Senát schválil korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí

Nahrávám video

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Senátní schválení novely bylo očekáváno, protože aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že tato metoda je běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům z rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad.

Projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory opozice s koalicí než ve sněmovně, která se úpravou na rozdíl od horní komory zabývala několik dní. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí.

„My tímto zákonem nenavrhujeme rozšířit počet lidí, kteří mohou volit. Ti lidé už v současné době to legitimní právo mají,“ zopakoval také Rakušan.

Novelu hájil rovněž třeba místopředseda Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) „Třeba v Kanadě je to daleko komplikovanější. Musíme si uvědomit, že ti lidé musí letět z Vancouveru do Toronta nebo do Ottawy přihlásit se do zvláštního volebního seznamu a za dva týdny letět znovu volit,“ uvedl.

Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) uvedl, že za odporem opozice ke korespondenční volbě je jen kalkul ohledně volebního zisku.

Senátoři z klubu ANO a SOCDEM už předem avizovali, že normu nepodpoří. Podle nich nebyla dostatečně prodiskutovaná. „Vadí nám průběh procesu, jak ke korespondenční volbě došlo. (...) Děje se to poslaneckým návrhem,“ uvedl předseda senátorského klubu ANO a SOCDEM Miroslav Adámek (za ANO). Ten změnu podpořil, ale doporučil ji zavést až po sněmovních volbách od roku 2026.

Daniela Kovářová (nezávislá) se obává, že ruský a čínský režim by dokázaly přečíst pomocí přístrojů hlasovací lístky v obálkách. Podle ní by neměli volit ti, kdo s Českou republikou nejsou majetkově propojeni, což zastánci volby odmítli.

Czernin a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu.

Poštovní formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe.

Volební lístek si lidé vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.

Systém vylučuje dvojí hlasování

Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku.

Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.

Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům.

Češi v zahraničí mohou hlasovat v cizině na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18,8 tisíce Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13,2 tisíce z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28,7 tisíce Čechů, využilo toho 23 tisíc. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600 tisíc českých občanů.

Novela o prezidentské volbě

Novela týkající se prezidentských voleb počítá také s tím, že v případě občanských adeptů na funkci hlavy státu budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Předmětem poslaneckých úvah bylo to, aby i řadoví občané měli možnost podpořit podpisem petice jen jednoho z nominovaných tak jako členové parlamentu. Z nich dosud může navrhnout prezidentského uchazeče skupina nejméně deseti senátorů nebo dvojnásobného počtu poslanců.

Ohledně podpor prezidentských kandidátů ze strany jednotlivých poslanců a senátorů nyní panují nejasnosti, právní názory se liší. Nejvyšší správní soud v roce 2017 naznačil, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem více navrhujících skupin. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny, dosud hájilo názor, že takové omezení z ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.

Pokud by byl některý zákonodárce členem několika skupin navrhovatelů, nebude se podle novely přihlížet k jeho podpisu ani na jedné z kandidátních listin. Vznikne ale časový prostor pro to, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec či senátor a neplatný podpis nahradil.

Zájemci, kteří budou chtít kandidovat na základě podpisů občanů, dostanou možnost sbírat podpisy vedle papírových formulářů také přes internet. Využívat se k tomu bude nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému zakotveného v zákoně o správě voleb. Elektronický systém zaručí, že všichni podepsaní lidé skutečně existují, jejich údaje odpovídají skutečnosti a že petici nepodepsali vícekrát.

Omezení laických přísedících u soudu

Senát měl ve středu na programu také další novely. Schválil například změnu, která omezuje laické přísedící u soudu. Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody, tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
09:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Policie vyšetřuje násilný čin v Tanvaldu, bodná zranění při něm utrpěli tři lidé

Policie vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v pátek odpoledne v Tanvaldu na Jablonecku. Bodná zranění při něm utrpěli tři lidé, z toho dva muži a jedna žena. Dva zranění jsou v kritickém stavu, řekl zastupující krajský mluvčí záchranné služby Petr Matějíčka. Navíc jedna žena byla podle něj zasažena slzotvorným plynem, u ní stačilo ošetření na místě.
17:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
13:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Žalobce poslal před soud dva lidi a jednu firmu kvůli tragické nehodě v Dolní Lutyni

Státní zástupce obžaloval dvě osoby a jednu firmu kvůli předloňské srážce vlaku s nákladním autem na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. ČT to sdělil žalobce Jiří Margieta z Okresního státního zastupitelství v Karviné. Při nehodě v lednu 2024 zemřel strojvedoucí vlaku a dalších dvacet lidí se zranilo. Podle Drážní inspekce nebyl průjezd po silnici u přejezdu v Dolní Lutyni bezpečný. Navíc nákladní vůz neměl patřičné povolení. Na přejezdu uvázl a do jeho zadní části pak vrazil vlak.
před 8 hhodinami

Šéf ČD vrátil bezpečnostní prověrku, ministr to nechá prověřit, píší Seznam Zprávy

Generální ředitel Českých drah (ČD) Michal Krapinec vrátil svou bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné, protože ji údajně k práci nepotřebuje, informoval server Seznam Zprávy na základě vyjádření drah. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) to ale považuje za nestandardní a nechá situaci prověřit dozorčí radou drah. Stupeň Důvěrné je druhý nejnižší ze čtyř. Nižší je jen kategorie Vyhrazené, kdy prověrku může vydat třeba i zaměstnavatel.
před 12 hhodinami

VideoZvýšení slev na jízdném teď není priorita, zní z vlády

Stát vydal za slevy na jízdném během prvního pololetí zhruba dvě a půl miliardy korun. Žákům, studentům nebo seniorům proplácí polovinu ceny. Koalice má v programovém prohlášení, že chce slevu zvýšit na 75 procent, a vláda původně slibovala, že se tak stane ještě letos či od příštího roku. Teď to ale podle ministra dopravy priorita není, tou jsou podle něj investice do dálnic a železnic. Poukazuje také na vetovaný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Opozice míní, že vláda působí posouváním změny chaos a že zvýšením slevy stát přijde o peníze na modernizaci veřejné dopravy.
před 14 hhodinami

Opilých řidičů nemotorových vozidel skokově přibylo, nejvíc ve středních Čechách

Policisté od začátku června evidují 236 případů řízení nemotorových vozidel pod vlivem alkoholu, o téměř sedmdesát více než za stejné období v loňském roce. Vyplývá to ze statistik, které České televizi poskytlo policejní prezidium. Většina přestupků se odehrává v centru měst a hrozí za ně pokuta až dvacet tisíc korun. Nejvíce jich odhalili ve Středočeském kraji, třeba v hlavním městě zaznamenali naopak pouze dva.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.