Senát se usnesl, že digitalizace stavebního řízení vykazuje zásadní nedostatky a závažné chyby. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by podle horní komory mělo zvážit ustavení krizového manažera i pracovní skupiny. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který před senátory vystoupil, uvedl, že má soupis nedostatků, s nímž ale chce nejprve seznámit vládu. Senátoři varovali před možnými hospodářskými důsledky, před odchodem pracovníků z úřadů i případnými žalobami. Předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl rozhodnutí Senátu uvítal. Podle MMR by ale zřízení krizového manažera problém neřešilo.
„Máme jasný plán a harmonogram nasazování jednotlivých funkcí, které zákon ve své podstatě nevyžadoval. Ale je to o efektivitě fungování systému,“ řekl senátorům Bartoš. Například automatické šablony pro jednotlivá rozhodnutí, jichž má být 130, mají být dodány do konce srpna, poznamenal.
„Systém nefunguje měsíc a 21 dní po jeho spuštění,“ řekl navrhovatel projednávání problémů elektronického stavebního řízení Hynek Hanza (ODS). Zdůraznil, že nejde o politiku, ale o budoucnost stavebního řízení. „Další hrozbou jsou hospodářské důsledky, dotační důsledky,“ uvedl senátor. „Jsou to ohromné miliardy, které jsou v ohrožení,“ přidal se Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Řada senátorů volala po pozastavení účinnosti nového stavebního zákona a po přechodném období, v němž by se stavby povolovaly podle zákona původního. Podle Raduana Nwelatiho (ODS) je systém absolutně nefunkční a patrně nebude možné jej napravit ani za několik měsíců. „Může se stát, že mnoho pracovníků stavebních úřadů odejde jen kvůli přístupu ministerstva pro místní rozvoj,“ uvedl Jan Sobotka (STAN).
Senátoři v debatě také zpochybňovali některé konkrétní změny například v povolování bytových domů a souborů staveb a v kolaudaci staveb, na což poukazuje i usnesení horní komory. „Bez změny zákona nejsou některé problémy řešitelné,“ řekla Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Bartoš v případě kolaudace staveb povolených před červencem uznal chybu, ministerstvo podle něho k věci vydalo metodiku.
K odstoupení vyzval Bartoše jediný senátor SOCDEM Petr Vícha. „Já si osobně myslím, že jedinou věcí je spáchat harakiri a odstoupit. A umožnit někomu, kdo přijde nový a pokusí se s tím něco udělat,“ řekl. Vícha podotkl, že má pocit, že Bartoš je jediný, který si myslí, že vše funguje. Bartoše, který je předsedou Pirátů, se naopak zastala Adéla Šípová (Piráti). Chybou podle ní bylo, že se do digitalizace stavebního řízení odvážil jít.
„Pokud by měl teď spáchat harakiri a nějakým způsobem odejít, tak by všechno padlo pod stůl,“ míní Šípová. Poukázala také na to, že nyní to z hlediska mediálního prostoru vypadá tak, jako by dosud vše fungovalo perfektně a stavební řízení byla rychlá a bezproblémová. „Ale tak to prostě není. Jsou řízení, třeba v Praze, která trvají i deset let,“ podotkla.
Ministerstvo má představit časový harmonogram řešení
Senát ve čtrnáctibodovém usnesení také doporučil například prověření toho, zda integrovaný systém stavebního řízení a portálu stavebníka neobsahují kritické chyby. Ministerstvo by mělo podle horní komory popsat aktuální stav, pojmenovat nedostatky a představit konkrétní plán a časový harmonogram jejich řešení.
Mělo by prověřit možnost legislativních kroků, které by vedly k přerušení účinnosti nového stavebního zákona či umožňovaly fungování starého i nového stavebního zákona pro vytvoření prostoru pro doladění systému digitalizace stavebního řízení. Usnesení je podle Sobotky doporučením dalšího postupu. Hanza mluvil o apelu vládě, „aby se začalo něco dít“.
Bartoš v posledních týdnech pravidelně jedná se stavebníky, projektanty a zástupci obcí, kteří současnou podobu digitalizovaného stavebního řízení dlouhodobě kritizují. Těm slíbil, že některé základní nedostatky v systémech budou doplněny do konce srpna. Zároveň MMR zveřejnilo harmonogram, kdy a jaké další úpravy plánuje do konce letošního roku v systémech udělat.
Podle Kasla je ale otázka, jestli kroky plánované ministerstvem budou dostatečné. Ustanovení krizového manažera a pracovní skupiny by podle něj pomohlo MMR podívat se na současnou problematiku nezávislým vnějším pohledem.
MMR: Krizový manažer nezajistí, že bude systém odpovídat všem očekáváním
Podle mluvčího MMR Petra Waleczka ale ustanovení a obsazení pozice krizového manažera samo o sobě nezajistí, že bude systém v řádu dnů nebo týdnů odpovídat všem očekáváním uživatelů.
„Tým na MMR se rok a půl intenzivně věnoval práci na novele stavebního zákona, další rok otázce digitalizace. Má tak do této komplexní problematiky vhled, který by případně nově příchozí krizový manažer nemohl za pár týdnů či měsíc získat nehledě na jeho pracovní nasazení a kvality,“ řekl v podvečer Waleczko.
Podobně se pro ČT vyjádřil i Bartoš. „Já se stavebním řízením zabývám zhruba dva a půl roku. Mám poměrně vhled i do technického řešení, jsem zvyklý na daných věcech pracovat. Nevím, zda nový člověk, byť by byl na úřadě, by v takto krátkém časovém horizontu pronikl do problematiky do hloubky. Máme tam odborníky. (...) Na dané úrovni managementu máme poměrně hodně schopných lidí. Není to tak, že ministerstvo v pondělí něco zadá a týden čeká, co se děje. Mítinky těch týmů realizátorů s dodavateli jsou prakticky na denní bázi,“ uvedl Bartoš.
Koaliční jednání
TOP 09 v úterý vyzvala ke koaličnímu jednání na téma komplikací spojených se zaváděním nového systému. První místopředseda strany Vlastimil Válek novinářům řekl, že chápe, že zavádění rozsáhlého nového softwaru přináší komplikace, TOP 09 ale podle něj chce vidět jasný harmonogram dalších kroků při odstraňování problémů. „My pouze chceme mít jistotu, že všechno bude fungovat, že postupně do konce září budou odstraněny zásadní problémy, že to nezkomplikuje stavební řízení,“ řekl. Dosud se hovořilo o odstranění problémů, které systém stavebního řízení má, do konce prázdnin.
„Pan ministr musí vzít bič a práskat nad tím týmem bičem, aby to skutečně fungovalo, je to jednoduché, tohle je ve finále odpovědnost celé vlády,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Bartoš už v úterý uvedl, že úpravy jsou na dobré cestě. Ministerstvo pro místní rozvoj podle něj pracuje na takzvaném „kukátku“. Mělo by umožnit dívat se na spis i jinak než na počítači úředníka. Podle ministra nejde o ideální stav, jelikož úředník pracuje s řadou jiných dokumentů, které obsahují citlivé informace o jiných osobách. Dodat je potřeba také ztotožňování lidí s jiným než českým občanstvím, kteří v tuzemsku chtějí stavět. Bez potvrzení je totiž systém nepustí dál a neumožní jim podanou žádost dokončit.
„Procento žádostí z portálu stavebníka, na kterých začaly úřady pracovat, se oproti minulému týdnu zvýšilo z 69 na téměř osmdesát procent. Počet všech úspěšně podaných žádostí přes portál se přehoupl přes deset tisíc. V minulém týdnu jsme byli na denním průměru přes 450 podání. Zrychluje také tempo vyřizování – dokončených řízení včetně kolaudací je něco málo přes devět set,“ napsal v úterý na síti X Bartoš.
