Pandemický zákon je nekvalitní, míní Válková. Dle Fialy vláda nezákonně uškodila občanům a musí rozhodnout soud

Nahrávám video

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Z toho, že NSS zastavuje jedno vládní nařízení za druhým, nemá členka ústavně právního výboru Válková radost. Podle ní totiž právnímu státu sluší jistota, ale také předvídatelnost soudního rozhodování, která dle ní není v současnosti příliš vysoká.

„Předvídatelnost by měla být důležitým atributem jistoty, kterou v této nejasné covidové době společnost postrádá. Mrzí mě to, ne kvůli tomu, že to ruší, ale že jsme to nemohli předvídat. Osobně pandemický zákon nepovažuji za kvalitní normu,“ tvrdí poslankyně.

Jako jeden z největších problému právnička vidí v nedostatečném vysvětlení restriktivních opatření veřejnosti tak, aby pochopila i jejich význam. „Občané pochopili, že když se opatření přijímají, tak je to bona fide (v dobré víře – pozn. red.), ale ta důvěra netrvá věčně. Musí se zlepšovat kontrola toho, co přijímám, ale také zdůvodnění, proč, a v jakých souvislostech to dělám. Ta právní stránka věci mě netěší.“

Místopředseda SPD Fiala vidí pandemický zákon ještě černěji než Válková. Považuje ho za nefunkční a od začátku byl proti jeho vzniku, jelikož je dle něj pouze synonymem pro nouzový stav. „Vláda ho spíchla velmi narychlo z toho důvodu, aby mohla pokračovat v těch drakonických opatřeních, které jak vidíme, nebyly ani v souladu se zákonem,“ říká.

„Od začátku jsme chtěli celou situaci řešit novelou zákona o veřejném zdraví. Podle nás plošná opatření a restrikce k ničemu nevedly. Měli jsme to řešit jako některé západní země – pokud v regionu stoupají čísla, tak ten region omezit a jasně říct, odkdy dokdy se něco bude zavádět. Ty vlády to dobře komunikovaly a lidé se na to mohli připravit.“

Právní stát funguje, tvrdí Fiala

Rozhodnutí NSS je podle Fialy dobrou zprávou, protože potvrzuje, že právní stát existuje a funguje. „Funguje v tom smyslu, že jestliže moc výkonná pochybí a udělá jakékoliv rozhodnutí, které je mimo zákon, tak existuje moc soudní, která zakročí. NSS je tedy schopen tuhle nespravedlnost napravit a říct, že je to špatně,“ vysvětluje.

Fiala se poté silně vymezil proti výroku bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který prohlásil, že lidé musí mimořádná opatření respektovat do doby, dokud ho nezruší soud. „To je věc, kterou nemůžeme připustit. Jde o porušování listiny práv a svobod lidí,“ ohrazuje se.

S tím souhlasí i Válková, která Arenbergerův výrok považuje za nešťastný a nevhodný pro ministra zdravotnictví. „Byl to výrok, který mu uklouzl a on si neuvědomil jeho důsledky. Veřejnosti vlastně řekl, že právo a soudní rozhodování je prakticky až druhotné.“

Právní odpovědnost je dle ní nedílnou součástí obecné politické odpovědnosti. „Pokud něco jako ministr říkám, musím si uvědomit, jestli to bude mít nějaké bezprostřední důsledky v jiné rovině než trestněprávní. Někdo si pak řekne, že vlastně ani on nemusí něco plnit. Už by se něco takového nikdy opakovat nemělo,“ doplňuje.

Musí rozhodnout soud

Poslanci se na závěr věnovali případným náhradám za škody, které opatření způsobila občanům. Pokud by všechny potenciální žaloby prošly, částka by se vyšplhala do bilionů, a to by mohlo vést ke státnímu bankrotu.

Podle Fialy je nutné, že v těchto problémech musí rozhodnout soud. „Záleží, kolik případů se objeví, ale jasná věc je ta, že pokud má někdo pocit, že byl poškozen vládními opatřeními, tak se pravděpodobně obrátí na soud. Ten ať rozhodne, jestli mám dostat nějakou kompenzaci či ne,“ tvrdí.

Válková by si v roli advokátky nejdříve nastudovala část pandemického zákona o náhradě škod, a zdali tyto podmínky byly splněny. „Vždycky se ale musí zhodnotit konkrétní okolnosti případu – nelze paušálně žalovat případy stejného druhu, to v Česku nejde. Je lepší rychle individuálně ty případy řešit,“ říká právnička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 5 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 11 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 16 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 17 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
5. 6. 2026
Načítání...