Kabinet Petra Fialy (ODS) je po úterním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) velmi blízko rozhodnutí, že nejpozději od ledna příštího roku zavede daň z mimořádných zisků energetických firem, bank i výrobců a distributorů pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ČT řekl, že vláda bude muset daň prosadit, aby měla dost peněz na kompenzace vysokých cen energií pro české domácnosti. Zavedení nové daně kabinetu doporučila i většina členů NERV.
Členové Národní ekonomické rady vlády přicházeli v úterý před osmou večerní na jednání s premiérem a ministry s jasným doporučením. Většina z nich radí zavedení daně z mimořádných zisků. „Je to opravdu krátkodobé, nebo střednědobé řešení energetické krize, v tomto případě si to dovedu představit,“ uvedl ředitel společnosti EGAP a člen NERV Jan Procházka.
Postoj vedoucího Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy a člena NERV Libora Duška k této takzvané windfall tax (daň ze „zisků spadlých z nebe“) je „opatrné ano“. „Je to nějaká daňová solidarita,“ poznamenal. „Pokud chceme dávat úsporné balíčky, musíme to někde vzít,“ podotkla členka NERV a šéfka firmy Petrof Zuzana Ceralová Petrofová. Vláda by podle rady měla kvůli neustále rostoucím výdajům zároveň zvýšit rozpočtové příjmy.
Zvažované zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot ve středu v TV Nova potvrdil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).
„Přemýšlíme o třetím odvětví, a to jsou rafinerie. To znamená výroba a distribuce pohonných hmot,“ řekl. Dodal, že nejde o čerpací stanice. „Je to mnohem menší skupina firem. Pokud se nakonec rozhodneme a vláda to navrhne a sněmovna a Senát to schválí, tak to dopadne jen na několik desítek firem, největších v těchto sektorech,“ přiblížil.
Výhrady u bankovního sektoru
Zatímco mimořádné zdanění energetických firem a rafinérií má v NERV jasnou podporu, proti mimořádnému zdanění bank má část jeho členů výhrady. „Přestože banky dosahují taktéž poměrně výrazných zisků, nedomníváme se, že to je přímá souvislost se situací, kterou prožíváme,“ uvedl člen NERV a ekonom z České spořitelny Petr Zahradník.
Fiala už před jednáním ujišťoval, že rady členů NERV pro něj budou důležité. „Očekáváme, že ekonomičtí experti přijdou s některými podněty, které bychom mohli realizovat,“ řekl.
Zasedání Národní ekonomické rady vlády trvalo tady ve Strakově akademii tři hodiny a skončilo až v jedenáct večer. Po jednání Kupka řekl, že pravděpodobnost zavedení daně z mimořádných zisků znovu vzrostla. „Je to jedno z řešení, které budeme muset použít právě pro řešení aktuální krize,“ sdělil.
Ve středu dopoledne jeho slova potvrdil i vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „V zásadě principiální shoda je, že to budeme aplikovat,“ uvedl. Resort financí podle svého šéfa v tuto chvíli píše legislativní znění.
Zatímco díky dani z mimořádných zisků energetických firem by podle propočtů NERV mohla vláda získat do rozpočtu v příštím roce až čtyřicet miliard, u bank by byl roční výnos ještě vyšší – ročně až 59 miliard. „Je to jeden z poměrně jednoduchých nástrojů, pokud bychom ty neočekávané zisky použili přímo na řešení situace s energiemi,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vládní koalice o mimořádné dani rozhodne do poloviny září. „Pokud by byla možná nějaká dohoda, například i s těmi bankami, tak bychom to preferovali. Raději než windfall tax,“ sdělil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
