Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.
Poslanci schválili korespondenční volbu ze zahraničí
Události: Korespondenční volba (zdroj: ČT24)
Podle šéfa klubu KDU-ČSL Aleše Dufka vážili předkladatelé změny navrhované i opozicí na lékárenských vahách a také proces přijetí normy byl demokratický. K dotazu na zavedení elektronické volby zástupci koalice uvedli, že je nejdříve nutné zvládnout digitalizaci v běžných službách státu, až později se zaměřit i na téma voleb po internetu. Pekarová Adamová uvedla, že volba na dálku by měla být přístupná i lidem v Česku. V příštím volebním období by bylo možné k tomu směřovat, řekla.
Podle Rakušana opozice při schvalování návrhu neprojevila zájem o kompromis. Norma podle něj není revoluční. Jak uvedl předseda frakce občanských demokratů Marek Benda, navrhovatelé nakonec přistoupili na tři změny požadované opozicí.
Brífink zástupců vládní koalice po hlasování o korespondenční volbě (zdroj: ČT24)
Projednávaní zákona provázely dlouhé debaty
Ze 168 přítomných poslanců jich pro předlohu hlasovalo 92, a to z koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti bylo 75 poslanců ANO a SPD, jeden z poslanců ANO se hlasování zdržel. Projednávání korespondenční volby ze zahraničí zabralo zákonodárcům na plénu zhruba 96 hodin čistého času.
Diskusí v nynějším závěrečném schvalování vyplnili poslanci tři jednací dny a přibližně 12,5 hodiny. Před týdnem stanovila sněmovna na návrh koalice na 13. hodinu pevný termín hlasování o podobě novely. Ke slovu se v souvislosti s tím nedostalo 56 řádně přihlášených poslanců výhradně z opozice. Nejdéle trvalo úvodní kolo debaty, a to více než 63 hodin.
Debatu provázely spory opozice s koalicí o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Zástupci vládních stran rovněž čelili obvinění z účelovosti vzhledem k tomu, že si v dosavadních sněmovních volbách vedli lépe než opozice.
Tisková konference ANO ke korespondenční volbě (zdroj: ČT24)
„Účelovost z toho stříká na všechny strany. Ty volby možná nedáte a toho se bojíte ze všeho nejvíc. Snažíte se porážku odvrátit jistou prostorovou manipulací voleb,“ uvedla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Později na tiskové konferenci dodala, že volby nejsou EET, rozpočet ani důchody. „Jsou podstatou naší demokracie a nesmí se měnit při každých volbách,“ podotkla s tím, že pokud se na ní celá sněmovna neshodne, neměla by se jejich podoba měnit.
Považuje také za předčasné sdělovat, zda se ANO obrátí na Ústavní soud kvůli pevnému termínu hlasování. „Je příliš brzo, korespondenční volbu čeká Senát, podpis prezidenta, musí nabýt účinnosti. Pak to bezesporu probereme s našimi ústavními experty,“ podotkla. Řekla, že je skeptická vzhledem k dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu.
Podle Vondráčka může návrh opět ještě více „rozsekat českou společnost“. „Mohli jsme se vždycky hádat, ale aspoň nikdo nikdy nezpochybňoval volební systém. Korespondenční volba má obrovský potenciál být nějakou Pandořinou skříňkou a objeví se nějaké pochybnosti o důvěryhodnosti voleb,“ poznamenal na tiskové konferenci.
Karlovarská poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve sněmovně poukazovala na to, že hlasy ze zahraničí se mají započítat jen čtyřem nejlidnatějším krajům, kvůli čemuž by mohly mít méně zalidněné regiony ještě méně poslanců než nyní. Nyní se hlasy Čechů z ciziny započítávají kraji, který ve volebním roce vylosuje Státní volební komise. Rakušan namítl, že „sněmovna není komorou krajů“ a že na voličský průkaz mohou Češi volit v kterémkoli z regionů. Podotkl také, že návrh byl dlouhodobě expertně připravován, splňuje ústavní podmínky a měly jej v programu i předchozí vlády včetně kabinetu v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem.
Nacher: Koalice dovedla aroganci do úplné dokonalosti
Patrik Nacher (ANO) označil za vrchol arogance, že vystoupením opozičních zástupců naslouchalo v sále minimum vládních poslanců a jejich kolegové přijdou až na hlasování. „Koalice dovedla aroganci do úplné dokonalosti,“ uvedl.
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) k tomu řekl, že nezaznívají žádné nové argumenty a poslanci sledují debatu prostřednictvím televizního přenosu. Berenice Peštové (ANO) to nestačilo. „Mě to neuspokojuje, když na mě kouká z obrazovky,“ prohlásila. Mimo pořadí s odmítavým stanoviskem hnutí SPD k novele vystoupila jeho poslankyně Vladimíra Lesenská.
K opakujícím se argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli potenciálním machinacím. Zastánci hlasování poštou poukazují na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet kvůli hlasování na zastupitelský úřad. Tuto formu hlasování norma zachovává.
Podle Vondráčka by bylo smysluplnější rozšířit počet volebních místností zejména na americkém kontinentu. Petr Letocha (STAN) namítl, že korespondenční volba není nadstandard a že ji umožňují takřka všechny státy v Evropě. „Řekl bych, že se dorovnáváme do normálu Evropské unie,“ dodal.
Události, komentáře: Jakub Michálek a Zuzana Ožanová ke korespondenční volbě (zdroj: ČT24)
„Korespondenční volba ušetří spoustu času těm lidem, kterých bychom si měli vážit. Jsou to také naši občané. Každý z nás může jet na pracovní cestu do zahraničí nebo být na delší dovolené či pobytu. Odhadujeme, že to využije 140 tisíc lidí,” popsal v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který připomněl, že korespondenční volbu měla v programu už vláda Andreje Babiše (ANO).
Místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO) volala po řádném legislativním procesu, kdy by zákon mohl být více prodiskutován. „V této chvíli nevidím důvod se obracet na Ústavní soud. Máme Senát, uvidíme, zda je to pojistka demokracie, či nikoliv,“ prohlásila.
Korespondenční volbu ze zahraničí budou moci podle předlohy využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Novela se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025.
Sněmovna upravila předlohu šesticí pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru. Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstane mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého bude moct volič v zahraničí vyzvednout na základě plných mocí na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí.
Dolní komora zamítla pozměňovací návrhy poslanců opozičního hnutí ANO. Radek Vondráček prosazoval účinnost novely od roku 2026 a vyloučení voleb do Evropského parlamentu z možnosti korespondenční volby kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování. Berenika Peštová neuspěla se zúžením možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří mají v Česku trvalé bydliště, nemovitost nebo v tuzemsku platí daně či odvody.
Sněmovna nepřijala ani několik spíše technických pozměňovacích návrhů poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí. Patřilo k nim i povinné opatření hlasovacích lístků grafickým kódem, což mělo podle zdůvodnění díky možnosti jejich načtení mobilním telefonem usnadnit volební akt zejména lidem se zrakovým postižením.