Zájem o ukrajinskou kuchyni roste. Restaurace však mají problém s nedostatkem surovin

S narůstajícím počtem ukrajinských uprchlíků v Česku stoupá i zájem o tradiční ukrajinské pokrmy a potraviny – hlavně o boršč, varenyky, šašlik a další speciality. V některých restauracích se od začátku ruské invaze na Ukrajinu zvedl počet zákazníků až o sto procent. Restauratéři i obchodníci ale zároveň hlásí nedostatek některého zboží, jako například pohanky, kvasu, alkoholu nebo pomazánky. Vzhledem k situaci na Ukrajině ho nedokážou naskladňovat.

„Nedostatková je hlavně i pohanka – pro ukrajinskou kuchyni základní surovina. Jestli se nenaskladní, budeme muset změnit menu. Nebudou tradiční kaše, holoubky, polévky, přílohy, tmavý chléb – vše obsahuje pohanku,“ informovala  provozovatelka obchodu s potravinami Samovar v Brně Natalja Bajkalová.

Problém je i u dovážení alkoholu. „Ve velkoskladech chybí vína a ukrajinská vodka, ty nejsou k dostání,“ řekla majitelka restaurace Dnister Natalja Gryckovjanová.

Nedostatkové jsou i další suroviny. „Chybí kvas, kaše, některé produkty se úplně vytratily. Kromě pohanky například chybí dodavatelům tradiční pomazánky a další produkty. Co jsem stihla s předstihem nakoupit, to jsem stihla, ale nevím, jak dlouho bez zásob vydržíme,“ řekla majitelka potravin Podkova v Praze Žanna Luklynská. 

Změny menu

I přes nedostatek jednotlivých druhů potravin chce většina restaurací a podniků kvůli zvyšující se poptávce nabídku rozšířit. „Budeme přidávat nová jídla a měnit menu. Musíme ale přeložit i jídelní lístek. Měli jsme ho v ruštině, hosté jsou ale rozhořčeni, že je máme v jazyce agresora. Pro nás to ale bylo nejsnadnější řešení, chodívali k nám různé komunity – Rusové, Moldaváni, Gruzíni, ruštině rozumí. Hosté to teď ale kritizují,“ přibližuje Gryckovjanová. 

„Občas přijdou ukrajinské rodiny, které chtějí něco objednat, ale mají málo peněz. Objednají proto třeba jen jedno nejlevnější jídlo. V takovém případě jsme jim jídlo nabídli a také zabalili s sebou. Některé ukrajinské děti si totiž ještě ani nedokázaly navyknout na českou kuchyni, pro ně je to cizina a často nechtějí jíst,“ dodala.  

Do některých restaurací nyní také míří více lidí než dříve. „Návštěvnost se u nás za poslední měsíc zvedla dvojnásobně. Máme teď rekordní počet rezervací, lidé začali více objednávat. Poptávka se zvedla nejen díky Ukrajincům. Ukrajinská komunita je v Česku velká a restauraci navštěvovala často. Nás teď ale podpořili zejména Češi. Oblíbené jsou tradiční holoubky, varenyky nebo třeba bramborové deruny,“ uvedla Gryckovjanová.

Vyšší zájem zaznamenala i pražská restaurace LOFT N8. „Do této doby jsme byli zvyklí jen na stálou klientelu. Teď k nám chodí noví zákazníci, víc a víc Ukrajinců i Čechů. Odebíráme skoro o polovinu více zboží. Nejžádanější jsou například klasické nebo smažené varenyky, boršč a další jídla. Do menu přidáváme další ukrajinské pokrmy,“ informovala marketérka restaurace Viktorija Tkačenková.

Největší zájem hlásí podniky v krajských městech. „Tržby se nám zdvojnásobily, ukrajinští běženci nás stále chodí žádat i o práci, hodně jich má gastronomické vzdělání,“ uvedla provozovatelka brněnské restaurace Bajkalová. Podle majitele ostravského bistra Pelmeški Martina Štubni je o ukrajinské pokrmy zájem až o padesát procent vyšší. Stejný zájem zaznamenala i Plzeň nebo Karlovy Vary. 

Vznikají dokonce i nové podniky jako například pražské Bistro Vltava s domácí ukrajinskou kuchyní. „O víkendu do bistra chodily davy lidí, stále se tvoří fronty. Velkou roli v tom hraje solidarita. Oslovili jsme neziskové organizace, spojili jsme se s ní, doporučili nám čtyři dámy, Ukrajinky, které jsme zaměstnali. Všechny přišly z Kyjeva. Manželé je posadili na vlak a čtyři dny jely do Česka,“ popsal marketér bistra Tomáš Jelínek. „Z každého jídla chodí příspěvek na Ukrajinu. Dámy vždy rozhodnou, nejlépe vědí, kde je pomoc potřeba,“ dodal.

Ruské podniky se mění na ukrajinské

Některé podniky, které dříve nabízely ruské zboží, teď mění názvy a orientují se na ukrajinské produkty. „Název jsme teď změnili. Zrovna tak celý web, všechno. Měli jsme v názvu rusko-ukrajinské potraviny, teď už jen ukrajinské. Ruské potraviny a další zboží musíme doprodat a začít s jinými produkty,“ uvedla Luklynská.

I bistra s ruskou kuchyní se mění. „Před konfliktem jsme byli Ruské bistro a potraviny, přišli jsme o zákazníky. Teď jsme se přejmenovali na Ukrajinské a zaměříme se na příslušné zboží. Nechceme se s Ruskem ani trochu spojovat. Ruské zboží doprodáme a už objednávat nebudeme. Už máme i nové pozměněné webové stránky. Hned druhý den ruské invaze jsme se tak rozhodli,“ informovala majitelka pražského podniku Olga Jugasová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Expo 2025 v Japonsku začal Český národní den

Na světové výstavě Expo v Ósace začal Český národní den, zahájily ho česká a japonská hymna v podání Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Národního dne se účastní prezident Petr Pavel i japonská princezna Takamado. Expo je podle Pavla přehlídkou špičkových technologií, výjimečné architektury a národních identit. Především je ale prostorem, kde se potkávají různé kultury a společně hledají odpověď na otázku, jak by měla vypadat budoucnost, řekl.
06:17Aktualizovánopřed 9 mminutami

Řeší žáky i problémy v rodině. Občas mě štve surovost systému, říká sociální pedagožka

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.
před 1 hhodinou

Ruská ropa zůstává v Česku do vyčerpání zásob

Do České republiky už přes čtvrt roku neteče ropa z ropovodu Družba. Od března přitéká jen přes jihozápadní TAL, respektive jeho českou větev IKL. V centrálním tankovišti se ale ruská ropa stále skladuje, a to až do vyčerpání zásob. Poté ji nahradí jiné druhy „černého zlata“. Do tuzemska proudí nejčastěji z Asie, severní Afriky a severní Evropy.
před 2 hhodinami

Mezi seniory roste zájem o digitální kurzy

Jeden ze tří seniorů v Česku je podle statistik digitálně vyloučený. Tedy nemá internet, chytrý telefon či neumí například použít eRecept ani komunikovat s úřady on-line. Týká se to přibližně 700 tisíc lidí. Další statisíce sice digitální pomůcky mají, ale neumí je efektivně využívat. Zájem o digitální kurzy proto roste.
před 3 hhodinami

Azylová a migrační pravidla patrně čeká zpřísnění

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát znovu zvažuje aukci zámku Štiřín, obec Kamenice má zájem o část areálu

Majetkový úřad by mohl v budoucnu vyhlásit novou elektronickou aukci zámku Štiřín. Nabízel by ho ale s menším areálem než teď. O část nemovitosti má dlouhodobě zájem obec Kamenice. Její vedení jedná s úředníky o bezúplatném převodu. Kolem zámku vede cesta, chodník však chybí, obec má projekt hotový, ale pozemek patří státu. Kromě chodníku chce Kamenice získat i další část zámeckého areálu pro školku. Jednání se státem pokračují.
před 12 hhodinami

Tichý hrdina odboje. František Moravec se narodil přesně před 130 lety

Přesně před sto třiceti lety se narodil brigádní generál František Moravec. Jako šéf tajné služby byl mozkem operace vedoucí k likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha. Výrazně tak přispěl k uznání československé exilové vlády a zrušení mnichovské dohody. Po únoru 1948 musel znovu uprchnout na Západ. V roce 2022 se do země, kterou pomáhal zachránit, vrátil. Jeho ostatky spočinuly v rodné Čáslavi. Dnes patří k legendám vojenského zpravodajství.
před 12 hhodinami

„Cítil jsem, že mi ochrnulo tělo.“ S létem přibývá úrazů po skocích do mělké vody

S létem v Česku opět přibývá těžkých úrazů po skocích do mělké vody. Jen na jihu Čech se v červenci staly tři takové případy. Z toho dva o minulém víkendu. Pro zraněné lidi tyto úrazy končí často poraněním krční páteře, porušením míchy a někdy také ochrnutím.
před 12 hhodinami
Načítání...