K jednotné přijímací zkoušce na maturitní obory středních škol se letos přihlásilo zatím 103 tisíc uchazečů. Další zájemci o studium však ještě mohou přibýt, a to z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny. Úterý 5. dubna je posledním dnem k podání přihlášek. Na nematuritní obory se pak uprchlíci mohou hlásit do 8. dubna. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se budou konat 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 19. a 20. dubna.
Přijímací zkoušky na maturitní obory se však pro ukrajinské uprchlíky budou lišit. „Zkoušku z matematiky mohou skládat v anglickém nebo v ukrajinském jazyce, mohou si zvolit z těchto možností. Budou mít rovněž o dvacet minut více času na řešení úkolu,“ vysvětluje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Studenti rovněž nebudou psát jednotný test z českého jazyka, škola je však povinna ověřit jejich schopnost vzdělávání se v českém jazyce. Podle Schejbalové má gymnázium nastavený určitý model z minulosti, jelikož se pravidelně hlásí i studenti jiných národností.
Zájem jednotlivců
„Na začátku zkoušky dáváme jednoduchý diktát, kde chceme ověřit, že je uchazeč schopen zapisovat latinkou a nehodnotíme gramatické chyby, a následuje pohovor, kde si uchazeč losuje z různých témat, jako je škola či cestování, abychom věděli, že vládne jazykem alespoň na úrovni A2,“ popisuje přijímací zkoušky Schejbalová.
Dodává však, že zájemců z řad uprchlíků příliš není, jde o jednotky, například na Gymnázium Nad Štolou se podle Schejbalové hlásí dvě děti. Povinná školní docházka na Ukrajině je navíc dvanáctiletá.
Na pražské střední školy se dosud přihlásili spíše jen jednotlivci, jak potvrzují ředitelé škol oslovení ČTK. Důvodem jejich nízkého počtu podle nich jsou zejména neznalost češtiny, chybějící znalosti v daných oborech či nedostatek kapacity škol.
„Děti jsou si vědomy handicapu, že neznají češtinu tak dokonale, aby splnily podmínky přijímacího řízení,“ říká Schejbalová a dodává, že dobré by bylo, pokud by děti strávily rok na základní škole, naučily se česky a pak se teprve ucházely o studium na střední škole.
V ideálních případech je podle ředitelky možné, aby se děti účastnily intenzivních kurzů češtiny a mohly zkoušky z češtiny skládat na konci srpna a splnit alespoň na danou úroveň A2.
Vláda minulý týden schválila pět miliard korun na pomoc se začleněním ukrajinských běženců. Peníze mají putovat také právě na jazykové kurzy nejen pro děti a studenty, ale i pro učitele.
