Pandemický zákon je nekvalitní, míní Válková. Dle Fialy vláda nezákonně uškodila občanům a musí rozhodnout soud

Nahrávám video
UK: Těžkosti s pandemickým zákonem
Zdroj: ČT24

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Z toho, že NSS zastavuje jedno vládní nařízení za druhým, nemá členka ústavně právního výboru Válková radost. Podle ní totiž právnímu státu sluší jistota, ale také předvídatelnost soudního rozhodování, která dle ní není v současnosti příliš vysoká.

„Předvídatelnost by měla být důležitým atributem jistoty, kterou v této nejasné covidové době společnost postrádá. Mrzí mě to, ne kvůli tomu, že to ruší, ale že jsme to nemohli předvídat. Osobně pandemický zákon nepovažuji za kvalitní normu,“ tvrdí poslankyně.

Jako jeden z největších problému právnička vidí v nedostatečném vysvětlení restriktivních opatření veřejnosti tak, aby pochopila i jejich význam. „Občané pochopili, že když se opatření přijímají, tak je to bona fide (v dobré víře – pozn. red.), ale ta důvěra netrvá věčně. Musí se zlepšovat kontrola toho, co přijímám, ale také zdůvodnění, proč, a v jakých souvislostech to dělám. Ta právní stránka věci mě netěší.“

Místopředseda SPD Fiala vidí pandemický zákon ještě černěji než Válková. Považuje ho za nefunkční a od začátku byl proti jeho vzniku, jelikož je dle něj pouze synonymem pro nouzový stav. „Vláda ho spíchla velmi narychlo z toho důvodu, aby mohla pokračovat v těch drakonických opatřeních, které jak vidíme, nebyly ani v souladu se zákonem,“ říká.

„Od začátku jsme chtěli celou situaci řešit novelou zákona o veřejném zdraví. Podle nás plošná opatření a restrikce k ničemu nevedly. Měli jsme to řešit jako některé západní země – pokud v regionu stoupají čísla, tak ten region omezit a jasně říct, odkdy dokdy se něco bude zavádět. Ty vlády to dobře komunikovaly a lidé se na to mohli připravit.“

Právní stát funguje, tvrdí Fiala

Rozhodnutí NSS je podle Fialy dobrou zprávou, protože potvrzuje, že právní stát existuje a funguje. „Funguje v tom smyslu, že jestliže moc výkonná pochybí a udělá jakékoliv rozhodnutí, které je mimo zákon, tak existuje moc soudní, která zakročí. NSS je tedy schopen tuhle nespravedlnost napravit a říct, že je to špatně,“ vysvětluje.

Fiala se poté silně vymezil proti výroku bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který prohlásil, že lidé musí mimořádná opatření respektovat do doby, dokud ho nezruší soud. „To je věc, kterou nemůžeme připustit. Jde o porušování listiny práv a svobod lidí,“ ohrazuje se.

S tím souhlasí i Válková, která Arenbergerův výrok považuje za nešťastný a nevhodný pro ministra zdravotnictví. „Byl to výrok, který mu uklouzl a on si neuvědomil jeho důsledky. Veřejnosti vlastně řekl, že právo a soudní rozhodování je prakticky až druhotné.“

Právní odpovědnost je dle ní nedílnou součástí obecné politické odpovědnosti. „Pokud něco jako ministr říkám, musím si uvědomit, jestli to bude mít nějaké bezprostřední důsledky v jiné rovině než trestněprávní. Někdo si pak řekne, že vlastně ani on nemusí něco plnit. Už by se něco takového nikdy opakovat nemělo,“ doplňuje.

Musí rozhodnout soud

Poslanci se na závěr věnovali případným náhradám za škody, které opatření způsobila občanům. Pokud by všechny potenciální žaloby prošly, částka by se vyšplhala do bilionů, a to by mohlo vést ke státnímu bankrotu.

Podle Fialy je nutné, že v těchto problémech musí rozhodnout soud. „Záleží, kolik případů se objeví, ale jasná věc je ta, že pokud má někdo pocit, že byl poškozen vládními opatřeními, tak se pravděpodobně obrátí na soud. Ten ať rozhodne, jestli mám dostat nějakou kompenzaci či ne,“ tvrdí.

Válková by si v roli advokátky nejdříve nastudovala část pandemického zákona o náhradě škod, a zdali tyto podmínky byly splněny. „Vždycky se ale musí zhodnotit konkrétní okolnosti případu – nelze paušálně žalovat případy stejného druhu, to v Česku nejde. Je lepší rychle individuálně ty případy řešit,“ říká právnička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 9 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 11 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...