Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.
Restrukturalizace ČEZu by se mohla uskutečnit do dvou let, řekl Fiala
Restrukturalizace by podle Fialy měla být taková, aby část kritické infrastruktury mohl řídit stát prostřednictvím společnosti ČEZ. Je to podle něj ale otázkou dalších debat, především je třeba se domluvit s minoritními akcionáři. Odhaduje, že celý proces by měl trvat zhruba dva roky.
„Úmysl je, abychom měli větší vliv na rozhodující infrastrukturu a mohli se lépe vyrovnávat s věcmi, kterým teď čelíme. Česká republika je na tom ve srovnání s jinými zeměmi z hlediska energetického zabezpečení velmi špatně,“ uvedl Fiala. Že chce vláda dostat pod kontrolu státu klíčové tuzemské elektrárny, premiér řekl ve svém středečním projevu.
Podle informací ČT vláda plánuje rozdělit polostátní ČEZ na plně státní a soukromou část. Stát by měl pod stoprocentní kontrolou výrobu elektřiny v jaderných nebo uhelných elektrárnách. Do soukromé části by patřily obnovitelné zdroje, obchod a distribuce elektřiny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil možné rozdělení ČEZu už před měsícem. Právě jeho resort spravuje sedmdesát procent akcií celé této energetické skupiny. Ve čtvrtek už nechtěl Stanjura podrobnosti změn v ČEZu komentovat.
Podpora koalice i opozice
Koaliční partneři vládní ODS Fialův záměr podporují. „Já si myslím, že pan premiér mířil k těm klíčovým elektrárnám, které jsou ve vlastnictví ČEZu. A tam si dokážu představit nějaké rozdělení majetku, převedení vlastní výroby do jiného subjektu,“ reagoval předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN).
„Je zcela zásadní, aby stát v případě, jako se děje teď, to znamená enormních zisků ČEZu, mohl tento zisk použít například směrem k domácnostem a k rodičům, aby kompenzoval tak vysoké náklady na energie,“ míní místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Možné rozdělení ČEZu podporuje i opoziční ANO. „A zjednodušeně řečeno, tu jednu část zprivatizovat a tu druhou výrobní si ponechat jakožto stoprocentní akcionář. Což znamená vyplatit minoritním akcionářům určitý zdroj,“ řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy by se stát měl snažit nakupovat akcie ČEZu. „A že ČEZ by měla být státní firma,“ uvedl.
Události: Vláda chce dostat pod kontrolu státu klíčové české elektrárny (zdroj: ČT24)
Kolovratník: Nejde o krátkodobé řešení
„Je to hezká myšlenka, ale mně to trochu připadá jako sci-fi,“ okomentoval plán místopředseda hospodářského výboru a člen podvýboru pro energetiku Martin Kolovratník (ANO). Dodal, že ačkoliv by opozice některé z kroků ve střednědobém horizontu podpořila, cesta je náročná. „Předpokládá to nějaké dohody s menšinovými akcionáři, které jsou velmi nejisté,“ upozornil.
Směr nicméně označil za správný. „V současné situaci, jaká je na celém světě, musíme touto cestou jako Česká republika jít. Ale je to řešení dlouhodobé nebo střednědobé, neřeší to krátkodobé problémy,“ podotkl Kolovratník.
Politický náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) reagoval, že o sci-fi nejde. „Stačí se podívat do Německa, kde přesně k takovému dělení došlo a ten přínos tam jednoznačně byl,“ řekl.
Domnívá se, že kroky, které vláda aktuálně dělá nebo se jimi zabývá, jsou důležité z pohledu strategií energetické bezpečnosti. „A to skutečně nejsou věci, které jdou dělat ze dne na den a měly by přímý dopad do cen hned zítra. Nicméně ten dopad může být v dlouhodobém horizontu,“ řekl.
Otázka financování
Kolovratník položil otázku, kde vláda chce vzít peníze na výplatu minoritních akcionářů. Třešňák připustil, že jednou z variant by mohla být výplata ze zisku z dividend ČEZu. Míní, že - vzhledem k výdajům v kontextu současné energetické krize a výdajů na kompenzace a podpůrné programy - jakékoliv řešení, které ovlivní fungování státu v rámci energetického trhu a strategické infrastruktury, je řešením, které se v dohledné době finančně vrátí.
Na finanční aspekt upozornil také partner advokátní kanceláře bpv Braun Partners Pavel Vintr. „Je potřeba si uvědomit, že těch třicet procent, které drží minoritní akcionáři, má hodnotu zhruba 180 miliard korun,“ vyčíslil. Vintr podotkl, že minoritní akcionáři nevymizí jenom z podstaty toho, že se uskuteční restrukturalizace, jelikož mají svá práva. „A jejich zájmy mohou být i značně odlišné od zájmů České republiky,“ řekl.
Dohoda s akcionáři
Poznamenal také, že současná právní úprava není připravena na krátká a rychlá řešení. „Jedinou právně presumovanou cestou, kterou dnes český právní řád zná, jak převzít absolutní kontrolu nad společností, je de facto převzetí i těch zbylých akcií od minoritních akcionářů. Ale ten v zásadě lze uplatnit až od chvíle, kdy majoritní akcionář má devadesát procent, což není dnešní situace,“ vysvětlil. Upozornil také, že případný odkup akcií předpokládá souhlas minoritních akcionářů.
Expert na energetiku a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr nesouhlasí s Vintrem v tom, že je nutná dohoda s minoritními akcionáři. „Stát je sedmdesátiprocentní akcionář. Zákon o obchodních korporacích přesně říká, jak se může společnost ČEZ rozdělit nebo jak může vyvlastnit akcionáře, jak může nakoupit společnost ČEZ akcie, aby se stát dostal k devadesáti procentům. A toto vše lze na valné hromadě odhlasovat. Většinou je na to potřeba tři čtvrtě přítomných akcionářů. Pokud stát má sedmdesát procent všech, žádného dalšího nepotřebuje,“ podotkl.
Dodal, že hranice devadesáti procent platí v případě, že by stát chtěl vytěsnit akcionáře z celého ČEZu. „Pokud půjde vláda cestou rozdělení společnosti, tak tam se nacházíme v úplně jiných podmínkách. Tam může stát nabídnout a schválit na valné hromadě cestu, jak se o podíly s minoritními akcionáři podělit, ale nakonec si to také schválí,“ řekl.
Také Vintr potvrdil, že restrukturalizace může proběhnout i tak, že se ČEZ strukturově rozdělí na dvě části a následně nabídne akcionářům výměnu jejich třiceti procent ve strategické části za třicet procent v té druhé.
90’ ČT24: Premiér Fiala promluvil o řešení energetické krize (zdroj: ČT24)
„Dostali jsme se do situace, kterou jsme si před 20 lety nedokázali představit, za humny na Ukrajině je válka,“ řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. A Vladimir Putin ji podle něj vede i přes ceny energií, které se tak mění z běžného „zboží“ na strategickou komoditu. Změny týkající se ČEZu budou podle Bendy aktuální za delší dobu – v horizontu dvou až pěti let.
Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil, že za chybu považuje už dřívější prodej části ČEZu minoritním akcionářům, protože stát by podle něj měl „držet strategickou infrastrukturu“. On osobně podporuje to, aby se stát snažil vykoupit akcie minoritních akcionářů a dosáhl tak ve společnosti alespoň devadesátiprocentního podílu. I on odhaduje, že je to cesta na až čtyři roky.
UK: Politici a odborníci o restrukturalizaci ČEZ a chudnutí Čechů (zdroj: ČT24)
Řešením aktuálně vysokých cen energií by podle Fialy z SPD mohl být odchod Česka z energetické burzy v Lipsku – hlavním problémem totiž podle něj je to, že Česko odsud energie nakupuje mnohem dráž, než je v tuzemsku vyrobí. To ale Benda odmítl, protože by na to podle něj mohlo Česko velmi doplatit.
Premiér v Bruselu také hovořil o inflaci. Poznamenal, že ani nejlepší ekonomové nevědí, kdy se situace zlepší. „Já věřím, že to nastane ještě během tohoto roku, ale těžko předvídat,“ řekl. Vláda podle něj dělá vše pro to, aby inflaci zkrotila. Podotkl, že už se jí povedlo vyrovnat se se zadlužením, které má podle Fialy na svědomí předchozí vláda, nyní ale čelí vnějším vlivům, včetně ruské invaze na Ukrajinu.