Poslanci podpořili cenový strop energií i nižší spotřební daň u nafty

Nahrávám video

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu jednomyslně schválila sněmovna. Během dne stihli zakonodárci schválit také to, že spotřební daň na naftu zůstane snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

Kabinet Petra Fialy (ODS) chce stanovit maximální ceny pro domácnosti a živnostníky u silové elektřiny na šesti korunách včetně daně z přidané hodnoty za jednu kilowatthodinu, u plynu na třech korunách za kilowatthodinu včetně DPH. To je podle opozice příliš vysoká hranice. Přesto pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného získu.

V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) během jednání ujistil, že příslušné nařízení o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co novela energetického zákona projde legislativním procesem.

Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože ten bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použití stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, tvrdil.

„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala se nechal slyšet, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.

Postup vlády v otázce energetické krize během mnohahodinového jednání ostře zkritizoval i předseda SPD Tomio Okamura. „SPD volalo po zastropování již několik měsíců, vláda ale ceny zastropovala na extrémně vysoké úrovni, Češi tak budou za elektřinu platit čtyřikrát víc než Slováci, jde o faktické zdražení o sto procent oproti loňskému roku. U plynu dokonce o 300 procent,“ zdůraznil v rozpravě Okamura.

„Jde možná o nejdůležitější zákon projednávaný v poslední době, a přitom tu není skoro nikdo z vlády. To o něčem vypovídá,“ rýpl si během dne do ministrů Karel Havlíček (ANO). Ocenil, že dorazil alespoň Síkela jako předkladatel návrhu. „Mám někdy pocit, že se bojíte i vlastního stínu,“ dodal na adresu vlády v souvislosti s její údajnou neaktivitou.

Nahrávám video

Nižší daň za naftu

I návrh na prodloužení platnosti úlevy týkající se spotřební daně u nafty měl v dolní komoře širokou podporu, ruku pro něj v pátek odpoledne zvedlo 144 ze 147 přítomných zákonodárců. Podle listiny se hlasování zdrželi poslanci koaličních Pirátů. „Piráti považují ekologické daně za principiálně správné, a i když je těžká doba, nesmíme na přírodu a planetu zapomínat,“ okomentoval krok šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Snížená sazba spotřební daně o 1,5 koruny na 8,45 korun z litru bude u nafty platit podle schválené novely do konce příštího roku místo do konce letošního září. Opatření má pomoci zejména dopravcům, cílem je podle vlády srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem. Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 korun na litr od letošního října.

„Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,“ řekl dopoledne poslancům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho ti z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je ze zhruba 35 tisíc dopravců 85 procent nejmenších s jedním až pěti vozidly „Pro ně je tato pomoc významná,“ věří. Ponechání nižší sazby podle Kupky pomůže také veřejné dopravě.

Mimořádná schůze sněmovny iniciovaná opozicí, na níž chtěly SPD a ANO po 17. hodině probírat sociální dopady současné krize na občany, nakonec skončila po necelé půlhodině, koaliční poslanci totiž nezvedli ruce pro její program. Postupovali tak dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Výjimkou nebyla ani další schůze z podnětu opozice, která odstartovala v 17:30 a kvůli neschválení programu skončila o necelou hodinu později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 1 hhodinou

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 2 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
18:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
09:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
13:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 9 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.