Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.
Pro schválení balíčku hlasovalo 108 poslanců. Ke koaličním zákonodárcům se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák, který byl původně zvolen za hnutí ANO. Opozice hlasovala proti. Závěrečného hlasování se zúčastnilo 194 poslanců z celkových dvou set.
Vládní novela obsahující šest desítek zákonů, kterou původně kabinet předložil, má stovky stran. Koalice k ní připravila celkový pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran. Ve druhém čtení se k předloze sešlo na osm desítek úprav a o všech z nich museli poslanci rozhodnout.
Závěrečné kolo debaty o konsolidačním balíčku dosud trvalo tři jednací dny. Ve středu dolní komora rozhodla na návrh koalice o stanovení pevného termínu hlasování. Začalo v jedenáct hodin dopoledne, k předloze předtím vystoupily ještě desítky vesměs opozičních poslanců.
Na všechny členy dolní komory, kteří chtěli před hlasováním vystoupit u řečnického pultu, se však kvůli pevnému termínu hlasování nedostalo. Opozice si kvůli tomu stěžovala na omezování svých práv. Koaliční politici naopak poukazovali na to, že sněmovní většina má právo prosadit své stanovisko a menšina tomu nemůže zabránit.
Stát katastrofa nečeká, řekl Stanjura před hlasováním
O samotném konsolidačním balíčku v pátek však poslanci už v podstatě nedebatovali. Jako první si vzal slovo Andrej Babiš (ANO), který opět kritizoval ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) kvůli repatriaci českých občanů z Izraele. Premiér Petr Fiala (ODS) by podle Babiše měl přistoupit k obměně vlády. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek označil Babišovo vystoupení za „kyblík žluči“. Na plénu se mluvilo také o obranných výdajích, o nákupu vojenských nadzvukových letadel F-35 a o soudcovských platech.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před hlasováním odmítl, že by stát čekala kvůli balíčku katastrofa. Konsolidační balíček plní tři principy, uvedl. „Zlevňujeme stát, zjednodušujeme stát, zachováváme investiční aktivitu státu a udržujeme sociální smír,“ řekl. Podotkl, že sněmovna už o balíčku ve třech čteních debatovala víc než šedesát hodin. Byla podle něj svědkem vedle racionálních vysvětlení i mnoha osobních útoků, urážek a zesměšňování.
Zvýšení daní a snížení počtu sazeb
Balíček přináší zejména některé daňové změny – zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti, zvýšení odvodů živnostníků a opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. V případě daně z přidané hodnoty (DPH) zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent.
V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína.
V příštím roce by podle vlády měl balíček pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Premiér Fiala řekl, že většinu snížení schodků zajistí úspory, například omezení dotací. Tempo růstu zadlužování za označil hrozivé.
Podle hnutí ANO je balíček zbytečný, spolu s hnutím SPD zastává názor, že jde hlavně o nejvyšší zvýšení daní v novodobé historii, které může zvýšit inflaci a poškodit ekonomický růst.
Schillerová: Černý pátek pro českou ekonomiku
Schválení konsolidačního balíčku je černým pátkem pro tuzemskou ekonomiku, řekla šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. „Dnem, kdy poslanci pětikoalice, která má v programovém prohlášení snižování daní, brutálně prohlasovali nejvyšší zvýšení daní v historii naší země,“ uvedla.
„Vláda v květnu jasně řekla, že konsolidace bude založena zejména na úsporách a méně na zvyšování daní. Výsledek je přesně opačný,“ uvedl také místopředseda hnutí Karel Havlíček.
ANO počká, jak o předpisu rozhodnou Senát a prezident, poté případně zváží návrh k Ústavnímu soudu. „Nemohu to vyloučit, pokud další dvě pojistky zákonnosti selžou,“ řekla Schillerová.
Podle SPD jde o flagrantní porušení předvolebních slibů vládních stran. „Vláda vytáhne z kapes lidí a firem sto miliard korun navíc,“ konstatoval předseda hnutí Tomio Okamura.
Zástupcům opozice také vadí pevné zařazení hlasování o balíčku. Podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy se koalice chovala protiústavně. „Budeme navrhovat klubu ANO, abychom návrh podali společně jako dva kluby,“ řekl. V takovém případě by měl podle SPD návrh větší sílu, SPD sama na podání nemá dost poslanců. Okamura současně vyzval prezidenta, aby předpis vetoval.
Fiala: Jedno z nejdůležitějších opatření volebního období
Podle Fialy to je naopak předchozí vláda ANO, kvůli které veřejné finance upadají. „Dát do pořádku státní rozpočet poté, co dnešní opozice na jakékoliv reformy naprosto rezignovala a ve všem podstatném v posledních osmi letech selhávala, nebylo jednoduché,“ řekl Fiala. Ozdravný balíček je podle něj jedním z nejdůležitějších opatření tohoto volebního období. Kabinet podle premiéra postupuje tak, aby si Česko zbytečně nepůjčovalo peníze a nezadlužovalo se.
Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfky TOP 09 Makréty Pekarové Adamové měla opozice v dolní komoře k diskuzi dostatek prostoru. Sama si jej ale prý zkrátila dlouhými projevy Babiše a Okamury či vetováním jednání po čtrnácté hodině. „Ukázala tak, že jí ve skutečnosti nejde o diskusi a to, aby se mohli poslanci vyjádřit,“ uvedla.
Stanjura po schválení balíčku řekl, že další souhrnná opatření kabinet už chystat nebude. Úspory bude hledat v provozu, personáliích a dotacích, šetřit má pomoci i digitalizace. „Snaha o úsporné hospodaření nikdy nekončí. Zaměříme pozornost na agendy, které vykonávají ministerstva,“ řekl.
Dodal také, že o další schůzku k balíčku Pavla žádat nebude. Opatření mu představil nejprve před tím, než je vláda prezentovala veřejně, následně před týdnem hlavu státu seznámil s koaliční dohodou na pozměňovacích návrzích. „Myslím, že to byl správný postup,“ uvedl.
Projednávání provázely obstrukce
Sněmovna začala jednat o vládním návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí 12. července. Koncem srpna se vládní strany dohodly na některých úpravách balíčku. Sněmovní rozpočtový výbor 30. srpna doporučil dolní parlamentní komoře přijetí konsolidačního balíčku s úpravami, na kterých se dohodla vládní koalice.
Konsolidační balíček prošel 7. září ve sněmovně druhým čtením. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy navrhla i vládní koalice. Opozici se zároveň nepodařilo prosadit vrácení předlohy k novému projednání v rozpočtovém výboru. Samotné druhé čtení trvalo zhruba sedmnáct hodin.
Sněmovní rozpočtový výbor 20. září odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy balíčku. Podle koaličních zástupců by návrhy ANO a SPD až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Sněmovna 22. září schválila hned po zahájení jednání program mimořádné schůze svolané z podnětu koalice k závěrečnému projednání konsolidačního balíčku.
Opozice nakonec uspěla s jediným pozměňovacím návrhem. Předložila ho poslankyně ANO Zuzana Ožanová s cílem, aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.
