Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.
„Já jsem se včera (v úterý) obrátila písemně na Evropskou komisi s otázkou, jakým způsobem bude postupovat, protože já mám podezření, že celý ten návrh porušuje evropské právo, takzvaný Media Freedom Act, který jasně říká, že financování médií musí být udržitelné a předvídatelné,“ sdělila Nerudová. To podle ní financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nesplňuje.
Evropská komise může podle Nerudové věc začít vyšetřovat. „Je to šetření o porušení implementace evropského práva, kde jsou poměrně vysoké pokuty,“ řekla europoslankyně. Ve hře je podle ní také porušení principu právního státu zakotveného ve smlouvě o EU. „Pokud by evropská komise konstatovala porušení tohoto principu, tak České republice hrozí zmrazení evropských peněz, evropských fondů, tak jak to Evropská komise udělala v případě Maďarska,“ doplnila Nerudová.
V Maďarsku vláda premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny, která podle tamní opozice šířila vládní propagandu.
Babiš: Vláda plní svůj program
Zrušením poplatků veřejnoprávním médiím a převedením jejich financování pod stát vláda plní program, obhajoval návrh premiér Babiš. „Nechápu to (plánované obstrukce). Plníme náš program, občané mají právo vědět, za co poplatky platí. Tyto dvě instituce jsou jediné, které nikdo nekontroluje. Teď snad Nejvyšší kontrolní úřad je zkontroluje a dozvíme se, jestli se tam šetří nebo nešetří, na to máme všichni právo,“ poznamenal premiér. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření pak schvaluje sněmovna.
Přestože to podle Babiše není jeho agenda, uvítal by „normální“ debatu o roli veřejnoprávních médií. „S opozicí není možné normálně debatovat, s ní se nedá debatovat o ničem,“ dodal předseda vlády. Podotkl, že v současnosti sedmnáct členských zemí EU financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu.
Vládní „osekání“ příjmů ČT a ČRo je podle Smoljaka podrazem
Podle předsedy senátní mediální komise Davida Smoljaka (STAN) je nahrazení rozhlasových a televizních poplatků financováním z rozpočtu nejhorším z možných řešení.
„Ze všech možných způsobů financování si (vláda) vybrala jednoznačně ten nejhorší,“ podotkl. „Přeřazení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet je jednoznačně podřizuje politické vůli. A někdy i politické zvůli,“ dodal Smoljak. Za naprostý podraz pak označil vládní záměr snížit příjmy České televize a rozhlasu o celkem zhruba 1,5 miliardy korun a tím snižovat úroveň jejich veřejné služby. Senát takový návrh podle Smoljaka nepodpoří. Opozice má na rozdíl od sněmovny v Senátu většinu.
Podobně se vyjádřil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Já to považuji za zásadní ohrožení nezávislosti obou veřejnoprávních médií a ohrožení jednoho z pilířů svobodného a demokratického státu,“ uvedl Vystrčil. „Jsme připraveni v Senátu udělat všechno pro to, aby ta situace nenastala,“ dodal.
Senátor Jan Grulich (TOP 09) v této souvislosti poznamenal, že návrh má veřejnoprávní média učinit závislými na vládní koalici.
Koalice se podle Smoljaka inspirovala spíše než modelem v severských zemích praxí na Slovensku a v Maďarsku. Výsledek víkendových voleb v Maďarsku, které vyhrála opozice, ale ukázal, že ani takové znásilňování médií nepomůže vládní garnituře k tomu, aby si moc udržela navždy, konstatoval senátor.
Předseda SEN21 Václav Láska uvedl, že smysl má měnit jen takový systém, který nefunguje, což financování formou poplatků není. Za návrhem vládní koalice vidí její snahu zkomplikovat život veřejnoprávních médií a marginalizovat je tak, aby veřejnou službu nemohla plnit. Snížení příspěvku je podle Lásky vzkazem, aby Česká televize a Český rozhlas svou činnost omezily a je dalším krokem k likvidaci veřejnoprávních médií.
Také předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement má za to, že současná platba poplatků za domácnost je správná, neboť při financování ze státního rozpočtu budou jeho prostřednictvím financovat veřejnoprávní televizi a rozhlas všichni občané. Vláda navíc podle něho takto získá důležitý a silný nástroj k ovládání obou médií a snižováním výše jejich příjmů je může přivést k bankrotu.
Odbory ČT chtějí nezávislost veřejnoprávních médií hájit všemi prostředky
Odboráři České televize jsou připraveni nezávislost veřejnoprávních médií bránit, a to všemi zákonnými prostředky. Vládní návrh zákona o veřejnoprávních médiích, který má v příštím roce snížit jejich příjmy o 1,4 miliardy korun, považují za likvidační, uvedla Nezávislá odborová organizace ČT ve svém prohlášení. Odbory vyzvaly poslance, senátory, uměleckou obec, novináře i ostatní občany k obraně veřejné služby.
Návrh zákona, který převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet podle odborů vznikl překotně, bez diskuze s vedením České televize a Českého rozhlasu (ČRo), odbornou veřejností i opozicí a je podle odborářů v rozporu s textem vládního programového prohlášení, kde není o omezení částky, se kterou by instituce hospodařily, ani zmínka. Pro změnu podle nich neexistuje racionální důvod a nelze ji vnímat jinak než jako pokus o oslabení a politické ovládnutí veřejnoprávních médií.
S krácením rozpočtů se zaměstnanci obávají výrazného rušení výroby pořadů a s tím spojeného propouštění. ČT v současnosti zaměstnává zhruba tři tisíce lidí a ČRo přibližně 1400.
Hrozí také zrušení regionálních studií ČT v Brně a Ostravě a studií ČRo v regionech, pro která v návrhu chybí zákonná opora. V současnosti mají veřejnoprávní média povinnost zachovávat pětinový podíl regionální tvorby. Regionální studia jsou přitom často jedinými mediálními institucemi, které sledují dění v odlehlých částech Česka.
Radní ČT chtějí jednat s Klempířem
Radní České televize chtějí o návrhu nového zákona osobně jednat s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy). Usnesli se na tom na zasedání Rady ČT v Hradci Králové. Pro bylo osm členů rady, tři byli proti a jeden nehlasoval.
Usnesení, které se týká schůzky s Klempířem, navrhla radní Bára Procházková. Řekla, že radě sice nepřísluší komentovat způsob financování ČT, ale v návrhu zákona jde i o věci, které se týkají smyslu existence veřejnoprávních médií. „A tam z pozice kontrolního orgánu bychom mohli být v některých bodech znepokojeni, případně chtít říci k tomu určitý komentář, protože jde o zajištění chodu České televize, který jako kontrolní orgán máme kontrolovat,“ uvedla.
Místopředseda rady Vlastimil Ježek návrh zákona označil za paskvil. „Evidentně je záměrem, přinejmenším části současné vládní koalice, sebrat České televizi cca miliardu (korun),“ řekl Ježek. Usnesení nepodpořil radní Petr Šafařík. „Rada ČT není připomínkovým místem legislativního procesu, ..., pojďme se držet působnosti (rady),“ sdělil.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve vystoupení před radními návrh nového zákona odmítl. „Projel jsem si ho zevrubně a musíme udělat analýzu, ale už teď víme, že to není dobrý návrh a že takový návrh nemůže být vůbec přijat, uvedl. Již v úterý Chudárek řekl, že veřejnoprávní televize nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou Klempíř představil.
V reakci na možný nižší příjem televize ve středu Chudárek uvedl, že řada věcí je závazných a pod smlouvami, zejména jde o sportovní práva, dramatickou tvorbu a distribuční filmy. Pokud by ČT ze smluv chtěla vystoupit, stálo by jí to v příštím roce značné peníze, například u dramatické tvorby a filmů by to podle Chudárka bylo v příštím roce přes 150 milionů korun. „S výsledkem, že bychom neměli co vysílat,“ dodal.
Syndikát: Změna financování má média podřídit politické moci
Vládní návrh kritizuje mimo jiné i Syndikát novinářů ČR. Podle instituce vznikl bez širší a odborné diskuse a má obě média podřídit politické moci. Negarantuje redakční nezávislost těchto médií, ani dostatečný a stabilní zdroj příjmů, uvedl syndikát v prohlášení.
Podle něj se příjem ČT sníží o 14,7 procenta a ČRo o 16,6 procenta. Kritizuje také navrhovaný pětiprocentní limit pro valorizaci rozpočtu o inflaci. Od února 2022 do května 2023 se inflace v tuzemsku pohybovala nad deseti procenty. Organizace upozorňuje i na to, že příští rok skončí pro obě média výjimka pro odpočet DPH, což pro obě média znamená další výpadek v řádech stamilionů korun. Syndikát se rovněž obává, že změna financování ohrozí televizní studia ČT v Ostravě a v Brně.
Podle mediální expertky Ireny Ryšánkové je vládní novela zákona o veřejnoprávních médiích neuvěřitelně nekvalitní a odfláknutá práce. Vedle zakotvení regionálních studií neobsahuje ani veřejnoprávní multiplex, prostřednictvím kterého média vysílají, nebo odkazuje na zákony, které ještě nevznikly, například zákon o účetnictví.
Vládní koalice označuje systém financování ČT a ČRo prostřednictví poplatků za nemoderní. Argumentuje tím, že tento systém funguje jen v deseti zemích EU ze 27. Představitelé vlády ujišťovali, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Vedení ČT a ČRo před změnou financování varují, podle sněmovní opozice pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod. Zástupci opozice hovoří o likvidaci obou médií a snahu dostat je pod politický vliv, chystají obstrukce při projednávání vládní předlohy.
