A jak byste to udělal vy, opřel se Johnson kvůli brexitu do kritika Corbyna

Nahrávám video

Boris Johnson trvá na tom, že brexit ke konci října by byl v nejlepším zájmu Spojeného království. Do Bruselu znovu vzkázal, že si nepřeje další odklad. Britský premiér to zdůraznil během interpelací v Dolní sněmovně. Johnson při této příležitosti vyzval lídra labouristické opozice Jeremyho Corbyna, aby vysvětlil, jak by brexit uskutečnil on.

Podle Johnsona má Corbyn stále čas na to, „aby lidem této země vysvětlil, jak on navrhuje ctít svůj slib, který opakovaně učinil“, jak by naplnil vůli lidu a dokončil brexit. Johnson zdůraznil, že nyní je třeba vyčkat, jak ostatní země Evropské unie rozhodnou o britské žádosti o odklad brexitu.

Konzervativci jsou podle premiéra stranou, která brexit naplní navzdory tomu, že opozice činí vše pro zablokování vyjednané dohody. Corbyn konstatoval, že „parlament by měl mít nezbytný čas“ k prostudování brexitové dohody dojednané premiérem a souvisejícího zákona, který její ustanovení převede do britského práva.

Podle britských médií se Johnson s Corbynem krátce setkali už ráno. Premiér však neuspěl se svou snahou získat labouristy pro časový plán, který by umožnil brexit dále neodkládat. „Corbyn dal najevo, že nemá jinou politiku než další odklady a trávení roku 2020 referendy,“ citovala agentura Reuters nejmenovaný zdroj z Konzervativní strany.

Nahrávám video

Média zaujaly některé Johnsonovy nepřesné výroky

Britští novináři v souvislosti s interpelacemi upozorňují, že předseda vlády před poslanci pronesl několik nepravdivých tvrzení.

Johnson například prohlásil, že parlament přímo schválil jeho verzi „rozvodové“ dohody.„Boris Johnson říká, že svou brexitovou dohodu včera večer dostal ‚skrz parlament‘. Nic takového se nestalo. Vyhrál v této věci jediné hlasování a další brzy nato prohrál. Bylo to teprve podruhé v dějinách, co vláda prohrála hlasování o harmonogramu,“ komentoval premiérova slova reportér televize Sky News Rob Powell.

Přinejmenším sporné je také Johnsonovo tvrzení, že při zavedení nově dojednaných podmínek britského odchodu z EU by nevznikly kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Na základě upravené brexitové dohody by totiž Severní Irsko v praxi zůstalo v celní unii EU a řídilo by se některými pravidly jednotného evropského trhu.

BBC připoměla, že při přesunu zboží z Velké Británie do Severního Irska by tak firmy musely vyplňovat celní prohlášení a potravinářské produkty by procházely kontrolami. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay navíc v pondělí potvrdil, že ani obchodování v opačném směru by se neobešlo bez papírování.

Vztyčení těchto obchodních bariér je hlavním důvodem, proč dohodu premiéra Johnsona nepodporuje severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která je de facto koaličním partnerem vládních konzervativců. Při dnešním premiérově výroku o absenci kontrol zvedl poslanec DUP Nigel Dodds obočí tak vysoko, že mu „málem uletělo“ z obličeje, uvedl na Twitteru zpravodaj webu Huffington Post Paul Waugh.

Johnson poslal v sobotu do Bruselu dopis s žádostí o odklad brexitu, když se mu nepodařilo prosadit novou rozvodovou dohodu s EU v parlamentu. K poslání žádosti do Bruselu jej nutil zákon z počátku září. Premiér zaslal žádost nepodepsanou a přidal ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, v němž uvedl, že považuje odklad brexitu za chybu a že s ním nesouhlasí.

Paříž s podporou odkladu váhá, Tusk i Sassoli jsou pro

Johnson nyní šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zopakoval, že nepovažuje další odklad za správné řešení. „Ve svém telefonickém rozhovoru jsem premiérovi Borisi Johnsonovi vysvětlil důvody, proč doporučuji EU27, aby žádost Spojeného království o odklad přijala,“ reagoval na Twitteru Tusk. Za odklad brexitu se postavil ve středu také předseda Evropského parlamentu David Sassoli.

Největším odpůrcem odkladu brexitu je zřejmě Francie. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová ve středu ale naznačila, že by Paříž mohla souhlasit s „čistě technickým odkladem v řádu dnů“. Jakékoli další vyjednávání o brexitové dohodě ale kategoricky odmítla.

Pokud se prezidenti a premiéři 27 zemí EU nedokážou dohodnout na odkladu na dálku, budou se zřejmě muset sejít na mimořádném summitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 40 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.