Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

„Každý Maďar si zaslouží veřejnou mediální službu, která bude vysílat pravdu,“ řekl Magyar v rozhovoru s veřejnoprávním, ale státem ovládaným rozhlasem Kossuth Rádió. Už předtím řekl v oficiálně veřejnoprávní, avšak taktéž na státu závislé televizi M1, že jeho budoucí vláda plánuje vysílání veřejnoprávních médií pozastavit.

Magyar v rozhlase poukázal na to, že naposledy vystoupil v maďarských veřejnoprávních médiích 26. září 2024 a že aby se tak stalo nyní znovu, bylo potřeba získat 3,3 milionu hlasů voličů. To označil za bezprecedentní situaci v historii moderní maďarské demokracie.

„Propagandistický stroj“

Vláda dosluhujícího premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou nejen opozice označovala za „továrnu na lži“ a „vládní propagandistický aparát“.

Na to, že maďarská veřejnoprávní média jsou kontrolovaná vládou, upozorňují mimo jiné nevládní organizace Human Rights Watch či Reportéři bez hranic. Druhá jmenovaná je označila za „propagandistický stroj“. O vládní kontrole nad maďarskou veřejnoprávní televizí, rozhlasem a tiskovou agenturou opakovaně píší také tamní i zahraniční média a zabývají se jí rovněž výzkumníci.

Proti mediálnímu zákonu, kterým Orbánova vláda činnost médií svázala, se ohradila nejen opozice, ale také Evropská unie. Magyarova budoucí vláda chce připravit nový mediální zákon a ustavit nový mediální úřad, aby tak zajistil svobodu a nezávislost tisku.

Magyar v rozhlase poznamenal, že den či dva po porážce Fideszu, což považuje za změnu režimu, se někteří lidé včetně vedení a redaktorů veřejnoprávních médií pokouší předstírat, že se nic nestalo, a snaží se vystupovat jako nezávislá média.

Dále uvedl, že netouží po pomstě, chce ale, aby veřejnoprávní média vysílala skutečnost. Dodal, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Nahrávám video

Magyar slíbil diverzifikovat zdroje ropy, ruskou ale bude brát dál

Vláda dosluhujícího premiéra Orbána navzdory dlouholeté ruské agresi proti Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou a nakupuje ruské energetické suroviny, díky jejichž prodeji získává Moskva peníze na financování své války proti Ukrajině.

Magyar nyní řekl, že i kdyby Maďarsko chtělo, nemůže se od ruské suroviny zcela odstřihnout, neboť poloha země to neumožňuje. Zdrojem dodávek ropy tak zůstane ruský ropovod Družba, zároveň ale nová vláda bude usilovat i o další zdroje za co nejlepší ceny, dodal vítěz voleb.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou dlouhodobě napjaté a Maďarsko spolu se Slovenskem obviňovaly Kyjev, že schválně otálí s opravou ropovodu Družba, který v lednu na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý slíbil, že Družba bude opět funkční do konce dubna.

„Samozřejmě všichni doufají, že dodávky Družbou se do konce dubna obnoví. Pokud se tak stane, pak bude dlouho trvat doplnění strategických rezerv,“ řekl Magyar.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nicméně na březnovém summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že Budapešť potřebuje ruskou ropu. Chorvatsko podle Plenkoviče dokáže pokrýt maďarské potřeby přes ropovod Adria.

Magyar rovněž řekl, že se chce sejít s vedením maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která mimo jiné provozuje bratislavskou rafinerii Slovnaft. Za nejdůležitější úkol nadcházejících týdnů označil zajištění bezpečnosti dodávek paliv.

Magyar chce obnovit plný přístup k fondům EU

V televizi M1 Magyar řekl, že Orbánova vláda přivedla Maďarsko k bankrotu. Domnívá se, že stát se pod Orbánovým vedením stal nejchudší a nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Dosluhujícího premiéra kritizoval za to, že nedokázal a nechtěl zajistit pro Maďarsko osm bilionů forintů (535 miliard korun) z unijních fondů, zatímco ostatní členské státy z fondů prostředky čerpaly. „Nedělal nic, jen vetoval a lhal,“ řekl Magyar s odkazem na Orbánův postoj v EU, kde se Maďarsko stavělo do opozice vůči Bruselu.

Magyar slíbil, že učiní vše, aby se Budapešť nyní k těmto penězům dostala. Evropská komise přístup k části fondů Maďarsku zmrazila kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Komise dosud neschválila ani maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a který umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Od unijních peněz si Magyar slibuje investice na podporu malých a středních podniků a také do dopravy. Na připravované návštěvě Polska chce Magyar s tamním premiérem Donaldem Tuskem hovořit i o vysokorychlostní trati mezi Budapeští a Varšavou.

Slib zachovat sociální programy

Magyar dále řekl, že jeho vláda zachová a rozšíří sociální programy zavedené Orbánem. Jako příklad zmínil regulované ceny služeb bydlení včetně dotovaného palivového dříví. V Maďarsku, které má 9,5 milionu obyvatel, na dotované palivové dříví podle Magyara spoléhá 1,5 milionu lidí.

Magyar ve státem kontrolovaném rozhlasu Kossuth Rádió řekl, že rozpočet na palivové dřevo se od roku 2019 nezvýšil a stále činí pět miliard forintů (330 milionů korun), zatímco na propagandu stát dává dvacet miliard forintů (1,3 miliardy korun).

Očekávaný budoucí premiér slíbil rovněž podporu regionům. Řekl, že jeho vláda mimo jiné zruší Orbánův plán na uzavření 38 nemocnic ve venkovských oblastech.

Tisza se v novém parlamentu bude opírat o ústavní většinu a Magyar po přev zetí moci plánuje rozsáhlé změny, kterými chce zvrátit zásahy provedené Orbánovou stranou Fidesz. Magyar ve středu po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 34 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
před 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 4 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 8 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 9 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.