Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.
Senát podpořil výrobu čipů
Horní komora podpořila návrh zákona, který má v reakci na evropský akt o čipech podpořit výrobu čipů v Evropské unii. Podle vlády má pomoci zvýšit jejich výrobu v případě různých krizí. Nyní ho dostane k podpisu prezident. Ministerstvo průmyslu už připravilo Národní polovodičovou strategii, která zahrnuje opatření pro podporu a rozvoj polovodičového průmyslu v Česku. Kabinet by měl strategii dostat ve druhé polovině letošního roku.
Akt o čipech předpokládá zřízení evropské sítě kompetenčních center pro polovodiče. Zpravodaj předlohy Miroslav Plevný (za STAN) senátory upozornil na to, že ministerstvo školství vypsalo výzvu a zahájilo proces výběru kandidátských kompetenčních center ještě před přijetím návrhu zákona. Zákon podle něho nestanoví pravidla výběru.
Senát proto v doprovodném usnesení vyzval ministerstvo k tomu, aby zajistilo průhlednost výběru podle pravidel stanovených EU. Ministerstvo by mělo podle horní komory oslovit všechny aktéry v řetězci polovodičů. „Neříkáme, že se tak již neděje. Pouze upozorňujeme ministerstvo na závažnost procesu,“ podotkl Plevný.
Osvědčení účastníka odboje proti komunismu
Senát dále kývl na novelu, která má rozšířit možnosti žádat o osvědčení účastníka protikomunistického odboje. Nově by tak toto oprávnění měli získat partneři odbojářů a Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím jeho ředitele. Stejně jako odbojářské spolky a příbuzní mají dostat možnost žádat o osvědčení nejen za zemřelé, ale i za žijící účastníky odboje, ovšem s jejich souhlasem.
Konkrétní dopad změn na výši vyplácených příspěvků, případně penzí, lze podle autorů velmi těžko odhadovat, protože není jasné, jak počet žádostí naroste. Zvýšení počtu podaných žádostí podle nich už vyvolalo letošní přijetí zákona, který má dorovnat nízké důchody některých účastníků odboje na průměrnou výši.
Horní komora také schválila nová zákonná pravidla pro veřejné kulturní instituce, jejichž výhodou v porovnání s nynějšími příspěvkovými organizacemi má být podle vlády mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezit by se také měla možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.
„Byl to právě Senát, který v minulosti tento koncept opakovaně podpořil,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Senátoři, kteří vystoupili v debatě, se k předloze stavěli kladně. Například David Smoljak (STAN) uvedl, že posilování nezávislosti kulturních i dalších institucí horní komoře přísluší.
Limity na doplatky léků
Senát také navrhl zmírnění podmínek pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Současná právní úprava slučování pojišťoven je totiž podle předsedy zdravotnického výboru a autora pozměňovacího návrhu Romana Krause (ODS) v praxi skoro nepoužitelná. Stanoví podle něj podmínku neplnění závazků vůči poskytovatelům zdravotní péče a klientům po dobu šesti měsíců, což by ale byl důvod pro likvidaci. Díky změně by mohly pojišťovny rozhodnout o sloučení z vlastní vůle bez omezujících podmínek. Pozměňovací návrh se týká také postupu v případě Vojenské zdravotní pojišťovny, u které jsou ze zákona pojištění profesionální vojáci a žáci vojenských škol.
Ve čtvrtek schváleným pozměňovacím návrhem chtějí senátoři doplnit také vládní novelu o změně sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Ta v původním znění stanoví, že při jejich překročení už peníze nebudou zpětně vracet pacientům zdravotní pojišťovny, ale lidé nebudou tyto započitatelné doplatky v lékárnách platit. Nově bude podle novely zaznamenávat výši uhrazených doplatků systém eRecept. Pokud pacient při úhradě léku v lékárně překročí limit, lékárna už od něj částku nevybere. Místo toho ji lékárně uhradí zdravotní pojišťovna.
3 minuty
Události: Limity doplatků na léky
Senát také doporučil zavést rozhodování o úhradě vakcín pro preventivní nepovinná očkování ze zdravotního pojištění prostřednictvím správního řízení. Úprava by měla podle jejího autora Karla Zitterbarta (za STAN) přinést jasná pravidla, průhlednost a předvídatelnost. Účastníky správního řízení by byli držitelé registrace dané vakcíny, zdravotní pojišťovny a zástupci odborných společností. V současnosti jsou očkovací látky určené pro nepovinná očkování hrazeny přímo ze zákona buď v režimu nejméně ekonomicky náročném, který se týká i očkovacích látek proti tetanu, vzteklině či stafylokokovým infekcím, nebo podle sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek
Nové významné dny
Nejistá je podoba novely, která má okruh významných dnů rozšířit o Den samizdatu, tedy neoficiálních tiskovin v totalitních režimech. Podle senátorů by jím měl být 27. duben, kdy se připomíná výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který se zastával i pronásledovaných šiřitelů samizdatu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa.
Senát tak odmítl, aby se vydávání samizdatu připomínalo 12. října, jak to schválila sněmovna. Změnu dat nového významného dne tak budou muset poslanci posoudit znovu.
Senátní výbor pro lidská práva také znovu navrhl povýšit 24. červen na Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace a souběžně i na Den Orla, tedy katolické sportovní organizace.
Kritika Číny
Senát ve čtvrtek také opětovně v souladu s vládou a postojem EU kritizoval Čínu za omezování autonomie Hongkongu jako zvláštní správní oblasti. Označil to za porušování mezinárodních závazků, k nimž se Čína zavázala. Zároveň poukázal na porušování základních lidských a občanských práv v této oblasti. Obdobné stanovisko přijala horní parlamentní komora už před třemi lety.
Tím skončila dvoudenní srpnová schůze. K dalšímu plenárnímu jednání se Senát pravděpodobně sejde v návaznosti na jednání sněmovny ve druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.
