Senát podpořil výrobu čipů

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Horní komora podpořila návrh zákona, který má v reakci na evropský akt o čipech podpořit výrobu čipů v Evropské unii. Podle vlády má pomoci zvýšit jejich výrobu v případě různých krizí. Nyní ho dostane k podpisu prezident. Ministerstvo průmyslu už připravilo Národní polovodičovou strategii, která zahrnuje opatření pro podporu a rozvoj polovodičového průmyslu v Česku. Kabinet by měl strategii dostat ve druhé polovině letošního roku.

Akt o čipech předpokládá zřízení evropské sítě kompetenčních center pro polovodiče. Zpravodaj předlohy Miroslav Plevný (za STAN) senátory upozornil na to, že ministerstvo školství vypsalo výzvu a zahájilo proces výběru kandidátských kompetenčních center ještě před přijetím návrhu zákona. Zákon podle něho nestanoví pravidla výběru.

Senát proto v doprovodném usnesení vyzval ministerstvo k tomu, aby zajistilo průhlednost výběru podle pravidel stanovených EU. Ministerstvo by mělo podle horní komory oslovit všechny aktéry v řetězci polovodičů. „Neříkáme, že se tak již neděje. Pouze upozorňujeme ministerstvo na závažnost procesu,“ podotkl Plevný.

Osvědčení účastníka odboje proti komunismu

Senát dále kývl na novelu, která má rozšířit možnosti žádat o osvědčení účastníka protikomunistického odboje. Nově by tak toto oprávnění měli získat partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní mají dostat možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem.

Konkrétní dopad změn na výši vyplácených příspěvků, případně penzí, lze podle autorů velmi těžko odhadovat, protože není jasné, jak počet žádostí naroste. Zvýšení počtu podaných žádostí podle nich už vyvolalo letošní přijetí zákona, který má dorovnat nízké důchody některých účastníků odboje na průměrnou výši.

Horní komora také schválila nová zákonná pravidla pro veřejné kulturní instituce, jejichž výhodou v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se také měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.

„Byl to právě Senát, který v minulosti tento koncept opakovaně podpořil,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Senátoři, kteří vystoupili v debatě, se k předloze stavěli kladně. Například David Smoljak (STAN) uvedl, že posilování nezávislosti kulturních i dalších institucí horní komoře přísluší.

Limity na doplatky léků

Senát také navrhl zmírnění podmínek pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Současná právní úprava slučování pojišťoven je totiž podle předsedy zdravotnického výboru a autora pozměňovacího návrhu Romana Krause (ODS) v praxi skoro nepoužitelná. Stanoví podle něj podmínku neplnění závazků vůči poskytovatelům zdravotní péče a klientům po dobu šesti měsíců, což by ale byl důvod pro likvidaci. Díky změně by mohly pojišťovny rozhodnout o sloučení z vlastní vůle bez omezujících podmínek. Pozměňovací návrh se týká také postupu v případě Vojenské zdravotní pojišťovny, u které jsou ze zákona pojištění profesionální vojáci a žáci vojenských škol.

Ve čtvrtek schváleným pozměňovacím návrhem chtějí senátoři doplnit také vládní novelu o změně sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Ta v původním znění stanoví, že při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet pacientům zdravotní pojišťovny, ale lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách platit. Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept. Pokud pacient při úhradě léku v lékárně překročí limit, lékárna už od něj částku nevybere. Místo toho ji lékárně uhradí zdravotní pojišťovna.

Nahrávám video

Senát také doporučil zavést rozhodování o úhradě vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění prostřednictvím správního řízení. Úprava by měla podle jejího autora Karla Zitterbarta (za STAN) přinést jasná pravidla, průhlednost a předvídatelnost. Účastníky správního řízení by byli držitelé registrace dané vakcíny, zdravotní pojišťovny a zástupci odborných společností. V současnosti jsou očkovací látky určené pro nepovinná očkování hrazeny přímo ze zákona buď v režimu nejméně ekonomicky náročném, který se týká i očkovacích látek proti tetanu, vzteklině či stafylokokovým infekcím, nebo podle sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek

Nové významné dny

Nejistá je podoba novely, která má okruh významných dnů rozšířit o Den samizdatu, tedy neoficiálních tiskovin v totalitních režimech. Podle senátorů by jím měl být 27. duben, kdy se připomíná výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který se zastával i pronásledovaných šiřitelů samizdatu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa.

Senát tak odmítl, aby se vydávání samizdatu připomínalo 12. října, jak to schválila sněmovna. Změnu dat nového významného dne tak budou muset poslanci posoudit znovu.

Senátní výbor pro lidská práva také znovu navrhl povýšit 24. červen na Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a souběžně i na Den Orla, tedy katolické sportovní organizace.

Kritika Číny

Senát ve čtvrtek také opětovně v souladu s vládou a postojem EU kritizoval Čínu za omezování autonomie Hongkongu jako zvláštní správní oblasti. Označil to za porušování mezinárodních závazků, k nimž se Čína zavázala. Zároveň poukázal na porušování základních lidských a občanských práv v této oblasti. Obdobné stanovisko přijala horní parlamentní komora už před třemi lety.

Tím skončila dvoudenní srpnová schůze. K dalšímu plenárnímu jednání se Senát pravděpodobně sejde v návaznosti na jednání sněmovny ve druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 15 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...