Su Ťij u soudu odmítla obvinění. Obžalována je z veřejného podněcování proti juntě

Vězněná vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v soudním líčení odmítla obžalobu z veřejného podněcování proti vojenské vládě v Myanmaru. Podle prokurátorů se toho dopustila tím, že požádala mezinárodní organizace, aby s juntou nespolupracovaly. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na portál Myanmar Now. Státní média o procesech se Su Ťij neinformují. Příkaz nehovořit s novináři dostal i političčin obhájce.

Reuters uvádí, že Su Ťij vypovídala před soudem v úterý poprvé, ačkoli se soudních jednání zúčastnila už mnohokrát. Sesazená vůdkyně Myanmaru a držitelka Nobelovy ceny za mír,  kterou junta drží od únorového puče v domácím vězení, čelí obvinění z korupce a porušení zákonů v šesti případech.

Za údajné porušení státního tajemství jí hrozí čtrnáct let vězení, v korupční kauze může být potrestána až patnácti lety odnětí svobody.

Před soudem Su Ťij hájí právník Kchin Maun Zo, který začátkem měsíce způsobil velký rozruch, když veřejně citoval z výpovědi svrženého prezidenta Win Myina. Myin je souzen v kauze dopisů mezinárodním organizacím společně se Su Ťij.

Exprezident asijského státu u soudu poprvé popsal okolnosti, které předcházely vojenskému převratu, a řekl, že ho armáda před pučem nutila, aby odstoupil. Zpochybnil tím tvrzení generálů, že nespáchali převrat, ale moc jim zákonně předala hlava státu.

Od únorového převratu bylo v Myanmaru zabito přes tisíc lidí

Armáda zahájila převrat v převážně budhistické zemi prvního února letošního roku. Zdůvodnila ho údajnými podvody ve volbách na podzim roku 2020, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij.

Proti puči vyšly do ulic měst demonstrovat davy lidí. Pokojné protesty trvaly několik týdnů, bezpečnostní složky je ale krvavě potlačily. Poté začaly ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojená povstání.

Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům bylo od února v zemi zabito přes tisíc lidí.

Svržením vlády vojenská junta ukončila deset let trvající období demokracie. Kromě Su Ťij jsou vězněni i další představitelé předchozí vlády a političtí oponenti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 11 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...