Senát schválil korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí

Nahrávám video
Události: Korespondenční volba v Senátu
Zdroj: ČT24

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Senátní schválení novely bylo očekáváno, protože aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že tato metoda je běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům z rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

Projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory opozice s koalicí než ve sněmovně, která se úpravou na rozdíl od horní komory zabývala několik dní. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí.

„My tímto zákonem nenavrhujeme rozšířit počet lidí, kteří mohou volit. Ti lidé už v současné době to legitimní právo mají,“ zopakoval také Rakušan.

Novelu hájil rovněž třeba místopředseda Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) „Třeba v Kanadě je to daleko komplikovanější. Musíme si uvědomit, že ti lidé musí letět z Vancouveru do Toronta nebo do Ottawy přihlásit se do zvláštního volebního seznamu a za dva týdny letět znovu volit,“ uvedl.

Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) uvedl, že za odporem opozice ke korespondenční volbě je jen kalkul ohledně volebního zisku.

Senátoři z klubu ANO a SOCDEM už předem avizovali, že normu nepodpoří. Podle nich nebyla dostatečně prodiskutovaná. „Vadí nám průběh procesu, jak ke korespondenční volbě došlo. (...) Děje se to poslaneckým návrhem,“ uvedl předseda senátorského klubu ANO a SOCDEM Miroslav Adámek (za ANO). Ten změnu podpořil, ale doporučil ji zavést až po sněmovních volbách od roku 2026.

Daniela Kovářová (nezávislá) se obává, že ruský a čínský režim by dokázaly přečíst pomocí přístrojů hlasovací lístky v obálkách. Podle ní by neměli volit ti, kdo s Českou republikou nejsou majetkově propojeni, což zastánci volby odmítli.

Czernin a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu.

Poštovní formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si lidé vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Systém vylučuje dvojí hlasování

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Češi v zahraničí mohou hlasovat v cizině na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18,8 tisíce Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13,2 tisíce z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28,7 tisíce Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600 tisíc českých občanů.

Novela o prezidentské volbě

Novela týkající se prezidentských voleb počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných tak jako členové parlamentu. Z nich dosud může navrhnout prezidentského uchazeče skupina nejméně deseti senátorů nebo dvojnásobného počtu poslanců.

Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.

Pokud by byl některý zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil.

Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.

Omezení laických přísedících u soudu

Senát měl ve středu na programu také další novely. Schválil například změnu, která omezuje laické přísedící u soudu. Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody, tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 9 hhodinami

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání hlasů v blanenském okrsku

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident podepíše zákon o rozpočtu v pátek, řekl Babiš po jednání na Hradě

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic, uvedl resort financí

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 12 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 13 hhodinami

Soud přiznal dědičce rodu Walderode nárok na některé pozemky na Jablonecku

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
před 13 hhodinami
Načítání...