Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.

„Každý Maďar si zaslouží veřejnou mediální službu, která bude vysílat pravdu,“ řekl Magyar v rozhovoru s veřejnoprávním, ale státem ovládaným rozhlasem Kossuth Rádió. Už předtím řekl v oficiálně veřejnoprávní, avšak taktéž na státu závislé televizi M1, že jeho budoucí vláda plánuje vysílání veřejnoprávních médií pozastavit.

Magyar v rozhlase poukázal na to, že naposledy vystoupil v maďarských veřejnoprávních médiích 26. září 2024 a že aby se tak stalo nyní znovu, bylo potřeba získat 3,3 milionu hlasů voličů. To označil za bezprecedentní situaci v historii moderní maďarské demokracie.

„Propagandistický stroj“

Vláda dosluhujícího premiéra Viktora Orbána sloučila veřejnoprávní televizi, rozhlas a tiskovou agenturu MTI do státní mediální skupiny MTVA, kterou nejen opozice označovala za „továrnu na lži“ a „vládní propagandistický aparát“.

Na to, že maďarská veřejnoprávní média jsou kontrolovaná vládou, upozorňují mimo jiné nevládní organizace Human Rights Watch či Reportéři bez hranic. Druhá jmenovaná je označila za „propagandistický stroj“. O vládní kontrole nad maďarskou veřejnoprávní televizí, rozhlasem a tiskovou agenturou opakovaně píší také tamní i zahraniční média a zabývají se jí rovněž výzkumníci.

Proti mediálnímu zákonu, kterým Orbánova vláda činnost médií svázala, se ohradila nejen opozice, ale také Evropská unie. Magyarova budoucí vláda chce připravit nový mediální zákon a ustavit nový mediální úřad, aby tak zajistil svobodu a nezávislost tisku.

Magyar v rozhlase poznamenal, že den či dva po porážce Fideszu, což považuje za změnu režimu, se někteří lidé včetně vedení a redaktorů veřejnoprávních médií pokouší předstírat, že se nic nestalo, a snaží se vystupovat jako nezávislá média.

Dále uvedl, že netouží po pomstě, chce ale, aby veřejnoprávní média vysílala skutečnost. Dodal, že příprava nového mediálního zákona a vytváření profesionálních podmínek ve veřejnoprávních médiích nějaký čas potrvají.

Nahrávám video

Magyar slíbil diverzifikovat zdroje ropy, ruskou ale bude brát dál

Vláda dosluhujícího premiéra Orbána navzdory dlouholeté ruské agresi proti Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou a nakupuje ruské energetické suroviny, díky jejichž prodeji získává Moskva peníze na financování své války proti Ukrajině.

Magyar nyní řekl, že i kdyby Maďarsko chtělo, nemůže se od ruské suroviny zcela odstřihnout, neboť poloha země to neumožňuje. Zdrojem dodávek ropy tak zůstane ruský ropovod Družba, zároveň ale nová vláda bude usilovat i o další zdroje za co nejlepší ceny, dodal vítěz voleb.

Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou dlouhodobě napjaté a Maďarsko spolu se Slovenskem obviňovaly Kyjev, že schválně otálí s opravou ropovodu Družba, který v lednu na západě Ukrajiny poškodil ruský dronový útok. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý slíbil, že Družba bude opět funkční do konce dubna.

„Samozřejmě všichni doufají, že dodávky Družbou se do konce dubna obnoví. Pokud se tak stane, pak bude dlouho trvat doplnění strategických rezerv,“ řekl Magyar.

Chorvatský premiér Andrej Plenković nicméně na březnovém summitu EU v Bruselu odmítl tvrzení Maďarska, že Budapešť potřebuje ruskou ropu. Chorvatsko podle Plenkoviče dokáže pokrýt maďarské potřeby přes ropovod Adria.

Magyar rovněž řekl, že se chce sejít s vedením maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, která mimo jiné provozuje bratislavskou rafinerii Slovnaft. Za nejdůležitější úkol nadcházejících týdnů označil zajištění bezpečnosti dodávek paliv.

Magyar chce obnovit plný přístup k fondům EU

V televizi M1 Magyar řekl, že Orbánova vláda přivedla Maďarsko k bankrotu. Domnívá se, že stát se pod Orbánovým vedením stal nejchudší a nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Dosluhujícího premiéra kritizoval za to, že nedokázal a nechtěl zajistit pro Maďarsko osm bilionů forintů (535 miliard korun) z unijních fondů, zatímco ostatní členské státy z fondů prostředky čerpaly. „Nedělal nic, jen vetoval a lhal,“ řekl Magyar s odkazem na Orbánův postoj v EU, kde se Maďarsko stavělo do opozice vůči Bruselu.

Magyar slíbil, že učiní vše, aby se Budapešť nyní k těmto penězům dostala. Evropská komise přístup k části fondů Maďarsku zmrazila kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Komise dosud neschválila ani maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a který umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Od unijních peněz si Magyar slibuje investice na podporu malých a středních podniků a také do dopravy. Na připravované návštěvě Polska chce Magyar s tamním premiérem Donaldem Tuskem hovořit i o vysokorychlostní trati mezi Budapeští a Varšavou.

Slib zachovat sociální programy

Magyar dále řekl, že jeho vláda zachová a rozšíří sociální programy zavedené Orbánem. Jako příklad zmínil regulované ceny služeb bydlení včetně dotovaného palivového dříví. V Maďarsku, které má 9,5 milionu obyvatel, na dotované palivové dříví podle Magyara spoléhá 1,5 milionu lidí.

Magyar ve státem kontrolovaném rozhlasu Kossuth Rádió řekl, že rozpočet na palivové dřevo se od roku 2019 nezvýšil a stále činí pět miliard forintů (330 milionů korun), zatímco na propagandu stát dává dvacet miliard forintů (1,3 miliardy korun).

Očekávaný budoucí premiér slíbil rovněž podporu regionům. Řekl, že jeho vláda mimo jiné zruší Orbánův plán na uzavření 38 nemocnic ve venkovských oblastech.

Tisza se v novém parlamentu bude opírat o ústavní většinu a Magyar po přev zetí moci plánuje rozsáhlé změny, kterými chce zvrátit zásahy provedené Orbánovou stranou Fidesz. Magyar ve středu po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Kromě toho džihádisté sdělili, že provedli raketové a dronové údery v jemenském přístavním městě Muchá, které je pod kontrolou mezinárodně uznávané a Rijádem podporované vlády v Adenu. Zemřelo tam 11 lidí. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dolphin dorazil do Číny, úřady evakuovaly přes milion lidí

Tajfun Dolphin zasáhl východ Číny, uvedly v neděli tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Hustě obydlené východní pobřeží se připravovalo několik dnů na příchod bouře, která si vynutila zrušení patnácti set letů a evakuaci více než milionu lidí z nejohroženějších oblastí. Tajfun přinesl přívalové deště a silný vítr. Úřady varovaly, že hrozí záplavy a sesuvy půdy. Zasaženo v minulých dnech bylo i Japonsko, nebo Tchaj-wan.
před 11 hhodinami

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují tamní média. Čtveřice Čechů se v sobotu dostala do potíží při túře pod horou Traunstein, a nakonec byla zcela vyčerpaná. Turisté podle serveru Kronen Zeitung přecenili své síly a příliš spoléhali na navigační aplikaci. Ve druhém případě zasahoval policejní vrtulník u české rodiny s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel, píše server MeinBezirk.
před 12 hhodinami

FIFA hájí Infantina a kritiky viní z dezinformací. Její šéf čelí rostoucímu tlaku

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se zastala svého prezidenta Gianniho Infantina a jeho kritiky obvinila z úmyslného šíření dezinformací. Vyjádření přichází v době, kdy Infantino čelí kritice kvůli neúspěšnému plánu na prodej části práv souvisejících s mistrovstvím světa soukromým investorům. Tento týden navíc britský deník The Telegraph zveřejnil tvrzení týkající se jeho dřívějšího působení v UEFA.
před 12 hhodinami

V Sydney málem došlo ke srážce dvou letadel

Na letišti v australském Sydney se v neděli ráno těsně vyhnuly srážce dvě letadla. Jednalo se o Boeing 777 aerolinky Qatar Airlines a Airbus A320 australské společnosti Jetstar. Incident vyšetřuje Úřad pro bezpečnost dopravy, informovala agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.