Stanjura se přel s Fialou z SPD o pomoc s drahou energií i rozpočet

Nahrávám video

Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem by byla podpora konkurenceschopnosti dopravců a srovnání podmínek se sousedními státy. Aktuálně platné opatření končí 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.

Kvůli vysokým cenám paliv se vláda rozhodla snížit od začátku června do konce září spotřební daň z nafty a benzinu o 1,50 koruny na litr. Podle Stanjury by vláda mohla rozhodnout o prodloužení do konce srpna. Sám je prý příznivec trvalých řešení, nikoliv těch přechodných.

„U nafty jsme to snížili zejména z konkurenčních důvodů pro naše dopravce,“ uvedl v pořadu. Pokud je totiž v sousedních zemích, což jsou přímí konkurenti tuzemských dopravců, daň na evropském minimu, tak česká vyšší daň pro ně představuje hned počáteční konkurenční nevýhodu.

Stanjura dále uvedl, že stát kontroluje marže čerpacích stanic a distributorů, vláda také jednala s oligopoly. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala však považuje kroky za nedostatečné. „Jestli snížíme spotřební daň o korunu padesát, tak to řidič ani nepocítí, ani neví, že vláda něco udělala,“ sdělil ve stejném pořadu s tím, že v zemích jako Německo či Španělsko bylo snížení daně významnější.

Podle Stanjury je v Česku i v Německu na naftu stejná spotřební daň a na obě země má stejný efekt zvýšení ceny ropy a ropných produktů.

Pomáhá vláda dostatečně?

Řeč se stočila i k vládní pomoci ohledně drahých energií. Vláda mimo jiné zavede úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s účty za elektřinu a plyn. Opatření bude automatické, stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do fakturace. Přesná podoba ale bude teprve známa v dalších týdnech.

„Podle těch parametrů, které zvolíme, bude pomoc domácnosti v průměru mezi 11 a 15 tisíci podle toho, zda topíte elektřinou, nebo plynem, ale procentuálně to bude stejně,“ sdělil Stanjura. Všechna opatření, tedy nejen zmíněný tarif, vyjdou státní rozpočet na 66 miliard korun.

Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií by tedy letos měla stát přijít na 16 miliard korun, tedy na zhruba jednu čtvrtinu celkové pomoci ve výši 66 miliard korun. Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun, uvedl ministr.

Pomoc firmám a domácnostem s energiemi
Zdroj: ČT24

Fiala sdělil, že SPD vládní návrh podpoří, vláda ale podle něj jinou, důslednější pomoc nepřináší. „My podpoříme cokoli, co bude snižovat inflaci,“ sdělil s tím, že tento návrh inflaci přibrzdí. Lepší by podle něj bylo, kdyby vláda odstranila příčiny inflace. „My v Česku vyrábíme poměrně levně energii z jaderných elektráren a posíláme ji na burzu do Lipska, kde se tvoří cena energie a pak si to kupujeme zpátky za deseti, dvacetinásobně vyšší ceny,“ uvedl s tím, že navrhuje sociální tarif, kdy by burza odpadla a nedotovali by se spekulanti.

Ekonom Jan Libich polemizoval s tím, že opatření přibrzdí inflaci, jde podle něj naopak o fiskální expanzi, která inflaci podnítí. „Musíme volit mezi dvěma zly, jedním je inflace a druhým jsou vysoké ceny energií, takže pokud chceme lidem pomoci, tak bohužel budeme muset strpět tento nepřímý dopad,“ uvedl. Příspěvek sníží dopady inflace, ale samotná inflace se podle něj zvýší, zároveň uvedl, že mnoho lidí je na tom současně špatně, což by se nemělo zlehčovat.

Vládní opatření proti inflaci
Zdroj: ČT24

Podle Libicha také mělo Česko využít toho, že pět let před covidem byla ekonomika v rozpuku a mzdy rostly více než produktivita práce, takže se mohly vytvořit rezervy. „Víceméně veškeré vlády na světě jedou tímto populistickým módem, takže je tam nepřipravenost a dlouhodobá zadluženost, ke které se dostaneme. Ta roste všude a trend je do budoucna velmi znepokojující,“ prohlásil.

Stanjura souhlasil s tím, že úsporný tarif není protiinflační, úkolem vlády ale prý není jenom krotit inflaci – což je úkolem České národní banky – ale také dělat rozumnou rozpočtovou politiku. „Na každé vládě hledáme balanc mezi sociálním smírem na jedné straně a fiskální odpovědností a rozumnou rozpočtovou politikou na druhé straně. V této době nemůže převážit jen jeden,“ prohlásil.

Budou se zvyšovat platy?

Stanjura také sdělil, že vláda počítá pro příští rok se zvýšením platů ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. „Říct nula – podle mě to nebude návrh vlády ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží,“ uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. „Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět či sedm procent,“ míní šéf státní pokladny. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.

Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.

Ministr připomněl, že platy ve veřejných službách v minulých letech rostly výrazněji než mzdy v soukromé sféře a rozdíl se prohluboval. Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala loni podle informačního systému o průměrném výdělku přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun, polovina pracovníků měla méně než 33 552 korun. Za rozdílem je podle odborů ale i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Co nejnižší schodek rozpočtu

Stanjura také chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Dodal, že jeho ambicí je, aby schodek příští rok byl nižší než 280 miliard korun.

„Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl. V současnosti se podle Stanjury zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.

Libich upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. „Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky,“ upozornil. Podobně se vyjádřil i Fiala. „Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280, nebo 330 miliard korun, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně,“ uvedl.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou ministerstvo financí předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.

Podle Stanjury dosud nejsou vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by měly dosáhnout zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaje 1,893 bilionu korun. Příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a dočasné snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 11 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 21 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.