Senát schválil korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí

Nahrávám video

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Senátní schválení novely bylo očekáváno, protože aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že tato metoda je běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům z rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

Projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory opozice s koalicí než ve sněmovně, která se úpravou na rozdíl od horní komory zabývala několik dní. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí.

„My tímto zákonem nenavrhujeme rozšířit počet lidí, kteří mohou volit. Ti lidé už v současné době to legitimní právo mají,“ zopakoval také Rakušan.

Novelu hájil rovněž třeba místopředseda Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) „Třeba v Kanadě je to daleko komplikovanější. Musíme si uvědomit, že ti lidé musí letět z Vancouveru do Toronta nebo do Ottawy přihlásit se do zvláštního volebního seznamu a za dva týdny letět znovu volit,“ uvedl.

Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) uvedl, že za odporem opozice ke korespondenční volbě je jen kalkul ohledně volebního zisku.

Senátoři z klubu ANO a SOCDEM už předem avizovali, že normu nepodpoří. Podle nich nebyla dostatečně prodiskutovaná. „Vadí nám průběh procesu, jak ke korespondenční volbě došlo. (...) Děje se to poslaneckým návrhem,“ uvedl předseda senátorského klubu ANO a SOCDEM Miroslav Adámek (za ANO). Ten změnu podpořil, ale doporučil ji zavést až po sněmovních volbách od roku 2026.

Daniela Kovářová (nezávislá) se obává, že ruský a čínský režim by dokázaly přečíst pomocí přístrojů hlasovací lístky v obálkách. Podle ní by neměli volit ti, kdo s Českou republikou nejsou majetkově propojeni, což zastánci volby odmítli.

Czernin a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu.

Poštovní formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si lidé vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Systém vylučuje dvojí hlasování

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Češi v zahraničí mohou hlasovat v cizině na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18,8 tisíce Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13,2 tisíce z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28,7 tisíce Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600 tisíc českých občanů.

Novela o prezidentské volbě

Novela týkající se prezidentských voleb počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných tak jako členové parlamentu. Z nich dosud může navrhnout prezidentského uchazeče skupina nejméně deseti senátorů nebo dvojnásobného počtu poslanců.

Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.

Pokud by byl některý zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil.

Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.

Omezení laických přísedících u soudu

Senát měl ve středu na programu také další novely. Schválil například změnu, která omezuje laické přísedící u soudu. Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody, tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna opět schválila návrh zákona o státních zaměstnancích

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 7 hhodinami

Na Šumavě je dvě stě sudů s rtutí či arsenem, uvedl Červený

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kladenský supermarket zasáhl rozsáhlý požár. Hasiči ho dostali pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl v úterý krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu. Z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí, kteří se později mohli vrátit. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči původně vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, před 5:00 jej snížili na druhý, dopoledne pak na první. Většina jednotek se již postupně vrátila na základny, pokračuje rozebírání objektu a dohašování. Příčinou požáru byla podle kriminalistů pravděpodobně technická závada.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoBabišův potenciální střet zájmů poškozuje zemi před partnery v Evropě, míní Kupka

Fakt, že premiér Andrej Babiš (ANO) zůstává v potenciálním střetu zájmů, jak v úterý uvedla Evropská komise, může ohrožovat dotace, které míří do Česka a poškozuje to i obraz tuzemska před partnery v Evropě, prohlásil v Interview ČT24 šéf ODS Martin Kupka. „Od začátku roku upozorňujeme na to, že stále není zveřejněný statut fondu,“ zmínil Kupka s odkazem na RSVP Trust, do něhož Babiš v únoru akcie holdingu Agrofert vložil. Kupka chce, aby se pozicí státu ve vyplácení dotací zabývala právní veřejnost. „Pokud nebude (stát) vymáhat finanční prostředky, které byly proplaceny nezákonně, hrozí, že další proplacené veřejné prostředky zaplatí občané,“ dodal. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Teplotní rekordy v Česku padly na třech čtvrtinách stanic

Česko v úterý zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
před 9 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.