Rusko zakázalo vstup osmi lidem z EU včetně Jourové. Nepřijatelné a nepodložené, reaguje Unie

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Mezi osobami na zveřejněném „černém seznamu“ Moskvy jsou rovněž šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN). Tato laboratoř potvrdila německé závěry ohledně loňské otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se Navalnyj zotavoval v Berlíně.

Do Ruska nesmějí také dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.

EU: Rusko ukázalo, že zvolilo konfrontaci

„Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní (páteční - pozn. red.) rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná,“ zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli.

Rusko tak podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustanných vztahů.

„Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím,“ napsala ve své vlastní reakci mimo jiné místopředsedkyně EK Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu octila v dobré společnosti a vyjádřila svou podporu dalším podobně postiženým.

Moskva: Reagujeme na sankce

Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU začátkem března uvalila sankce na čtyři ruské představitele, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů.

Deset dní poté se země Unie shodly na prodloužení protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.

Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.

Moskva si stěžuje na „jednostranná opatření EU“

„Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím,“ stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.

„Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložena důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázán vstup do země.

TASS napsal, že velvyslanci EU Markusi Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce.

„Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu,“ citovala agentura sdělení ministerstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 2 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami
Načítání...