Ceny energií zůstávají vysoko, promítne se to do zdražování dalšího zboží a služeb

Nahrávám video
Události: Ceny energií se pořád drží vysoko
Zdroj: ČT24

Desítky procent navíc lidé platí nebo brzy začnou platit za elektřinu, plyn, ale i teplo. Ceníky přepisují téměř všichni dodavatelé na trhu. Vysoké ceny surovin nebo třeba zvyšování odměn zaměstnancům pak tlačí vzhůru i ceny ostatních služeb a zboží pro koncové zákazníky. Na začátku roku se proto chystají zdražovat jak výrobci potravin, tak třeba i restaurace.

Za zdražování energií můžou především vysoké ceny na burzách. V Česku přestalo právě z těchto důvodů dodávat elektřinu nebo plyn už čtrnáct firem.

Po konci Bohemia Energy skončila Lydie Weberová u dodavatele poslední instance. „Za loňský rok za celou topnou sezonu jsme platili 57 tisíc, a když si přepočtu, že bych při nových cenách platila pětkrát víc, je to absolutně neslučitelné se životem,“ popisuje bývalá zákaznice Bohemia Energy. S manželem jsou v důchodu, v rodinném domě teď raději zapínají topení jen na chvíli.

Celkem muselo v Česku měnit dodavatele –⁠ a tedy i začít platit víc –⁠ téměř milion lidí. Asi osmdesát procent z nich už podepsalo nové smlouvy.

Dodavatelé energií, kteří ukončili činnost
Zdroj: ČT24

Co nejdříve změnit tarif

„Radíme klientům, aby z dodávky poslední instance odešli co nejdříve, protože ceny jsou tu bezprecedentní, velmi vysoké,“ hodnotí mluvčí ČEZ Radim Gazdík. Velcí dodavatelé už v průběhu podzimu avizovali zdražování. Téměř u všech se základní obchodní cena za megawatthodinu elektřiny bez daní a dalších služeb téměř zdvojnásobila.

„V následujícím roce, dvou se ceny stabilizují, ale vytvoří se nový cenový normál. To znamená, že tam, kde jsme byli před rokem, dvěma, už se evidentně nevrátíme. Spíše cena elektřiny i plynu bude na dvojnásobku,“ předpovídal na konci roku expert na energetiku a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Pokud by si teď domácnosti chtěly zafixovat ceny energií na tři roky, poměrně výrazně by si oproti období před rokem připlatily. Ti, kteří elektřinou svítí, nově zaplatí kolem 20 tisíc ročně. To je u některých dodavatelů navýšení víc než o 60 procent.

Náklady na elektřinu
Zdroj: ČT24

Plyn roste razantněji

Ještě větší rozdíly jsou u plynu. Za ten se může v běžné domácnosti roční faktura při topení, ohřívání vody i vaření vyšplhat i k 50 tisícům korun.

„Ceny v posledních dnech naštěstí trochu poklesly, ale z úrovně takřka šílené na úroveň pořád ještě extrémně vysokou. Stále se jedná o stovky procent nad úrovněmi cen, na které jsme byli zvyklí ještě před rokem. A není naděje na rychlou změnu,“ myslí si analytik z poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Náklady na plyn
Zdroj: ČT24

Státní pomoc

Předchozí vláda u plateb za energie na dva měsíce odpustila DPH. Nový kabinet připravil jiné formy pomoci, třeba navýšení příspěvku na bydlení. Na ten by mělo nově dosáhnout víc lidí. K tomu ale bude potřeba novela zákona o státní sociální podpoře, kterou ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě 5. ledna. Státní rozpočet bude úprava stát 2,5 až tři miliardy korun.

Pokud budou mít lidé problém s jednorázovou úhradou nedoplatků, budou moci využít takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Těch je několik druhů, jeden bude určený pro ty, kteří přišli o svého dodavatele energií a v režimu DPI jim dodavatel fakturuje tak vysoké částky, že je nejsou schopni splácet.

Velkoobchodní cena za elektřinu
Zdroj: ČT24

Nutným předpokladem je ale uzavření standardní smlouvy u nového dodavatele. Firmám by pak měl pomoci rozšířený program Záruka.

Ceny energií na velkoobchodních trzích mezitím začaly na konci prosince postupně klesat, přesto jde podle odborníků stále o vysoké částky. Jedna megawatthodina zemního plynu se poslední den roku 2021 na pražské energetické burze obchodovala za cenu okolo 42 eur, ještě před Vánoci to přitom byl i víc než trojnásobek.

Velkoobchodní cena za zemní plyn
Zdroj: ČT24

Vysoké ceny i jinde

Se zdražováním vstupů se potýkají podnikatelé napříč obory. Karel Loskot, který vede řeznictví v Nové Bystřici u rakouských hranic, přišel kvůli pandemii o zákazníky právě z Rakouska. Zatím drží ceny na stejné úrovni, ví ale, že v nejbližší době bude muset zdražit. „Musím nahradit vstupy, co máme. Nafta, elektřina, voda, to šlo rapidně nahoru,“ přibližuje řezník Loskot.

V biopekárně Zemanka ve středních Čechách jsou na tom o něco lépe. Zákazníků mají stále dost, měsíčně vyexpedují zhruba 200 tisíc sáčků sušenek. Zatím nezdražovali. Energie mají totiž zafixované do konce tohoto roku. Ceny se snaží udržet, zatím si tak ubírají z marže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...