Čeští politici po atentátu na Trumpa volají po menší agresivitě

Nahrávám video
Mimořádné pořady ČT24 | Vondráček a Smoljak k atentátu na Trumpa
Zdroj: ČT24

Atentát na exprezidenta Donalda Trumpa je šokující, politici by měli ubrat na agresivitě, shodli se v neděli ve vysílání ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a člen senátního výboru pro evropské záležitosti David Smoljak (STAN). Globální politická scéna se podle nich stále více extremizuje, a prospělo by jí tak více respektu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s nimi v Interview ČT24 souhlasila a ocenila, že Trump po atentátu zvolil smířlivou rétoriku.

„Zatím se situaci snaží spíše uklidnit a doufám, že to vydrží i v dalších dnech, týdnech a měsících, protože ne vždy byly jeho reakce na násilí projevené například vůči jeho konkurentům takové,“ připomněla jeho vysmívání po útoku na někdejší předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou a jejího manžela v roce 2022 nebo nabádání k útoku na sídlo amerického Kongresu v roce 2021.

„Myslím, že se nám tímto ukazuje, že kdo seje vítr, sklízí bouři, jak praví české přísloví. Měli bychom toto mít na paměti úplně všichni,“ doplnila předsedkyně TOP 09 s tím, že je velmi smutné, že až ve chvíli, kdy dojde k podobné události, si mnozí uvědomí, že se možná v minulosti dopustili nešťastného vyjádření, které nelze vrátit zpět.

Nahrávám video
Interview ČT24: Předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová
Zdroj: ČT24

Atentát na Trumpa je pro ni znepokojivou zprávou i s ohledem na bezpečnost politiků v Česku. „My politici tu na druhou stranu nejsme od toho, abychom byli něčím znepokojeni, ale abychom jednali, abychom byli rozhodní a odvážní ve svých činech i ve svých prohlášeních a abychom těmto situacím také předcházeli,“ zdůraznila.

Politici by se podle Pekarové Adamové neměli řídit strachem. „Pokud bychom tak činili, tak bychom svou profesi ani nemohli dělat,“ konstatovala a přiznala řadu útoků na svou osobu skrze sociální sítě. „Výhružky smrtí nebo dalšími věcmi trestně právního charakteru řeším s policií, protože považuji za důležité, abychom nastavovali hranice toho, co je a co není přijatelné,“ dodala v Interview ČT24. Za dobu působení ve vrcholné politice jich dle vlastních slov podala desítky.

Politice globálně schází umírněný střed

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Vondráčka je střelba na Trumpa dalším důkazem toho, že politice globálně chybí umírněný střed. Polarizovaná veřejná debata pak přispívá k nárůstu počtu lidí ochotných vzít zbraň na veřejného činitele, dodal místopředseda sněmovny. „A to bychom si měli uvědomit my, kteří děláme v politice,“ mínil.

Člen senátního výboru pro evropské záležitosti Smoljak s tím souhlasil. Podle něj nicméně atentát není ve Spojených státech překvapivý, a to vzhledem k častým tragickým střelbám i tři roky starému útoku na Kapitol. „V zemi, kde je více zbraní než obyvatel a každou chvíli střelba ve škole, nás tohle bohužel nemůže překvapit,“ uvedl.

Chování z finále Wimbledonu do politiky

Oba politici se shodli na tom, že politika globálně směřuje k extrémům. Politici obecně podle Vondráčka potřebují ubrat na agresivní rétorice, aby se situace uklidnila.

„Osobně jsem odpůrcem politiky ve stylu fotbalu, kde jde o výhru a nezáleží na tom, jak se jí dosáhne,“ přisvědčil Smoljak. Politické scéně obecně v té souvislosti doporučil více správného, tedy sportovního chování.

„Vidíme to například na vítězství Barbory Krejčíkové na (tenisovém) turnaji ve Wimbledonu. Soupeřka jí po tříhodinové bitvě pogratulovala. Z toho bychom si měli vzít příklad – pokud se politici nesmíří s tím, že jsou jednou nahoře a podruhé dole, což je život, tak to nedopadne dobře,“ je přesvědčený senátor.

Vondráček takový nápad ocenil. V americké společnosti, dlouhodobě zvyklé na agresivní negativní kampaň, ale takový styl podle něj zatím není možné prosadit. „Jednou si američtí politici budou muset říct, že jim negativní debata nic nepřináší. Podle tamních reakcí na atentát to tam ale zatím nevidím,“ podotkl opoziční poslanec.

Bludný kruh mediální pozornosti?

Je podle svých slov nicméně rád, že v České republice sportovní chování v politice alespoň trochu funguje. Nejen tuzemskou veřejnou debatu nicméně zostřují sociální sítě, které lidi tlačí k zkratkovitému a údernému vyjádření, dodal Vondráček. „Politik je navíc ve stavu, kdy chce vyjádřit něco silného, protože jinak mu ta televize nezavolá; novinář chce mít čtenost, sledovanost, takže to dál naskakuje,“ opřel se do médií.

Podle Smoljaka je proto v polarizované společnosti stále více důležitá právě role sdělovacích prostředků. „Veřejnoprávnost, nestrannost a ověřování informací jsou tři základní fundamenty veřejnoprávní služby, která neroztleskává lidi a dělá nezávislou žurnalistiku. Tu ve Spojených státech neznají, média tam kopou za jednu z politických stran,“ upozornil senátor. Taková situace podle něj přispívá k šíření dezinformací, kterým jsou schopny uvěřit miliony lidí.

Nejdříve usmiřování, pak další polarizace, očekává Dufek

Rétorika Bidena a Trumpa nyní rozhodne o tom, zda Ameriku spojí, či rozdělí, uvedl předseda poslaneckého klubu Aleš Dufek (KDU–ČSL). „Myslím si, že událost oba vyděsila a že v první fázi bude následovat velké verbální usmiřování,“ řekl. Obává se však, že společnost je natolik rozdělena, že ve střednědobé či dlouhodobé perspektivě přispěje atentát spíše k polarizaci, než že by společnost sjednotil.

Dufek dodal, že však nejde jen o rétoriku politiků, kteří si stokrát můžou říkat, že uberou na emocích. Ale když dojde k politickým soubojům, tak zjistí, že vítězí ten, kdo dokáže víc emočně zaujmout, místo střízlivého a věcného přístupu. „Pak se všechna dobrá předsevzetí vytratí.“ Považuje to za celospolečenský problém, který se týká i médií a skupin či organizací, které se v politice aktivně angažují.

V této souvislosti mimo jiné uznal, že u koalice SPOLU „nebylo šťastné“ vytisknout ve volební kampani před eurovolbami na billboardy nápis „Rusko, pro tebe všecko“. Šlo tenkrát o útok na hnutí ANO. Přiznal, že z toho „sám nebyl tehdy nadšený“.

Pošarová kritizuje média

Členka poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Marie Pošarová (SPD) nyní očekává zmírnění rétoriky uvnitř americké politiky, ale nepředpokládá, že bude výrazná. Zmínila roli amerických médií, z nichž podle ní 95 procent velebí Demokratickou stranu a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa označuje bezmála za fašistu.

Nyní poslankyně ODS očekává zmírnění rétoriky a nevyloučila by ani výměnu samotného Joea Bidena. Domnívá se také, že velká část americké veřejnosti nevěří americkým tajným službám. Myslí si, že při sobotním atentátu na Trumpa „nečinily“. Samotná událost podle ní nyní může bývalému americkému prezidentovi hodně pomoci.

ČT24 také řekla, že média v Česku „útočí drsnou rétorikou“, například při označování SPD či Andreje Babiše. Z polarizace společnosti viní také současnou vládní koalici. Naopak si nemyslí, že by k ní přispívali politici SPD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 43 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 46 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...