Senát podpořil výrobu čipů

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Horní komora podpořila návrh zákona, který má v reakci na evropský akt o čipech podpořit výrobu čipů v Evropské unii. Podle vlády má pomoci zvýšit jejich výrobu v případě různých krizí. Nyní ho dostane k podpisu prezident. Ministerstvo průmyslu už připravilo Národní polovodičovou strategii, která zahrnuje opatření pro podporu a rozvoj polovodičového průmyslu v Česku. Kabinet by měl strategii dostat ve druhé polovině letošního roku.

Akt o čipech předpokládá zřízení evropské sítě kompetenčních center pro polovodiče. Zpravodaj předlohy Miroslav Plevný (za STAN) senátory upozornil na to, že ministerstvo školství vypsalo výzvu a zahájilo proces výběru kandidátských kompetenčních center ještě před přijetím návrhu zákona. Zákon podle něho nestanoví pravidla výběru.

Senát proto v doprovodném usnesení vyzval ministerstvo k tomu, aby zajistilo průhlednost výběru podle pravidel stanovených EU. Ministerstvo by mělo podle horní komory oslovit všechny aktéry v řetězci polovodičů. „Neříkáme, že se tak již neděje. Pouze upozorňujeme ministerstvo na závažnost procesu,“ podotkl Plevný.

Osvědčení účastníka odboje proti komunismu

Senát dále kývl na novelu, která má rozšířit možnosti žádat o osvědčení účastníka protikomunistického odboje. Nově by tak toto oprávnění měli získat partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní mají dostat možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem.

Konkrétní dopad změn na výši vyplácených příspěvků, případně penzí, lze podle autorů velmi těžko odhadovat, protože není jasné, jak počet žádostí naroste. Zvýšení počtu podaných žádostí podle nich už vyvolalo letošní přijetí zákona, který má dorovnat nízké důchody některých účastníků odboje na průměrnou výši.

Horní komora také schválila nová zákonná pravidla pro veřejné kulturní instituce, jejichž výhodou v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se také měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.

„Byl to právě Senát, který v minulosti tento koncept opakovaně podpořil,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Senátoři, kteří vystoupili v debatě, se k předloze stavěli kladně. Například David Smoljak (STAN) uvedl, že posilování nezávislosti kulturních i dalších institucí horní komoře přísluší.

Limity na doplatky léků

Senát také navrhl zmírnění podmínek pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Současná právní úprava slučování pojišťoven je totiž podle předsedy zdravotnického výboru a autora pozměňovacího návrhu Romana Krause (ODS) v praxi skoro nepoužitelná. Stanoví podle něj podmínku neplnění závazků vůči poskytovatelům zdravotní péče a klientům po dobu šesti měsíců, což by ale byl důvod pro likvidaci. Díky změně by mohly pojišťovny rozhodnout o sloučení z vlastní vůle bez omezujících podmínek. Pozměňovací návrh se týká také postupu v případě Vojenské zdravotní pojišťovny, u které jsou ze zákona pojištění profesionální vojáci a žáci vojenských škol.

Ve čtvrtek schváleným pozměňovacím návrhem chtějí senátoři doplnit také vládní novelu o změně sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Ta v původním znění stanoví, že při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet pacientům zdravotní pojišťovny, ale lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách platit. Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept. Pokud pacient při úhradě léku v lékárně překročí limit, lékárna už od něj částku nevybere. Místo toho ji lékárně uhradí zdravotní pojišťovna.

3 minuty
Události: Limity doplatků na léky
Zdroj: ČT24

Senát také doporučil zavést rozhodování o úhradě vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění prostřednictvím správního řízení. Úprava by měla podle jejího autora Karla Zitterbarta (za STAN) přinést jasná pravidla, průhlednost a předvídatelnost. Účastníky správního řízení by byli držitelé registrace dané vakcíny, zdravotní pojišťovny a zástupci odborných společností. V současnosti jsou očkovací látky určené pro nepovinná očkování hrazeny přímo ze zákona buď v režimu nejméně ekonomicky náročném, který se týká i očkovacích látek proti tetanu, vzteklině či stafylokokovým infekcím, nebo podle sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek

Nové významné dny

Nejistá je podoba novely, která má okruh významných dnů rozšířit o Den samizdatu, tedy neoficiálních tiskovin v totalitních režimech. Podle senátorů by jím měl být 27. duben, kdy se připomíná výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který se zastával i pronásledovaných šiřitelů samizdatu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa.

Senát tak odmítl, aby se vydávání samizdatu připomínalo 12. října, jak to schválila sněmovna. Změnu dat nového významného dne tak budou muset poslanci posoudit znovu.

Senátní výbor pro lidská práva také znovu navrhl povýšit 24. červen na Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a souběžně i na Den Orla, tedy katolické sportovní organizace.

Kritika Číny

Senát ve čtvrtek také opětovně v souladu s vládou a postojem EU kritizoval Čínu za omezování autonomie Hongkongu jako zvláštní správní oblasti. Označil to za porušování mezinárodních závazků, k nimž se Čína zavázala. Zároveň poukázal na porušování základních lidských a občanských práv v této oblasti. Obdobné stanovisko přijala horní parlamentní komora už před třemi lety.

Tím skončila dvoudenní srpnová schůze. K dalšímu plenárnímu jednání se Senát pravděpodobně sejde v návaznosti na jednání sněmovny ve druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 6 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...