Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

„Každý Maďar si zaslouží veřejnou mediální službu, která bude vysílat pravdu,“ řekl Magyar v rozhovoru s veřejnoprávním, ale státem ovládaným rozhlasem Kossuth Rádió. Už předtím řekl v oficiálně veřejnoprávní, avšak taktéž na státu závislé televizi M1, že jeho budoucí vláda plánuje vysílání veřejnoprávních médií pozastavit.

Magyar v rozhlase poukázal na to, že naposledy vystoupil v maďarských veřejnoprávních médiích 26. září 2024 a že aby se tak stalo nyní znovu, bylo potřeba získat 3,3 milionu hlasů voličů. To označil za bezprecedentní situaci v historii moderní maďarské demokracie.

„Propagandistický stroj“

Vláda dosluhujícího premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou nejen opozice označovala za „továrnu na lži“ a „vládní propagandistický aparát“.

Na to, že maďarská veřejnoprávní média jsou kontrolovaná vládou, upozorňují mimo jiné nevládní organizace Human Rights Watch či Reportéři bez hranic. Druhá jmenovaná je označila za „propagandistický stroj“. O vládní kontrole nad maďarskou veřejnoprávní televizí, rozhlasem a tiskovou agenturou opakovaně píší také tamní i zahraniční média a zabývají se jí rovněž výzkumníci.

Proti mediálnímu zákonu, kterým Orbánova vláda činnost médií svázala, se ohradila nejen opozice, ale také Evropská unie. Magyarova budoucí vláda chce připravit nový mediální zákon a ustavit nový mediální úřad, aby tak zajistil svobodu a nezávislost tisku.

Magyar v rozhlase poznamenal, že den či dva po porážce Fideszu, což považuje za změnu režimu, se někteří lidé včetně vedení a redaktorů veřejnoprávních médií pokouší předstírat, že se nic nestalo, a snaží se vystupovat jako nezávislá média.

Dále uvedl, že netouží po pomstě, chce ale, aby veřejnoprávní média vysílala skutečnost. Dodal, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Nahrávám video

Magyar slíbil diverzifikovat zdroje ropy, ruskou ale bude brát dál

Vláda dosluhujícího premiéra Orbána navzdory dlouholeté ruské agresi proti Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou a nakupuje ruské energetické suroviny, díky jejichž prodeji získává Moskva peníze na financování své války proti Ukrajině.

Magyar nyní řekl, že i kdyby Maďarsko chtělo, nemůže se od ruské suroviny zcela odstřihnout, neboť poloha země to neumožňuje. Zdrojem dodávek ropy tak zůstane ruský ropovod Družba, zároveň ale nová vláda bude usilovat i o další zdroje za co nejlepší ceny, dodal vítěz voleb.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou dlouhodobě napjaté a Maďarsko spolu se Slovenskem obviňovaly Kyjev, že schválně otálí s opravou ropovodu Družba, který v lednu na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý slíbil, že Družba bude opět funkční do konce dubna.

„Samozřejmě všichni doufají, že dodávky Družbou se do konce dubna obnoví. Pokud se tak stane, pak bude dlouho trvat doplnění strategických rezerv,“ řekl Magyar.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nicméně na březnovém summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že Budapešť potřebuje ruskou ropu. Chorvatsko podle Plenkoviče dokáže pokrýt maďarské potřeby přes ropovod Adria.

Magyar rovněž řekl, že se chce sejít s vedením maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která mimo jiné provozuje bratislavskou rafinerii Slovnaft. Za nejdůležitější úkol nadcházejících týdnů označil zajištění bezpečnosti dodávek paliv.

Magyar chce obnovit plný přístup k fondům EU

V televizi M1 Magyar řekl, že Orbánova vláda přivedla Maďarsko k bankrotu. Domnívá se, že stát se pod Orbánovým vedením stal nejchudší a nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Dosluhujícího premiéra kritizoval za to, že nedokázal a nechtěl zajistit pro Maďarsko osm bilionů forintů (535 miliard korun) z unijních fondů, zatímco ostatní členské státy z fondů prostředky čerpaly. „Nedělal nic, jen vetoval a lhal,“ řekl Magyar s odkazem na Orbánův postoj v EU, kde se Maďarsko stavělo do opozice vůči Bruselu.

Magyar slíbil, že učiní vše, aby se Budapešť nyní k těmto penězům dostala. Evropská komise přístup k části fondů Maďarsku zmrazila kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Komise dosud neschválila ani maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a který umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Od unijních peněz si Magyar slibuje investice na podporu malých a středních podniků a také do dopravy. Na připravované návštěvě Polska chce Magyar s tamním premiérem Donaldem Tuskem hovořit i o vysokorychlostní trati mezi Budapeští a Varšavou.

Slib zachovat sociální programy

Magyar dále řekl, že jeho vláda zachová a rozšíří sociální programy zavedené Orbánem. Jako příklad zmínil regulované ceny služeb bydlení včetně dotovaného palivového dříví. V Maďarsku, které má 9,5 milionu obyvatel, na dotované palivové dříví podle Magyara spoléhá 1,5 milionu lidí.

Magyar ve státem kontrolovaném rozhlasu Kossuth Rádió řekl, že rozpočet na palivové dřevo se od roku 2019 nezvýšil a stále činí pět miliard forintů (330 milionů korun), zatímco na propagandu stát dává dvacet miliard forintů (1,3 miliardy korun).

Očekávaný budoucí premiér slíbil rovněž podporu regionům. Řekl, že jeho vláda mimo jiné zruší Orbánův plán na uzavření 38 nemocnic ve venkovských oblastech.

Tisza se v novém parlamentu bude opírat o ústavní většinu a Magyar po přev zetí moci plánuje rozsáhlé změny, kterými chce zvrátit zásahy provedené Orbánovou stranou Fidesz. Magyar ve středu po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, pohřešovaných může být na 50 tisíc

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje na padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 24 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 2 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 3 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 4 hhodinami
Načítání...