelí vojenské agresi Ruska. Směr-SD je pro nové volby na Slovensku.
Žádný ze zmíněné skupiny poslanců z takzvané občanskodemokratické platformy nebyl členem OĽANO, které bude ve 150členné sněmovně nově zastupovat už jen 37 zákonodárců. S platformou podle Budaje bude spolupracovat také bývalý poslanec OĽANO a exministr zemědělství Ján Mičovský a další dva poslanci.
Odchod z hnutí poslanci platformy zdůvodnili tím, že už nemají vliv na rozhodování vedení OĽANO, které jejich krok zatím nekomentovalo.
Proti novým volbám se spíše odmítavě postavili také někteří představitelé OĽANO, jakož i bývalá vládní strana Sloboda a Solidarita (SaS), která hlasování sněmovny o nedůvěře Hegerova kabinetu vyvolala. Menšinová vláda toto hlasování minulý týden nepřečkala. SaS pak jako řešení vzniklé situace označila rekonstrukci kabinetu či takzvanou úřednickou vládu, kterou by SaS podpořila. SaS letos v září opustila vládu po sporech s Matovičem, jenž odmítl její ultimátum na odchod z kabinetu.
Nové volby budou možné až po úpravě ústavy
K vypsání nových voleb na Slovensku je potřeba nejprve do ústavy zakotvit obecná pravidla zkrácení volebního období parlamentu a následně schválit konkrétní termín skončení volebního období Národní rady. Na změnu ústavy je potřebný souhlas alespoň třípětinové většiny všech poslanců. Zavedení ústavních pravidel pro předčasné volby je také předmětem referenda, které slovenská prezidentka Zuzana Čaputová rozhodnutím z listopadu vyhlásila na 21. ledna příštího roku.
O dalším průběhu stávající schůze sněmovny v pondělí jednaly poslanecké kluby, podle šéfa sněmovny Borise Kollára bude schůze v úterý patrně přerušena, a to až do ledna. To by znamenalo, že sněmovna do konce letošního roku zřejmě nestihne schválit změnu ústavy ani státní rozpočet na příští rok.
Podle expremiéra a šéfa nyní nejpopulárnější strany Hlas – sociální demokracie Petera Pellegriniho nyní SaS spolu s Kollárem, jenž je také předsedou vládního hnutí Sme rodina, hledají novou většinu ve sněmovně. Pellegrini to označil za výsměch lidem, kteří si přejí předčasné volby. Poslanci za Hlas-SD dříve dodali SaS potřebný počet podpisů na svolání mimořádné schůze sněmovny, která pak vyslovila nedůvěru vládě.
