Poplatek za předčasně splacenou hypotéku se zřejmě zvýší. Většina koaličních stran se předběžně dohodla na tom, že banky budou moct od lidí požadovat až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Teď je administrativní poplatek tisíc korun. Po změně to budou násobky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně navrhoval až dvouprocentní poplatek, s tím ale koaliční poslanci nesouhlasili.
„Ostatní strany koalice se dohodly nebo jejich názor je takový, že by se měl zavést nový jednoprocentní poplatek za předčasné splacení hypotéky,“ uvedl předseda pirátských Jakub Michálek.
„Ta varianta je jasně kompromisní mezi těmi mezními. Je to věc, která by měla i moji podporu,“ poznamenal Stanjura.
Vyšší poplatky by lidé hradili u nově uzavřených smluv a také u nových fixací. Podle ministra financí to v důsledku může přispět k drobnému snížení úrokových sazeb pro všechny klienty. Opozice, ale i někteří koaliční zákonodárci, mluví o další zátěži pro lidi, kteří uvažují o úvěrech na bydlení.
Zatímco dnes můžou banky účtovat za splacení hypotéky před koncem fixace tisícovku, nově by to mohlo být podle plánu koaličních stran až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Při dvoumilionové předčasné splátce čtyři roky před koncem fixace by byl poplatek dvacet tisíc korun.
„Měl by se týkat jenom nových smluv, respektive od okamžiku nové fixace,“ míní předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„Bylo by důležité i to, jak daleko je to od konce fixace, to znamená jeden rok by bylo 0,25, dva roky půl procenta až maximálně jedno procento,“ zmínil místopředseda lidoveckých poslanců Michael Kohajda.
Původní plán ministra počítal s tím, že banky by si mohly účtovat až dvě procenta. Vláda už to schválila a poslala do sněmovny. Tam se ale proti postavili Piráti, TOP 09 a Starostové.
„Myslím si, že to opatření se do dnešní doby moc nehodí,“ řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru v červnu Josef Bernard (STAN).
Tři vládní strany požadovaly buď vyřazení návrhu z projednávání, nebo jeho zmírnění. A právě na druhé variantě se teď koaliční kluby dohodly. „Když pravidla nedáte, tak banky si kryjí rizika tím, že to riziko rozprostřou na všechny, co čerpají hypotéku,“ vysvětlil Bernard.
„Návrh považujeme za politickou realitu, a tedy kompromis. V opačném případě by pak mohlo dojít k tomu, že by zmizely dlouholeté fixace z trhu,“ konstatoval mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Proti poplatku je opozice
Opozice ale nesouhlasí. Navrhne, aby poslanci vyšší poplatek ze zákona vyřadili. „Podpoříme můj pozměňující návrh, který vyřazuje celou tu pasáž. Pojďme se o tom bavit, není kam spěchat,“ podotkl Patrik Nacher (za ANO).
„Většina bank jsou nadnárodní korporace, které u nás vydělávají miliardy korun. Budeme hlasovat proti němu, protože si myslím, že lidé už nemají peníze,“ sdělil předseda poslanců SPD Radim Fiala.
O novém poplatku za předčasné splacení hypotéky budou poslanci tady ve sněmovně hlasovat v polovině listopadu. Pokud zákon projde, začne platit od 1. ledna roku 2024.
Předčasné ukončení hypotéky bez poplatků je možné na konci fixace a pak také v tíživých životních situacích, třeba po úmrtí partnera. Změna zákona by poplatek odpustila ještě třeba v případě rozvodu. Návrh je součástí balíku zákonů, ve kterém vláda také plánuje upravit podporu penzijního spoření. Nově by stát přispíval až od pěti set naspořených korun měsíčně.
