ANALÝZA: Jaroslav Kubera byl jednou z nejúspěšnějších osobností v politice vůbec

V pondělí nečekaně zemřel Jaroslav Kubera. Dlouholetý a úspěšný politik spjatý s Občanskou demokratickou stranou. Česká republika přichází o druhého nejvýše postaveného ústavního činitele, Teplice přichází o úspěšného a dlouholetého primátora. Kubera byl bezesporu jednou z nejviditelnějších a nejstálejších osobností české politiky.

Byl odpůrcem sociálních sítí a politiku dělal tak říkajíc „postaru“. Ještě dva dny před svým předčasným odchodem burcoval své spolustraníky, aby nespoléhali na sílu sociálních sítí, ale vložili energii do setkávání s lidmi, aby chodili za voliči. To také považoval za důvod svého úspěchu.

„Osobní setkání s lidmi žádná sociální síť nenahradí,“ říkal Kubera ve svém letošním a v pořadí druhém novoročním projevu. Upozorňoval i na to, že lidé žijí dva životy – jeden virtuální a druhý reálný. Jaroslav Kubera se striktně držel toho druhého, reálný život byl pro něj jediným možným a akceptovatelným.

Stačí vyrazit do regionů, méně se věnovat Twitteru, Facebooku a Kiku, nebo jak se to jmenuje, a mluvit s lidmi z očí do očí. Ujišťuju vás, že všechny volby jsem vyhrál jenom díky tomu.“Zdroj: Projev Jaroslava Kubery na Kongresu ODS, 18. 1. 2020
Jaroslav Kubera

Konzervativní politik, který celou svoji kariéru obhajoval principy svobody jednotlivce. Nejviditelnější to bylo v případě jeho boje proti zákazu kouření. V lednu 2017 například prohlásil: „Zákaz kouření není o zdraví. Je o ztrátě našich konzumních svobod a kontrole mas.“

Stejně tak, jak obhajoval svobodu a kritizoval stát za zasahování do života obyvatel, byl i konzervativním politikem, který byl konzistentní ve svých hodnotách. Ostře vystupoval proti Lisabonské smlouvě a mluvil o bruselském područí, do kterého se dostala Česká republika. Zastával hodnoty tradiční rodiny a nebál se prosazovat svoji cestu na Tchaj-wan, navzdory tomu, že mu kvůli tomu prezident vyhrožoval ukončením přátelství.

Hegemon v Teplicích

Politická kariéra Jaroslava Kubery byla úzce spojena se severočeskými Teplicemi. Do zastupitelstva se tam poprvé probojoval v komunálních volbách v roce 1994. Občanská demokratická strana tam tehdy s velkým náskokem zvítězila s 29 % hlasů (druzí komunisté a třetí sociální demokraté tehdy získali 16,5, resp. 14,7 procenta hlasů). Jaroslav Kubera tehdy skončil na kandidátce jako druhý v pořadí. Občanští demokraté se v Teplicích stali hegemonem.

Ve všech volbách od roku 1994 zvítězili. A jistě je to i zásluhou Jaroslava Kubery. Ten totiž stál v čele kandidátky občanských demokratů. Až do roku 2010 neměla strana ve městě konkurenci. Postupně posílila tak, že v roce 2002 získala podporu 37 % voličů a když pak přišlo pro stranu nejpříznivější období, atakovala strana 50% hranici. K té se přiblížila v roce 2006, kdy získala 47 % hlasů.

Když strana čelila celorepublikově krizi a ztrátě důvěry, ODS v Teplicích si pohoršila. Již s mnohem menším náskokem, přesto však stále vítězila.

Zastupitelem města byl Kubera dlouhých 26 let, starostou, resp. primátorem města byl jen o dva roky méně. Pozice se vzdal v roce 2018, když uspěl ve volbách do Senátu.

Výsledky ODS v Teplicích
Zdroj: ČT24

V Teplicích se Kuberovi podařilo naplňovat to, co občané čekají od starostů. Tedy to, že se mají starat o rozvoj města efektivně. Nevěnoval čas zbytečnému politikaření a v souladu se svými zásadami, že mluvil zejména s lidmi. Byrokracie byla něco, co mu vedení města spíše ztěžovalo. Jeho návrhy řešení často vycházely z praktických zkušeností a budily kontroverze.

Například boj proti v Teplicích rozšířené prostituci chtěl řešit její legalizací. Snažil se ve městě snížit kriminalitu, ale nesouhlasil s kompetencemi městské policie. Podobným nápadem byla myšlenka, že by se Teplice měly stát budoucím sídlem Ústeckého kraje.

Už v roce 1994 prohlásil, že město je přirozeným sídelním městem vyššího územně-správního celku, v roce 1997 pak začal činit kroky k tomu, aby město zvětšilo svůj katastr a s tím i počet obyvatel. Že se Teplice mohou otevírat i světu ukázal v roce 1996, když prohlásil, že ve městě vedle sebe může být kostel, mešita i synagoga.

Praktický přístup je to, co nejvíce charakterizuje Kuberovu politiku v Teplicích. Nejvíce se to projevilo v takzvaném chodníkovém zákoně, který se mu podařilo prosadit. Podle něj za schůdnost chodníků odpovídá město, nikoliv majitelé přilehlých domů. Pod Kuberovým vedením město hospodařilo s vyrovnaným rozpočtem. Kritici však upozorňovali na to, že se tak dělo zejména díky majetku, který město rozprodávalo. Zbavilo se například téměř veškerého bytového fondu.

Jaroslav Kubera si vyzkoušel i regionální politiku, a to když v roce 2016 kandidoval do zastupitelstva Ústeckého kraje. Tyto volby snad nejvíce svědčí o oblíbenosti politika. Do zastupitelstva kandidoval z 55. místa šedesátičlenné kandidátky. A uspěl. Získal přes 10 % preferenčních hlasů a do zastupitelstva se dostal z druhého místa, i když ODS nebyla v nejlepší kondici a byla poražena dalšími třemi volebními subjekty.

Stálice v Senátu

V Senátu Kubera strávil více než 19 let. Poprvé uspěl v roce 2000, když získal v prvním kole volby přibližně 30 % hlasů. V dalších trojích volbách postupoval do druhého kola vždy alespoň se 40 % hlasů a v druhém kole vítězil vždy poměrně přesvědčivě. Stal se tak jedním z nejdéle sloužících senátorů.

Po svém posledním zvolení se stal dokonce předsedou horní komory a dosáhl vrcholu své politické kariéry. Prohlašoval, že ve funkci nechce být jen dva roky. A ještě pár dnů před svojí nečekanou smrtí vtipkoval o tom, že by mohl kandidovat na prezidenta.

Ostatně plánů měl mnoho. Na posledním kongresu ODS v Praze mluvil o tom, že nepřítele je třeba ukolébat a poté zaútočit. Vysvětloval tak, proč pro jeden z deníků prohlásil, že Babiš bude premiérem. Očekávalo se také jeho vystoupení v Bruselu či cesta na Tchaj-wan.

V pondělí však ze Senátu jedna ze stálic nečekaně odešla. A jak vidno, byla to jedna z nejúspěšnějších osobností v politice vůbec. Jaroslav Kubera uspěl v komunální, regionální i celostátní politice. Zejména Senát teď bude muset najít jeho nástupce, který horní komoru bude řídit do podzimních voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 3 hhodinami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 4 hhodinami

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 5 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 6 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 15 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 15 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 16 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 16 hhodinami
Načítání...