Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

„Každý Maďar si zaslouží veřejnou mediální službu, která bude vysílat pravdu,“ řekl Magyar v rozhovoru s veřejnoprávním, ale státem ovládaným rozhlasem Kossuth Rádió. Už předtím řekl v oficiálně veřejnoprávní, avšak taktéž na státu závislé televizi M1, že jeho budoucí vláda plánuje vysílání veřejnoprávních médií pozastavit.

Magyar v rozhlase poukázal na to, že naposledy vystoupil v maďarských veřejnoprávních médiích 26. září 2024 a že aby se tak stalo nyní znovu, bylo potřeba získat 3,3 milionu hlasů voličů. To označil za bezprecedentní situaci v historii moderní maďarské demokracie.

„Propagandistický stroj“

Vláda dosluhujícího premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou nejen opozice označovala za „továrnu na lži“ a „vládní propagandistický aparát“.

Na to, že maďarská veřejnoprávní média jsou kontrolovaná vládou, upozorňují mimo jiné nevládní organizace Human Rights Watch či Reportéři bez hranic. Druhá jmenovaná je označila za „propagandistický stroj“. O vládní kontrole nad maďarskou veřejnoprávní televizí, rozhlasem a tiskovou agenturou opakovaně píší také tamní i zahraniční média a zabývají se jí rovněž výzkumníci.

Proti mediálnímu zákonu, kterým Orbánova vláda činnost médií svázala, se ohradila nejen opozice, ale také Evropská unie. Magyarova budoucí vláda chce připravit nový mediální zákon a ustavit nový mediální úřad, aby tak zajistil svobodu a nezávislost tisku.

Magyar v rozhlase poznamenal, že den či dva po porážce Fideszu, což považuje za změnu režimu, se někteří lidé včetně vedení a redaktorů veřejnoprávních médií pokouší předstírat, že se nic nestalo, a snaží se vystupovat jako nezávislá média.

Dále uvedl, že netouží po pomstě, chce ale, aby veřejnoprávní média vysílala skutečnost. Dodal, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Nahrávám video

Magyar slíbil diverzifikovat zdroje ropy, ruskou ale bude brát dál

Vláda dosluhujícího premiéra Orbána navzdory dlouholeté ruské agresi proti Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou a nakupuje ruské energetické suroviny, díky jejichž prodeji získává Moskva peníze na financování své války proti Ukrajině.

Magyar nyní řekl, že i kdyby Maďarsko chtělo, nemůže se od ruské suroviny zcela odstřihnout, neboť poloha země to neumožňuje. Zdrojem dodávek ropy tak zůstane ruský ropovod Družba, zároveň ale nová vláda bude usilovat i o další zdroje za co nejlepší ceny, dodal vítěz voleb.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou dlouhodobě napjaté a Maďarsko spolu se Slovenskem obviňovaly Kyjev, že schválně otálí s opravou ropovodu Družba, který v lednu na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý slíbil, že Družba bude opět funkční do konce dubna.

„Samozřejmě všichni doufají, že dodávky Družbou se do konce dubna obnoví. Pokud se tak stane, pak bude dlouho trvat doplnění strategických rezerv,“ řekl Magyar.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nicméně na březnovém summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že Budapešť potřebuje ruskou ropu. Chorvatsko podle Plenkoviče dokáže pokrýt maďarské potřeby přes ropovod Adria.

Magyar rovněž řekl, že se chce sejít s vedením maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která mimo jiné provozuje bratislavskou rafinerii Slovnaft. Za nejdůležitější úkol nadcházejících týdnů označil zajištění bezpečnosti dodávek paliv.

Magyar chce obnovit plný přístup k fondům EU

V televizi M1 Magyar řekl, že Orbánova vláda přivedla Maďarsko k bankrotu. Domnívá se, že stát se pod Orbánovým vedením stal nejchudší a nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Dosluhujícího premiéra kritizoval za to, že nedokázal a nechtěl zajistit pro Maďarsko osm bilionů forintů (535 miliard korun) z unijních fondů, zatímco ostatní členské státy z fondů prostředky čerpaly. „Nedělal nic, jen vetoval a lhal,“ řekl Magyar s odkazem na Orbánův postoj v EU, kde se Maďarsko stavělo do opozice vůči Bruselu.

Magyar slíbil, že učiní vše, aby se Budapešť nyní k těmto penězům dostala. Evropská komise přístup k části fondů Maďarsku zmrazila kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Komise dosud neschválila ani maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a který umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Od unijních peněz si Magyar slibuje investice na podporu malých a středních podniků a také do dopravy. Na připravované návštěvě Polska chce Magyar s tamním premiérem Donaldem Tuskem hovořit i o vysokorychlostní trati mezi Budapeští a Varšavou.

Slib zachovat sociální programy

Magyar dále řekl, že jeho vláda zachová a rozšíří sociální programy zavedené Orbánem. Jako příklad zmínil regulované ceny služeb bydlení včetně dotovaného palivového dříví. V Maďarsku, které má 9,5 milionu obyvatel, na dotované palivové dříví podle Magyara spoléhá 1,5 milionu lidí.

Magyar ve státem kontrolovaném rozhlasu Kossuth Rádió řekl, že rozpočet na palivové dřevo se od roku 2019 nezvýšil a stále činí pět miliard forintů (330 milionů korun), zatímco na propagandu stát dává dvacet miliard forintů (1,3 miliardy korun).

Očekávaný budoucí premiér slíbil rovněž podporu regionům. Řekl, že jeho vláda mimo jiné zruší Orbánův plán na uzavření 38 nemocnic ve venkovských oblastech.

Tisza se v novém parlamentu bude opírat o ústavní většinu a Magyar po přev zetí moci plánuje rozsáhlé změny, kterými chce zvrátit zásahy provedené Orbánovou stranou Fidesz. Magyar ve středu po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...