Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.
Poslanci podpořili cenový strop energií i nižší spotřební daň u nafty
Události: Sněmovna jednomyslně podpořila cenový strop energií (zdroj: ČT24)
Kabinet Petra Fialy (ODS) chce stanovit maximální ceny pro domácnosti a živnostníky u silové elektřiny na šesti korunách včetně daně z přidané hodnoty za jednu kilowatthodinu, u plynu na třech korunách za kilowatthodinu včetně DPH. To je podle opozice příliš vysoká hranice. Přesto pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného získu.
V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) během jednání ujistil, že příslušné nařízení o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co novela energetického zákona projde legislativním procesem.
Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože ten bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použití stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, tvrdil.
„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala se nechal slyšet, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.
Postup vlády v otázce energetické krize během mnohahodinového jednání ostře zkritizoval i předseda SPD Tomio Okamura. „SPD volalo po zastropování již několik měsíců, vláda ale ceny zastropovala na extrémně vysoké úrovni, Češi tak budou za elektřinu platit čtyřikrát víc než Slováci, jde o faktické zdražení o sto procent oproti loňskému roku. U plynu dokonce o 300 procent,“ zdůraznil v rozpravě Okamura.
„Jde možná o nejdůležitější zákon projednávaný v poslední době, a přitom tu není skoro nikdo z vlády. To o něčem vypovídá,“ rýpl si během dne do ministrů Karel Havlíček (ANO). Ocenil, že dorazil alespoň Síkela jako předkladatel návrhu. „Mám někdy pocit, že se bojíte i vlastního stínu,“ dodal na adresu vlády v souvislosti s její údajnou neaktivitou.
Události, komentáře: Česko řeší energetickou krizi (zdroj: ČT24)
Nižší daň za naftu
I návrh na prodloužení platnosti úlevy týkající se spotřební daně u nafty měl v dolní komoře širokou podporu, ruku pro něj v pátek odpoledne zvedlo 144 ze 147 přítomných zákonodárců. Podle listiny se hlasování zdrželi poslanci koaličních Pirátů. „Piráti považují ekologické daně za principiálně správné, a i když je těžká doba, nesmíme na přírodu a planetu zapomínat,“ okomentoval krok šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Snížená sazba spotřební daně o 1,5 koruny na 8,45 korun z litru bude u nafty platit podle schválené novely do konce příštího roku místo do konce letošního září. Opatření má pomoci zejména dopravcům, cílem je podle vlády srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem. Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 korun na litr od letošního října.
„Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,“ řekl dopoledne poslancům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho ti z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je ze zhruba 35 tisíc dopravců 85 procent nejmenších s jedním až pěti vozidly „Pro ně je tato pomoc významná,“ věří. Ponechání nižší sazby podle Kupky pomůže také veřejné dopravě.
Mimořádná schůze sněmovny iniciovaná opozicí, na níž chtěly SPD a ANO po 17. hodině probírat sociální dopady současné krize na občany, nakonec skončila po necelé půlhodině, koaliční poslanci totiž nezvedli ruce pro její program. Postupovali tak dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Výjimkou nebyla ani další schůze z podnětu opozice, která odstartovala v 17:30 a kvůli neschválení programu skončila o necelou hodinu později.