EU sankcionovala čtyři ruské činitele kvůli uvěznění Navalného. Postihy uvalily i Spojené státy

Evropská unie v úterý uvalila sankce na čtyři ruské představitele za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání Unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin. Sankce na několik ruských činitelů a podniků uvalily i Spojené státy.

Na trestech se minulý týden shodli ministři zahraničí všech 27 zemí bloku. Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kterou řada zemí hodnotila jako fiasko.

Borrell nejenže nevyjednal ruské vstřícné kroky v otázkách lidských práv, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc vůči EU volil ostrá slova a v době návštěvy Moskva v souvislosti s Navalným vyhostila tři evropské diplomaty.

  • Potrestané kvarteto tvoří generální prokurátor Igor Krasnov, hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin, náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov. Všem Evropská unie zakáže vstup na své území a odřízne je od majetku, který zde vlastní.
  • Zdroj: ČTK

Sám Navalnyj, stejně jako Evropský parlament, vyzýval k potrestání oligarchů napojených na Kreml, což by podle něj režim Vladimira Putina pocítil výrazněji.

Mezi unijními státy však tato idea nemá potřebnou podporu, stejně jako další návrh europoslanců –⁠ přerušit stavbu plynovodu Nord Stream 2. Unijní státy dlouho hledaly shodu i na přijaté čtveřici jmen, která byla podle některých diplomatů ještě minulý týden nejistá kvůli odporu Maďarska.

Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Patrně nejznámější Putinův kritik se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu a letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen.

Soud pak poslal Navalného na 2,5 roku za mříže za porušení pravidel podmíněného trestu. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.

Sankce uvalily i Spojené státy

Také Spojené státy uvalily sankce na několik ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění Navalného. Zahraničním tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoký činitel administrativy Joea Bidena.

Jeho vláda přitom chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům proti americkým podnikům a úřadům, za nimiž podle vládních expertů stojí Moskva.

USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

  • Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Podle dokumentu ministerstva financí míří mimo jiné na vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina, ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova, či náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.
  • Zdroj: ČTK

Agentura Reuters poznamenává, že sankce budou mít zřejmě převážně symbolický efekt. „Prezident Biden nechce vynulovat vztahy s Ruskem nebo je vyhrotit,“ řekl činitel novinářům. USA spíše chtějí „dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho činy. Jsou také odhodlány spolupracovat s Ruskem v oblastech společného zájmu,“ dodal.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý ještě před oznámením sankcí řekl, že Moskva zareaguje na jakékoli sankční kroky Washingtonu obdobným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...