David Smoljak

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Výsledky senátních voleb a jejich dopady na českou politiku probírali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO), David Smoljak (za STAN) a Václav Láska (SEN21) a poslanec Radek Koten (SPD). Podle Smoljaka dostal premiér od voličů jasný vzkaz, který sám označil za fiasko. Schiller namítl, že ve druhém kole senátních voleb se podle něj voliči spojují především proti kandidátům ANO. Koten se vyslovil pro jednokolovou volbu, která by podle něj lépe odrážela vůli většiny. Láska naopak neočekává výraznější změny v politickém dění. Hosté diskutovali také o masivních demonstracích ve Francii, souvisejících násilnostech a hranicích práva na protest. K této části debaty se připojila také vrchní ředitelka sekce evropské a zahraniční politiky ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 9 se opět stal David Smoljak (za STAN), dostal 78,73 procenta hlasů. Druhá Dagmar Pecková (za ODS) získala 21,26 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,22 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,77 procenta.

Česká televize před druhým kolem senátních voleb připravila duely postupujících kandidátů. Za obvod Praha 9 spolu diskutovali David Smoljak (za STAN) a Dagmar Pecková (za ODS).

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

V Haagu započal summit NATO, jehož středobodem bude téma zvyšování výdajů na obranu členských států. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte už dříve navrhl navýšení na pět procent HDP. O tom, zda je to nutné, uskutečnitelné a z jakých prostředků se bude tento požadavek financovat, debatovali v Událostech, komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib, člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) a europoslanec Tomáš Kubín (ANO).

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Senátoři během středečního jednání schválili zákon o regulaci lobbování, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a lobbovaných. Na úvod schůze se horní parlamentní komora věnovala také novele zákona o Vojenské policii, kterou rovněž schválila. Podpořila i novelu zákona o ozbrojených silách.

Zástupci všech sněmovních stran odmítli zavedení povinné vojenské služby, není to podle nich reálné. Politici to uvedli v posledním panelu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Ve společnosti by se podle nich měla spíše vést debata o tom, jak je každý člověk připraven a ochoten se podílet na obraně a bezpečnosti státu. Za zásadní považují posílení profesionální armády a aktivních záloh.

Zahraniční politická situace se mění každým dnem. Například kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo obrana byly předmětem pondělní schůzky nejvyšších ústavních činitelů. O zahraniční politice diskutovali v Událostech, komentářích předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), Radek Vondráček (ANO) a Jiří Kobza (SPD), místopředseda, respektive člen sněmovního zahraničního výboru.

Senátoři ve čtvrtek už v prvním čtení odmítli novelu senátorů ANO, kteří chtěli osvobodit důchodce nebo handicapované od televizních a rozhlasových poplatků. Limit pro zakázky malého rozsahu se také zřejmě zvýší na tři miliony korun u dodávek služeb a zboží a na devět milionů u stavebních prací, schválila horní komora. Jednání pokračovalo senátorskou iniciativou o informační povinnosti pojišťoven u životního pojištění.

Svět vkročil do roku 2025. Česko v něm čekají na podzim sněmovní volby, hned zkraje roku je například naplánována inaugurace Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Bude jím už podruhé. O domácích i zahraničních otázkách debatovali ve speciálním formátu Událostí, komentářů ve čtvrtek večer zástupci vládních stran i opozičních uskupení. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Aleš Juchelka (ANO), David Smoljak (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti) a Radek Koten (SPD).

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací, prohlásil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v Česku dochází k informačním operacím s cílem usnadnit šíření ruských narativů. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský zase upozornil na roli, kterou v šíření těchto narativů hrají média nebo sněmovní opozice.