Radim Fiala (politik) strana 2 z 3

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Kabinet Petra Fialy (ODS) je po úterním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) velmi blízko rozhodnutí, že nejpozději od ledna příštího roku zavede daň z mimořádných zisků energetických firem, bank i výrobců a distributorů pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ČT řekl, že vláda bude muset daň prosadit, aby měla dost peněz na kompenzace vysokých cen energií pro české domácnosti. Zavedení nové daně kabinetu doporučila i většina členů NERV.

S koncem léta kvůli vysoké inflaci znovu porostou důchody. Automatická valorizace zvýší od 1. září průměrnou penzi o sedm set korun na víc než na osmnáct tisíc. Letos jde už o třetí zvýšení. V době rychlého zdražování ho nařizuje zákon. Stát kvůli tomu tento rok na důchody vydá o 56 miliard korun více než loni.

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvacet miliard na 110 miliard korun. Podle zjištění ČT se na tom shodli šéf státní kasy Zbyněk Stanjura s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Armáda plánuje nabrat další stovky vojáků, chce nakupovat nová bojová vozidla, vrtulníky i munici.

Vláda začíná hledat úspory na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že by kabinet mohl snížit nebo zrušit státní podporu stavebního spoření. To využívají víc než tři miliony lidí. Stát by zrušením podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy.

Politici znovu otevírají možnost tolerance alkoholu u vodáků. Návrh už prošel druhým čtením. Povolené množství alkoholu by však bylo omezené – bez pokuty by někde mohl mít vodák až půl promile. Odpůrci to považují za nebezpečné, zastánci zase tvrdí, že změna by odpovídala tomu, jak to na českých řekách vypadá už teď.

Většina stran vládní koalice připouští podle zjištění ČT zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Důvodem jsou prudce stoupající ceny energií a rychle rostoucí zisky energetických firem. Plán Pirátů až na pětadvacetiprocentní sektorovou daň pro firmy vyrábějící elektřinu podporuje STAN. Lidovci a TOP 09 chtějí jednat o konkrétních detailech návrhu. Pátá koaliční strana, ODS, je ke speciálnímu zdanění zatím spíše skeptická. Piráti se STAN chtějí návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.

Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem by byla podpora konkurenceschopnosti dopravců a srovnání podmínek se sousedními státy. Aktuálně platné opatření končí 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.

Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.

Podle informací ČT zvažuje vláda zvýšení rodičovského příspěvku i růst životního a existenčního minima. U zvýšení rodičovského příspěvku zatím vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracuje s několika variantami. Ta, která by byla pro občany nejvýhodnější, počítá až s patnáctiprocentním navýšením. Takové plány kabinetu Petra Fialy (ODS) podporuje i opozice. Pokud dojde k dohodě, měl by příspěvek vzrůst od začátku příštího roku.

Konflikt na Ukrajině se dotkne i českého státního rozpočtu. Sněmovna ho sice zřejmě tento týden schválí, ale během pár měsíců bude potřeba jeho novela, shodují se někteří koaliční ministři. Kvůli válce a uprchlíkům totiž čekají stát mimořádné miliardové výdaje, s nimiž současný návrh nepočítá.

Zástupci vládní koalice chtějí omezit blokování jednání sněmovny dlouhými projevy. Koaliční poslanci o tom chtějí v příštích dnech jednat s opozicí. Důvodem jsou právě obstrukce. Například v tomto týdnu poslanci potřebovali až 37 hodin na to, aby přehlasovali senátní veto novely pandemického zákona. Kritizovalo ji hlavně hnutí SPD, například jeho šéf Tomio Okamura mluvil dlouhých šest hodin.

V úterý začne únorová schůze Poslanecké sněmovny. Zákonodárci by například měli zahájit projednávání státního rozpočtu na letošní rok, které by se mělo obejít bez obstrukcí. Jinak to ale nejspíš bude u pandemického zákona, který tento týden zamítl Senát, dolní komora ho proto musí schvalovat znovu, možná už právě na této schůzi. Dlouhé projevy nebo přestávky provází také projednávání zákona, který má zavést korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Mezi návrhy je třeba i odklad účinnosti některých částí stavebního zákona nebo volba šestého místopředsedy dolní komory.

Příspěvky na bydlení se kvůli razantnímu zdražení energií zřejmě zvýší. Na dávky by měl navíc dosáhnout širší okruh lidí. Předpokládá to vládní novela o státní sociální podpoře, kterou s úpravou schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce také lepší ochranu zákazníků, požaduje to po Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). Do jednoho měsíce pak ministr chce dostat strategický výhled, případně i konkrétní legislativní návrhy. Podle resortu průmyslu a obchodu (MPO) poroste cena elektřiny letos o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent.

Vláda ještě v těchto dnech pracuje na svém programovém prohlášení. Dokument má u některých plánů obsahovat i konkrétní termíny. Do poloviny ledna s ním mají ministři předstoupit před poslance s žádostí o vyslovení důvěry.

Vláda zruší elektronickou evidenci tržeb, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Povinná registrace se tak už nevrátí. Teď je EET kvůli dopadům covidu pozastavená. Zástupci nové koalice tento systém kritizovali od začátku jeho fungování. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) evidence pomohla narovnat podnikatelské prostředí.

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP. Chce zvýšit slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění. Vyplývá to z programového prohlášení, které má ČT k dispozici. Uskupení také plánují dostát závazku dvou procent HDP pro armádu a tuto hranici legislativně zakotvit. Program dohodnutý vyjednavači nyní čeká na schválení uvnitř jednotlivých stran.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce v nové sněmovně vést šest výborů. Stejný počet nabídne hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN by řídila tři výbory a SPD dva. Opozici SPOLU navrhne vedení mandátového a imunitního výboru, prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Hnutí SPD ve středu oznámilo, že trvá na postu ve vedení sněmovny, hnutí ANO zase kritizovalo rozšíření vedení sněmovny na sedm členů.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) udrželo ve volbách své pozice, i když mu mezi vlasteneckými stranami stoupla konkurence, ocenil při hodnocení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny předseda SPD Tomio Okamura. Povolební jednání budou podle něj dlouhá, SPD je na ně připravena, řekl novinářům ve volebním štábu SPD v pražském hotelu Duo.

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Promítne se do nich novela volebního zákona. Sněmovna ve středu schválila jeho podobu. Panovat na ní ale musí shoda obou komor. Právě kvůli nutnosti jednotného názoru přišlo ze strany poslanců množství ústupků, shodli se předsedové poslaneckých klubů a předseda sněmovny ve speciálu Událostí, komentářů. Problematickým tématem je pro ně ale otázka korespondenčního hlasování. Pozměňovací návrh, který mezi politiky budí velké debaty, dolní komora neschválila.

Povinné kvóty na prodej českých potravin ve velkých obchodech velmi pravděpodobně nebudou platit od příštího ledna. Přestože je minulou středu schválili poslanci, v Senátu pravděpodobně narazí. Kvóty odmítají tři nejsilnější kluby, které mají v horní parlamentní komoře jasnou ústavní většinu.

S dalším prodloužením nouzového stavu počítá předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Vláda by se podle něj ale měla vrátit k projednání pandemického zákona, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podporu pro prodloužení stavu nouze bude kabinet prosazovat věcnou diskuzí. Představit si ji však nedokáže předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, rezervovaně se k ní postavil i předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Hosté pořadu mluvili také o personálních změnách v Národní sportovní agentuře a přijímání protikorupčních zákonů.