Platy ústavních činitelů, které se počátkem roku zvýšily, se zřejmě od února vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna schválila vládní novelu, podle níž se mají platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta i soudců a státních zástupců pro letošní rok snížit. Podle hnutí ANO ale hrozí zrušení novely Ústavním soudem. Poslanci v úterý také odsouhlasili zvýšení příspěvků na bydlení kvůli zdražování energií. V nejsledovanějším bodům letošní první řádné schůze bude patřit středeční jednání o vyslovení důvěry novému koaličnímu kabinetu Petra Fialy (ODS).
Novela o platech předpokládá, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta i soudců a státních zástupců se pro letošní rok sníží. Důvodem je snaha najít úspory kvůli deficitu státního rozpočtu. Zástupci opozičního hnutí ANO ale varovali, že kvůli soudcovským platům i schválení ve stavu legislativní nouze možná novelu zruší Ústavní soud.
Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela, kterou nyní dostane k posouzení Senát, je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.
Schvalování ve stavu legislativní nouze je podle Vondráčka problém
Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) uvedl, že novela je „vládní podfuk na ústavu a pravidla zákonodárného procesu“. Podle Vondráčka ke schvalování ve stavu legislativní nouze nebyly splněny podmínky včetně hrozící škody velkého rozsahu. Neobstojí ani argument, že vláda chce kvůli zadlužení takto ušetřit letos celkem 0,6 miliardy korun, míní.
Právě hospodářskými dopady argumentoval ve prospěch zrychleného schválení zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odmítl výtky, že by novela měla zpětnou platnost. Podle něj i soudci mají být solidární se státem. Odhadovaná úspora 600 milionů korun není podle něj zanedbatelná částka. Argumentoval také tím, že nejde o omezení výlučně vůči soudcům a státním zástupcům, ale o opatření směřující vůči velké skupině pracovníků.
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) naopak připustil, že zmrazení platů soudců může být v rozporu s ústavním pořádkem. „Může to vyvolat aktivitu ze strany justice a stát se, že by (její) návrh byl (u Ústavního soudu) úspěšný,“ uvedl.
SPD i ANO chtěly zmrazení platů na delší dobu
SPD neúspěšně v souladu se svým návrhem usilovala o to, aby se platy ústavních činitelů zmrazily až do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období sněmovny, čímž by se podle hnutí ušetřilo 2,5 miliardy korun. Podobně předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová požadovala zmrazení platů vrcholných politiků až do 31. prosince 2026, což samostatnou novelou prosazoval bývalý premiér a šéf hnutí Andrej Babiš.
Obdobnou Babišovu úpravu schválila bývalá sněmovna krátce před loňskými volbami, Senát to ale odmítl mimo jiné kvůli hrozbě skokového nárůstu platů politiků po příštích sněmovních volbách o více než pětinu. Dolní komora v předvolebním složení už nemohla senátní veto přehlasovat.
Dalšího místopředsedu si bude sněmovna volit v pátek
Dolní komora v úterý rozhodovala o termínu volby šestého místopředsedy sněmovny. Učiní tak v pátek odpoledne. Kandidáty jsou Karel Havlíček (ANO) a Tomio Okamura (SPD). Nominace v úterý projednala volební komise, sdělil její předseda Martin Kolovratník (ANO).
Poslanci ve stavu legislativní nouze s úpravou schválili vládní novelu, podle které se kvůli razantnímu zdražení energií zřejmě zvýší příspěvky na bydlení. Předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Sněmovna nebude projednávat návrh bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) na zavedení hromadných žalob nebo trojici předloh, kterými chtěl kabinet ANO a ČSSD reagovat na rostoucí ceny energií. Šlo o zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu a dvě další plošné podpory. Nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) předlohy z projednávání stáhla, vyplývá ze seznamu sněmovních tisků.
SPD se přes podporu ANO nepodařilo prosadit, aby se sněmovna zabývala výroky předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). V sobotu na Facebooku napsala, že Češi už ve volbách vyhnali svého premiéra Andreje Babiše (ANO) a pevně doufá, že se to povede i Maďarům. Fiala během úterní návštěvy Slovenska řekl, že s Pekarovou Adamovou zatím o věci nehovořil. Konstatoval, že za zahraniční politiku je zodpovědná vláda.
V úvodu schůze poslanci uctili minutou ticha památku předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Italský politik a bývalý novinář zemřel v noci na úterý.
Hlasování o důvěře
K žádosti Fialova kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů se ve středu čeká mnohahodinová debata provázená zejména opoziční kritikou. Po ní dolní komora vládu s největší pravděpodobností podpoří. Koalice má ve 200členné sněmovně 108 hlasů. K vyslovení důvěry stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců.
Členy nové vlády v úterý poslancům představil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zastoupil tak Fialu, který je na oficiální návštěvě Slovenska. Na schůzi nedorazil také ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).
