Lumius ukončí dodávky elektřiny a plynu, má přibližně 1500 zákazníků

Společnost Lumius ze Sviadnova na Frýdecko-Místecku ukončí dodávky elektřiny a plynu zákazníkům. Firma uvedla, že v poslední době měla zhruba 5500 odběrných míst, kterým poskytovala dodávky elektřiny a plynu. Znamená to přibližně 1500 zákazníků. Většina jich je chráněna institutem dodavatele poslední instance, a mají tak dodávky elektřiny a plynu zajištěny.

Firma v prohlášení uvedla, že k tomuto rozhodnutí ji přinutila přetrvávající bezprecedentní situace na trzích s energiemi, která jí i přes veškeré úsilí neumožňuje dále poskytovat zákazníkům služby za podmínek, na něž byli po léta zvyklí.

Společnost je už několikátým dodavatelem energií, který v Česku od poloviny loňského října oznámil ukončení činnosti. Mezi prvními byla Bohemia Energy, která dodávala energie asi 900 tisícům klientů.

„Cena obou komodit se v posledních šesti měsících nepředvídatelně několikanásobně zvýšila a ani výhled není příznivý. Společnost činila všechny nezbytné kroky k zajištění dodávek pro své zákazníky a vyjednávala s bankou i obchodními partnery. Vývoj trhu a stále se zvyšující vysoké nároky na finanční zajištění obchodování, včetně aktuálně operátorem avizovaného dalšího navýšení zajištění, však neumožňují pokračovat v činnosti,“ uvedla společnost Lumius.

Dodala, že navíc čelila nedodání plynu od dvou zahraničních partnerů, se kterými spolupracovala déle než deset let. Lumius není v úpadku ani insolvenci. Zákazníky firma o ukončení dodávek informovala, její zákaznická linka je nadále k dispozici.

Společnost Lumius vznikla v roce 2002 jako ryze česká firma, kterou je dosud. Uvádí, že byla aktivním účastníkem na většině významných obchodních míst Evropy a společně s řadou bilaterálních smluvních vztahů měla možnost velmi flexibilně pracovat s nákupním portfoliem elektřiny i plynu.

V roce 2020 dosáhla firma podle výroční zprávy čistého obratu 3,9 miliardy korun a její čistý zisk činil 237,6 milionu korun. Zákazníkům v Česku dodala 1,25 terawatthodiny elektřiny a 1,89 terawatthodiny plynu. Má okolo 50 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 58 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...