Stanjura se přel s Fialou z SPD o pomoc s drahou energií i rozpočet

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Jak má stát pomáhat kvůli zdražování?
Zdroj: ČT24

Vláda uvažuje o tom, že by snížení spotřební daně z nafty bylo trvalé, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem by byla podpora konkurenceschopnosti dopravců a srovnání podmínek se sousedními státy. Aktuálně platné opatření končí 30. září. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle Stanjury vláda neplánuje.

Kvůli vysokým cenám paliv se vláda rozhodla snížit od začátku června do konce září spotřební daň z nafty a benzinu o 1,50 koruny na litr. Podle Stanjury by vláda mohla rozhodnout o prodloužení do konce srpna. Sám je prý příznivec trvalých řešení, nikoliv těch přechodných.

„U nafty jsme to snížili zejména z konkurenčních důvodů pro naše dopravce,“ uvedl v pořadu. Pokud je totiž v sousedních zemích, což jsou přímí konkurenti tuzemských dopravců, daň na evropském minimu, tak česká vyšší daň pro ně představuje hned počáteční konkurenční nevýhodu.

Stanjura dále uvedl, že stát kontroluje marže čerpacích stanic a distributorů, vláda také jednala s oligopoly. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala však považuje kroky za nedostatečné. „Jestli snížíme spotřební daň o korunu padesát, tak to řidič ani nepocítí, ani neví, že vláda něco udělala,“ sdělil ve stejném pořadu s tím, že v zemích jako Německo či Španělsko bylo snížení daně významnější.

Podle Stanjury je v Česku i v Německu na naftu stejná spotřební daň a na obě země má stejný efekt zvýšení ceny ropy a ropných produktů.

Pomáhá vláda dostatečně?

Řeč se stočila i k vládní pomoci ohledně drahých energií. Vláda mimo jiné zavede úsporný tarif, který má pomoci domácnostem s účty za elektřinu a plyn. Opatření bude automatické, stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do fakturace. Přesná podoba ale bude teprve známa v dalších týdnech.

„Podle těch parametrů, které zvolíme, bude pomoc domácnosti v průměru mezi 11 a 15 tisíci podle toho, zda topíte elektřinou, nebo plynem, ale procentuálně to bude stejně,“ sdělil Stanjura. Všechna opatření, tedy nejen zmíněný tarif, vyjdou státní rozpočet na 66 miliard korun.

Opatření vlády na boj proti vysokým cenám energií by tedy letos měla stát přijít na 16 miliard korun, tedy na zhruba jednu čtvrtinu celkové pomoci ve výši 66 miliard korun. Z celkové sumy přitom odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje činí 23 miliard korun, zavedení úsporného tarifu 27 miliard korun, kompenzace firmám dvě miliardy korun, pomoc bytovým domům s domovními kotelnami 3,6 miliardy korun a pomoc teplárnám, které zajišťují centrální vytápění, deset miliard korun, uvedl ministr.

Pomoc firmám a domácnostem s energiemi
Zdroj: ČT24

Fiala sdělil, že SPD vládní návrh podpoří, vláda ale podle něj jinou, důslednější pomoc nepřináší. „My podpoříme cokoli, co bude snižovat inflaci,“ sdělil s tím, že tento návrh inflaci přibrzdí. Lepší by podle něj bylo, kdyby vláda odstranila příčiny inflace. „My v Česku vyrábíme poměrně levně energii z jaderných elektráren a posíláme ji na burzu do Lipska, kde se tvoří cena energie a pak si to kupujeme zpátky za deseti, dvacetinásobně vyšší ceny,“ uvedl s tím, že navrhuje sociální tarif, kdy by burza odpadla a nedotovali by se spekulanti.

Ekonom Jan Libich polemizoval s tím, že opatření přibrzdí inflaci, jde podle něj naopak o fiskální expanzi, která inflaci podnítí. „Musíme volit mezi dvěma zly, jedním je inflace a druhým jsou vysoké ceny energií, takže pokud chceme lidem pomoci, tak bohužel budeme muset strpět tento nepřímý dopad,“ uvedl. Příspěvek sníží dopady inflace, ale samotná inflace se podle něj zvýší, zároveň uvedl, že mnoho lidí je na tom současně špatně, což by se nemělo zlehčovat.

Vládní opatření proti inflaci
Zdroj: ČT24

Podle Libicha také mělo Česko využít toho, že pět let před covidem byla ekonomika v rozpuku a mzdy rostly více než produktivita práce, takže se mohly vytvořit rezervy. „Víceméně veškeré vlády na světě jedou tímto populistickým módem, takže je tam nepřipravenost a dlouhodobá zadluženost, ke které se dostaneme. Ta roste všude a trend je do budoucna velmi znepokojující,“ prohlásil.

Stanjura souhlasil s tím, že úsporný tarif není protiinflační, úkolem vlády ale prý není jenom krotit inflaci – což je úkolem České národní banky – ale také dělat rozumnou rozpočtovou politiku. „Na každé vládě hledáme balanc mezi sociálním smírem na jedné straně a fiskální odpovědností a rozumnou rozpočtovou politikou na druhé straně. V této době nemůže převážit jen jeden,“ prohlásil.

Budou se zvyšovat platy?

Stanjura také sdělil, že vláda počítá pro příští rok se zvýšením platů ve veřejném sektoru. Přidání ale bude nižší než o inflaci. „Říct nula – podle mě to nebude návrh vlády ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží,“ uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. „Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět či sedm procent,“ míní šéf státní pokladny. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.

Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.

Ministr připomněl, že platy ve veřejných službách v minulých letech rostly výrazněji než mzdy v soukromé sféře a rozdíl se prohluboval. Polovina pracovníků veřejného sektoru vydělávala loni podle informačního systému o průměrném výdělku přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun, polovina pracovníků měla méně než 33 552 korun. Za rozdílem je podle odborů ale i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Co nejnižší schodek rozpočtu

Stanjura také chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Dodal, že jeho ambicí je, aby schodek příští rok byl nižší než 280 miliard korun.

„Budu se snažit, aby ten (letošní) schodek byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl. V současnosti se podle Stanjury zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.

Libich upozornil, že výše schodku rozpočtu nyní není důležitá. „Aktuálně ten schodek nehraje roli, protože se musíme koukat na ten dlouhodobý obrázek. Důležitější je, jaké udělat koncepční kroky,“ upozornil. Podobně se vyjádřil i Fiala. „Pro nás není důležité, jestli schodek bude 280, nebo 330 miliard korun, ale aby vláda přišla s tím, že se schodky budou v dlouhodobém horizontu snižovat. Je třeba konsolidace a revize rozpočtu především na výdajové straně,“ uvedl.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Podle ekonomů je již nyní téměř jisté, že schodek za celý rok bude přes 300 miliard korun. Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou ministerstvo financí předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.

Podle Stanjury dosud nejsou vidět v rozpočtu žádné dodatečné příjmy, za celý rok by měly dosáhnout zhruba 15 miliard korun. Nyní je rozpočet schválen s příjmy 1,613 bilionu korun a výdaje 1,893 bilionu korun. Příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun přijde rozpočet podle Stanjury na osm miliard korun a druhá valorizace důchodů rovněž osm miliard korun. Výpadek u zrušení silniční daně by měl činit čtyři miliardy korun a dočasné snížení spotřební daně u nafty rovněž čtyři miliardy korun.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce, 2. část: Jak bojovat s inflační spirálou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skupina mladíků chodila „lovit“ pedofily, čeká je soud, píše iRozhlas

Státní zástupkyně obžalovala jedenáct lidí v případu takzvaných lovců pedofilů, informoval server iRozhlas.cz, který má obžalobu k dispozici. Podle serveru si mnohdy nezletilí lidé na sociálních sítích zakládali falešné profily a vydávali se za náctileté dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak bili, kopali nebo jim holili vlasy a obočí. Státní zástupkyně navrhuje většinu z nich potrestat roční až třicetiměsíční podmínkou, pro jednoho žádá úhrnný trest patnáct měsíců vězení.
před 1 hhodinou

Válková a Dvořák se přeli ohledně řešení Babišova střetu zájmů

Už před měsícem vypršela premiérovi Andreji Babišovi (ANO) lhůta, během níž měl vyřešit svůj střet zájmů. Firmy ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu. Minulý týden navíc zveřejnily Seznam Zprávy dokument, podle nějž premiér okolnosti fondu zatajil. Poslanec Karel Dvořák (STAN) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že mu byl soudem na jeho žádost vydán statut fondu a obsahuje stejná sdělení, tedy že až Babiš přestane být členem vlády, přejde fond z nezávislé správy do správy rodinné. To je dle něj v rozporu s tvrzením premiéra, že se k majetku dostanou jeho děti až po jeho smrti. Poslankyně Helena Válková (ANO) upozornila, že kromě statutu existují další smlouvy, které mohou upravit různé náležitosti. „On (Babiš) opravdu nechce, aby za jeho života byla možnost, aby jeho děti vstoupily do těch vlastnických vztahů,“ říká.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají změnu zacílení zákona, jenž má pomáhat lidem v bytové nouzi

Poslanci se v úterý odpoledne budou zabývat úpravou zacílení opatření k podpoře bydlení pro lidi v bytové nouzi. Na programu je v úvodním kole také změna sněmovních pravidel k omezení možností obstrukcí. Řádná schůze začne odpoledne. Opět se očekávají opoziční snahy o úpravy návrhu jejího programu.
04:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nehtové salony stále používají nebezpečné gely. Hygienici je našli v každém osmém

Řada nehtových salonů stále používá přípravky se zakázanou látkou TPO. Zjištění ČT potvrdily krajské hygienické stanice (KHS) v Česku. Ty od září zkontrolovaly téměř tři sta provozoven, nebezpečné produkty našly u 37 z nich. Zakázaná látka TPO zajišťuje tuhnutí gelu na nehtech, může ale ovlivnit plodnost nebo způsobit zarudnutí. Od září je zakázaná ve všech zemích Evropské unie. Úředníci zatím problém řeší domluvou.
před 2 hhodinami

Lidovec Pláteník věří, že „spící“ opozici probudí Grolich

Podle místopředsedy KDU-ČSL Václava Pláteníka je současná sněmovní opozice ve stavu zimního spánku. „Cítím až takové hmatatelné tužby voličů, aby se skutečně zvedla nějaká síla, která bude kompetentní a bude mít nějakou šťávu. A mám pocit, že nikdo z nás to aktuálně nenabízí, a je to vidět na všech preferencích,“ sdělil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „A to je prostor, který KDU-ČSL bude mít ambici po sjezdu vyplnit,“ zdůraznil Pláteník s odkazem na dubnový sjezd strany. Osobně prý sází na to, že prostor vyplní jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se bude ucházet o post lídra lidovců. „Mám poslední týdny možnost s ním o tom mluvit a má moji velkou důvěru,“ dodal Pláteník, který by rád pokračoval ve funkci místopředsedy strany. V pořadu hovořil také o tom, jak vnímá koalici SPOLU či o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 3 hhodinami

Pojišťovny by mohly hradit další očkování, žádost posuzuje lékový úřad

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.
před 3 hhodinami

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 11 hhodinami
Načítání...