Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.
Návrh na zmrazení platů ústavních činitelů schválila vláda ve středu a v legislativní nouzi by ho měla dolní komora projednat již příští úterý. Zrychlené schvalování v tomto režimu umožní schvalovat zákony včetně pozměňovacích návrhů třeba během jednoho dne. Sněmovna v tomto stavu jednala řadu měsíců od jara 2020, když projednávala předlohy související s opatřeními proti pandemii covidu.
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun ale ve svém stanovisku k vládní předloze varuje před tím, že by takto projednaná norma mohla narazit u Ústavního soudu. Poukazuje především na sněmovní jednací řád, který stanoví, že legislativní nouzi lze využít za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, případně kdy státu hrozí značné hospodářské škody.
„Vzhledem k výše uvedenému se upozorňuje, že projednání předloženého návrhu zákona ve stavu legislativní nouze by mohlo zatížit legislativní proces vadou, která je způsobilá vyvolat negativní následky v případě přezkumu tohoto předpisu u Ústavního soudu,“ varuje předseda Legislativní rady vlády. Cituje také ze staršího nálezu Ústavního soudu, kde mimo jiné stojí, že v praxi je tento parlamentní institut využíván velmi často.
Ústavní obavy
Vláda v důvodové zprávě píše, že navrhované změny jsou v souladu s ústavou, Šalomoun ale soudí opak. „Tím, že návrh zákona zasahuje do platové základny soudců, dostává se do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu, která se týká platových restrikcí ve vztahu k soudcům,“ upozorňuje.
Tím spíše to podle něj platí v situaci, kdy vláda platy jiných vybraných skupin zaměstnanců státu od 1. ledna naopak zvýšila. Uvádí také, že i když právo Evropské unie přímo neupravuje platy soudců, může být omezování platů vnímáno jako zásah do soudní moci ze strany exekutivy, která ohrožuje nezávislost justice.
„Opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce ve vztahu k představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a poslancům Evropského parlamentu by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti,“ stojí také ve stanovisku předsedy legislativní rady.
Dodává, že do budoucna by bylo vhodné přijít s koncepčním řešením odměňování ústavních činitelů místo jednorázových a časově omezených restrikcí. Ukončení těchto restrikcí je navíc spojeno se skokovým navýšením platů těmto osobám, což nutně vyvolává pokusy o další omezení, podotýká Šalomoun.
