Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.
Pandemický zákon je nekvalitní, míní Válková. Dle Fialy vláda nezákonně uškodila občanům a musí rozhodnout soud
UK: Těžkosti s pandemickým zákonem (zdroj: ČT24)
Z toho, že NSS zastavuje jedno vládní nařízení za druhým, nemá členka ústavně právního výboru Válková radost. Podle ní totiž právnímu státu sluší jistota, ale také předvídatelnost soudního rozhodování, která dle ní není v současnosti příliš vysoká.
„Předvídatelnost by měla být důležitým atributem jistoty, kterou v této nejasné covidové době společnost postrádá. Mrzí mě to, ne kvůli tomu, že to ruší, ale že jsme to nemohli předvídat. Osobně pandemický zákon nepovažuji za kvalitní normu,“ tvrdí poslankyně.
Jako jeden z největších problému právnička vidí v nedostatečném vysvětlení restriktivních opatření veřejnosti tak, aby pochopila i jejich význam. „Občané pochopili, že když se opatření přijímají, tak je to bona fide (v dobré víře – pozn. red.), ale ta důvěra netrvá věčně. Musí se zlepšovat kontrola toho, co přijímám, ale také zdůvodnění, proč, a v jakých souvislostech to dělám. Ta právní stránka věci mě netěší.“
Místopředseda SPD Fiala vidí pandemický zákon ještě černěji než Válková. Považuje ho za nefunkční a od začátku byl proti jeho vzniku, jelikož je dle něj pouze synonymem pro nouzový stav. „Vláda ho spíchla velmi narychlo z toho důvodu, aby mohla pokračovat v těch drakonických opatřeních, které jak vidíme, nebyly ani v souladu se zákonem,“ říká.
„Od začátku jsme chtěli celou situaci řešit novelou zákona o veřejném zdraví. Podle nás plošná opatření a restrikce k ničemu nevedly. Měli jsme to řešit jako některé západní země – pokud v regionu stoupají čísla, tak ten region omezit a jasně říct, odkdy dokdy se něco bude zavádět. Ty vlády to dobře komunikovaly a lidé se na to mohli připravit.“
Právní stát funguje, tvrdí Fiala
Rozhodnutí NSS je podle Fialy dobrou zprávou, protože potvrzuje, že právní stát existuje a funguje. „Funguje v tom smyslu, že jestliže moc výkonná pochybí a udělá jakékoliv rozhodnutí, které je mimo zákon, tak existuje moc soudní, která zakročí. NSS je tedy schopen tuhle nespravedlnost napravit a říct, že je to špatně,“ vysvětluje.
Fiala se poté silně vymezil proti výroku bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, který prohlásil, že lidé musí mimořádná opatření respektovat do doby, dokud ho nezruší soud. „To je věc, kterou nemůžeme připustit. Jde o porušování listiny práv a svobod lidí,“ ohrazuje se.
S tím souhlasí i Válková, která Arenbergerův výrok považuje za nešťastný a nevhodný pro ministra zdravotnictví. „Byl to výrok, který mu uklouzl a on si neuvědomil jeho důsledky. Veřejnosti vlastně řekl, že právo a soudní rozhodování je prakticky až druhotné.“
Právní odpovědnost je dle ní nedílnou součástí obecné politické odpovědnosti. „Pokud něco jako ministr říkám, musím si uvědomit, jestli to bude mít nějaké bezprostřední důsledky v jiné rovině než trestněprávní. Někdo si pak řekne, že vlastně ani on nemusí něco plnit. Už by se něco takového nikdy opakovat nemělo,“ doplňuje.
Musí rozhodnout soud
Poslanci se na závěr věnovali případným náhradám za škody, které opatření způsobila občanům. Pokud by všechny potenciální žaloby prošly, částka by se vyšplhala do bilionů, a to by mohlo vést ke státnímu bankrotu.
Podle Fialy je nutné, že v těchto problémech musí rozhodnout soud. „Záleží, kolik případů se objeví, ale jasná věc je ta, že pokud má někdo pocit, že byl poškozen vládními opatřeními, tak se pravděpodobně obrátí na soud. Ten ať rozhodne, jestli mám dostat nějakou kompenzaci či ne,“ tvrdí.
Válková by si v roli advokátky nejdříve nastudovala část pandemického zákona o náhradě škod, a zdali tyto podmínky byly splněny. „Vždycky se ale musí zhodnotit konkrétní okolnosti případu – nelze paušálně žalovat případy stejného druhu, to v Česku nejde. Je lepší rychle individuálně ty případy řešit,“ říká právnička.