Rusko zakázalo vstup osmi lidem z EU včetně Jourové. Nepřijatelné a nepodložené, reaguje Unie

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Mezi osobami na zveřejněném „černém seznamu“ Moskvy jsou rovněž šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN). Tato laboratoř potvrdila německé závěry ohledně loňské otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se Navalnyj zotavoval v Berlíně.

Do Ruska nesmějí také dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.

EU: Rusko ukázalo, že zvolilo konfrontaci

„Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní (páteční - pozn. red.) rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná,“ zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli.

Rusko tak podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustanných vztahů.

„Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím,“ napsala ve své vlastní reakci mimo jiné místopředsedkyně EK Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu octila v dobré společnosti a vyjádřila svou podporu dalším podobně postiženým.

Moskva: Reagujeme na sankce

Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU začátkem března uvalila sankce na čtyři ruské představitele, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů.

Deset dní poté se země Unie shodly na prodloužení protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.

Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.

Moskva si stěžuje na „jednostranná opatření EU“

„Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím,“ stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.

„Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložena důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázán vstup do země.

TASS napsal, že velvyslanci EU Markusi Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce.

„Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu,“ citovala agentura sdělení ministerstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 2 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...