Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Nahrávám video

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.

„Maďarští lidé nehlasovali pro obyčejnou změnu vlády, ale pro změnu režimu,“ shledal vítěz voleb na tiskové konferenci. Maďaři v neděli psali dějiny v reálném čase a vybrali, že země patří do Evropy, řekl. Mandát Tiszy označil za nevídaný a obrovský, jenž vyžaduje obrovskou odpovědnost.

„Lídři světa negratulovali mně, ale Maďarsku, že v takových podmínkách dokázalo stát za svým státem,“ komentoval blahopřání od premiérů a prezidentů. Rusku a Číně poděkoval, že přijaly rozhodnutí voličů. Maďarsko nebude zasahovat do cizích záležitostí a žádá totéž, dodal.

Země je na tom v současnosti podle Magyara po všech směrech špatně. „Jsme nejzkorumpovanějším státem EU,“ domnívá se. Dosavadní premiér Viktor Orbán se podle něj roky nezajímal o problémy lidí – neřešil prý školství ani zdravotnictví. Aby se u vlády udržel, „strašil seniory a děti a rozjel propagandistickou mašinerii severokorejského nebo goebbelsovského typu,“ sdělil. Magyar proto avizoval, že pozastaví zprávy ve veřejnoprávních médiích, „dokud nebudou nestranné“.

Ohledně dvou hlavních komerčních televizních stanic v zemi Magyar prohlásil, že TV2 je „odporný, lživý, propagandistický kanál“ napojený na Orbána. Dostává podle něj desetkrát více státní reklamy než konkurenční RTL, přestože sledovatelnost je obdobná. „Skoncujeme s tím, a to povede ke zhroucení propagandy,“ nechal se slyšet.

K plánům do budoucna Magyar uvedl, že bude usilovat, aby premiér mohl být ve funkci maximálně dvě období. Orbánovi chce podle Reuters zabránit v návratu na premiérské křeslo ústavní novelou.

Mezi chystanými protikorupčními opatřeními jmenoval založení nového úřadu, který bude dohlížet na celý vládní sektor. Měl by začít fungovat do června. Rovněž by si přál přezkoumat všechny veřejné zakázky v hodnotě nad deset miliard maďarských forintů (670 milionů korun).

Nahrávám video

Tisza podle Magyara k obnovení právního státu nehodlá používat nezákonné prostředky. Odstoupení Budapešti od Mezinárodního trestního soudu podle něj nejde zastavit, proto bude potřeba podat novou žádost o členství.

Magyar předpokládá, že rozpočet bude nutné upravit. Ministerstva zdravotnictví, školství a financí chce mít oddělené. Mezi kandidáty na ministry dle Reuters jmenoval Zsolta Hegeduse a Andráse Kármána.

Také se vyjádřil k dosavadnímu ministrovi zahraničí Péteru Szijjártóovi, o němž média psala, že náhle zmizel z veřejného dění a v neděli se ani nezúčastnil večerního programu ve volebním štábu Fideszu. Magyar podle agentury MTI pronesl, že ministr je „stále na svém místě“ a od dopoledne na resortu se spolupracovníky „skartuje dokumenty“, což se podle něj děje i mimo ministerstva už několik dní. Toto obvinění nicméně vznesl bez konkrétních důkazů.

Zrychlený vstup Ukrajiny do EU Maďaři nepodpoří

Lídr vítězné strany v pondělí slíbil, že Maďarsko pod jeho vedením bude v EU konstruktivním partnerem. Evropa má mít silný hlas a má být schopna se bránit, míní.

Na konferenci komentoval i záležitosti týkající se Ukrajiny. Otázka jejího členství v EU podle něj bude předložena v referendu, ale v příštím desetiletí se to neočekává. Zrychlený vstup Kyjeva do Unie podle něj Maďarsko nepodporuje. Myslí si, že ke všem kandidátským zemím by se mělo přistupovat stejně. S tím, že se Budapešť za půjčku Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionů korun) nezaručí, jak to v prosinci vyjednal Orbán, souhlasí.

„Všichni ví, že Ukrajina je ve válce oběť,“ řekl však následně Magyar. Nikdo podle něj nemá právo jiné zemi diktovat, aby postoupila své území. Doufá, že Kreml bude brzy donucen válku ukončit. Ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi prý volat nebude, ale kdyby s ním mluvil, řekl by mu, ať zabíjení ukončí.

Magyar si uvědomuje, že jeho země je na Rusku energeticky závislá, energetické zdroje tak chce diverzifikovat. S Moskvou bude usilovat o pragmatické vztahy. I tak ji ale považuje za bezpečnostní hrozbu. „Máme s tím v historii bohaté zkušenosti,“ dodal.

Volat vítěz voleb nebude ani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. USA ale vnímá jako důležitého partnera, se kterým chce mít dobré vztahy. Spoléhá prý na to, že viceprezident JD Vance prohlásil, že Washington s příští maďarskou vládou bude spolupracovat.

Už v neděli se Magyar vyjádřil, že jeho první zahraniční cesty povedou do Varšavy, Bruselu a Vídně. V pondělí upřesnil, že do Polska zamíří na začátku května, a přislíbil najít způsob, jak zemi vydat dva stíhané opoziční politiky, kterým Budapešť dříve udělila azyl – pokud ovšem ještě jsou v Maďarsku.

V pondělí má zřejmý nový předseda vlády v plánu jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Bude hledat způsoby, jak zabránit další ztrátě financování z EU. Také má zájem jednou v Maďarsku přijmout euro.

Nahrávám video

Tisza může mít až 142 mandátů, věří Magyar

Tisze po sečtení 98,22 procenta okrsků v nedělních volbách připadá v maďarském parlamentu 136 mandátů. Strana tak překonala dvoutřetinovou ústavní většinu. Fidesz dosavadního premiéra Orbána v novém parlamentu obsadí 56 křesel, krajně pravicová Naše vlast šest, vyplývalo v pondělí v podvečer z údajů na webu maďarského volebního úřadu.

Magyar na tiskové konferenci řekl, že očekává, že asi 400 tisíc hlasů odevzdaných v zahraničí ještě může zisk Tiszy navýšit na až 141 nebo 142 mandátů. Výsledky by mohly být finální do 4. května, sdělil podle agentury Reuters. Chce, aby se proces převzetí moci uskutečnil v co nejkratší době, a doufá, že prezident Tamás Sulyok nebude čekat do nejzazšího data 12. května. Sulyoka též znovu vyzval, aby rezignoval.

Podle volebních pozorovatelů Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) maďarské parlamentní volby byly svobodné, ale nikoli spravedlivé. Organizace a průběh hlasování byly profesionální a kandidáti mohli svobodně vést předvolební kampaň, ovšem Fidesz byl jasně zvýhodněný, uvedli na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 31 mminutami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina místo jednomyslnosti. EK navrhuje změny v přístupových jednáních

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.
před 10 hhodinami

Trump mluvil o „zničení Los Angeles a San Diega“. Je pomatený, reagoval guvernér

Americký prezident Donald Trump na předvolebním shromáždění v Nebrasce v souvislosti s válkou s Íránem hovořil o „zničení Los Angeles a San Diega“. Portál BBC připojuje, že šéf Bílého domu navrhnul, aby bylo Íránu umožněno „zničit“ dvojici kalifornských měst, dle amerických médií však význam jeho slov nebyl zpočátku jasný. Trumpovy výroky odsoudil kalifornský guvernér Gavin Newsom, prezidenta označil za „pomateného a nebezpečného“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.