Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta, byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.
Meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent, růst táhnou ceny bydlení a potravin
Události: Inflace v Česku dosáhla šestnácti procent (zdroj: ČT24)
Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně zdražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem. „Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů pro spotřebitele meziročně stouply o 10,7 procenta. Na 64,6 procenta vzrostl růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba meziročně zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa jsou vyšší o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.
Vysoká cena potravin je však podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy často způsobena spíše panikou než nedostatkem surovin. Někteří velkozemědělci podle něj současnou situaci využívají a prodávají staré zásoby za nové ceny. „Pokud chce stát lidem od zdražení potravin ulevit, ministerstvo zemědělství by mělo navrhnout snížení DPH na potraviny,“ řekl Prouza.
Podle ministerstva zemědělství by ale snížení DPH nebylo za současné situace rozumné. „Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce téma znovu otevřít po skončení války na Ukrajině,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
V bydlení meziročně vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily zdražily o 13,9 procenta, oděvy o víc než pětinu a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta.
„Oproti dubnu se inflace zvýšila především v důsledku růstu cen potravin,“ konstatoval ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Maso za měsíc zdražilo o pět procent, chleba a ovoce o víc než 4,5 procenta.
Zemní plyn je meziměsíčně dražší o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. „Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta,“ doplnil ČSÚ.
V evropském srovnání má Česko devátou nejvyšší inflaci a 26. nejvyšší ve světě. Nejhůře si na starém kontinentu vede Turecko s inflací 73,5 procenta, hned za ním je Moldavsko s 29,1 procenta a Estonsko s dvaceti procenty.
Stanjura prosazuje adresnou podporu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že pomoci v současné situaci může tím, že bude brzdit nápady opozice na gigantické výdaje a pomáhat lidem postiženým růstem cen adresně a úsporně tak, jak to doporučila Národní rozpočtová rada. Vysoká inflace je podle něj realitou, s níž se bude muset vypořádat obměněná bankovní rada České národní banky.
„Je patrné, že vláda od začátku roku situaci hrubě podcenila. Žila mylně v předvolební rétorice a vsadila v inflaci na kartu ČNB, která vsadila na poptávkovou inflaci a zvyšování úroků, navzdory varování řady ekonomů, že jde o inflaci nákladovou,“ oponuje vládní strategii místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Premiér Petr Fiala (ODS) je naopak přesvědčen, že vláda aktivně postupuje proti inflaci a růstu cen, kvůli rozhazovačné politice minulého kabinetu jsou ale veřejné finance v rozvratu.
Podle něj se nové vládě podařilo sestavit úsporný rozpočet, přesto na pomoc občanům uvolnila zhruba sto miliard korun. „Kromě rozšířené možnosti čerpání příspěvku na bydlení, snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo mimořádného příspěvku 5000 korun na dítě připravujeme například úsporný energetický tarif, abychom domácnostem pomohli s růstem cen energií,“ poznamenal. Konkrétní kroky ale podle něj kabinet oznamuje vždy až poté, co se na nich shodne.
V boji s vysokou inflací a jejími důsledky by podle předsedy Pirátů a místopředsedy vlády Ivana Bartoše mohlo pomoci i vyšší zdanění energetických firem. Stát by tím získal prostředky, kterými by pak mohl kompenzovat nárůst ceny energií. Zároveň je ale třeba pomoci lidem, na které zdražování doléhá nejvíce, stejně jako najít optimální variantu ke zvýšení platů státních zaměstnanců, myslí si.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že dlouhodobým řešením inflace je odstoupení od Zelené dohody pro Evropu a systému obchodování s emisními povolenkami. Zdůrazňuje také nutnost energetické a potravinové soběstačnosti. „Je třeba se zaměřit na posilování kurzu koruny, aby se snížila cena dovozu. Řešením je také snížení DPH na energie, pohonné hmoty a základní potraviny,“ okomentoval inflační čísla.
Vývozní a dovozní ceny opět vzrostly, hlavně u energií
Meziročně stouply také vývozní ceny, konkrétně o 12,6 procenta. U dováženého zboží se ceny zvýšily o 18,4 procenta. Vliv na to mělo zejména zdražení energií, například dovozní ceny plynu jsou oproti loňskému dubnu o více než 400 procent vyšší.
Meziroční nárůst vývozních cen ovlivnil podle ČSÚ především růst cen minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropných výrobků a uhlí, které se zvýšily o 138,7 procenta. O dvě pětiny vyšší než loni byly i ceny ostatních surovin, zdražilo hlavně dřevo a kovový odpad.
U potravin stouply vývozní ceny o 22,6 procenta, vyšší byly především u obilovin. Vyvážené polotovary jako železo a ocel, kovové a dřevěné výrobky zdražily o více než pětinu a chemikálie o téměř šestnáct procent.
Lidé začínají šetřit
Vzhledem k rostoucím cenám někteří zákazníci omezují spotřebu. „Snažím se co nejmíň kupovat a ušetřit, protože platíte elektřinu, plyn, vodu. Musíte teď na všem šetřit, nemůžete si dopřát to, co byste chtěla,“ přiznává Blanka Krzáková z Prahy.
To, že lidé začínají šetřit, pozorují i v brněnské výrobně čokolády. Jejich zboží patří mezi to luxusnější, ale zbytné. Zákazníci ho tak vypouštějí z nákupních seznamů. „Samozřejmě se pohybujeme na nějaké horní hranici ceny toho samotného produktu a cítíme, že je odliv zákazníků a že nálada v společnosti se na nákupu projevuje,“ popisuje majitel AJALA Chocolate Filip Teplý.
„Bohužel roste počet lidí, kteří omezují nákupy, omezují výdaje za potraviny a začíná to způsobovat poměrně velké problémy v tom, jak vůbec kvalitně a pestře někteří lidé jedí,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza.
V jedné z restaurací na pražském Chodově ale zatím nepociťují, že by chodilo méně strávníků. I tady ale museli zdražit. Jídlo z poledního menu nabízí za 195 korun. „Před dvěma měsíci bychom takové jídlo prodávali za 175 korun. Zatím to všichni berou normálně, protože každý vidí, že se to zdražuje, že nakupujete dráž suroviny v obchodě, takže se musíte přizpůsobit,“ porovnává manažer restaurace Michael Lajčík.