Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
Zemřela jedna z nejvýraznějších disidentek Dana Němcová, v ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989
Zemřela Dana Němcová (zdroj: ČT24)
Němcová byla jednou z prvních signatářů a později i mluvčích Charty 77. Spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), tedy organizaci, která pomáhala obětem komunistického bezpráví.
V padesátých letech začala studovat psychologii a ještě při škole se provdala za filosofa Jiřího Němce, se kterým měli sedm dětí. Do konfliktu s režimem se dostali během normalizace kvůli podpoře undergroundu. Kvůli tomu byla dvakrát ve vězení – půl roku v roce 1979 a krátce v roce 1989. „Platili jsme za to, ale proč ne. Když má pro mě něco cenu, tak musím být ochotná za to něco zaplatit,“ ohlížela se ve vzpomínkách na toto období v dokumentu GEN.
Po sametové revoluci krátce působila jako poslankyně Federálního shromáždění, hlavně ale pokračovala v obraně lidských práv a v pomoci slabým či bezmocným. Společně s Olgou Havlovou působila od počátku ve Výboru dobré vůle, který dodnes pomáhá lidem se zdravotním postižením, opuštěným dětem, seniorům a nemocným.
V roce 1992 založila Poradnu pro uprchlíky, o šest let později dostala státní vyznamenání – medaili Za zásluhy.
„Dana Němcová, žena plného a svobodného života, dnes (v úterý) v ranních hodinách zesnula. Ve svých 89 letech plna svých dnů, jak je psáno. Poctivá, statečná, srdcem a oběma rukama bez váhání vždy připravena k dobrým a odvážným věcem. Kolik lidí se na ní mohlo spolehnout a v jak těžkých situacích,“ připomněl nyní Sedláček, který se s Němcovou znal od roku 1970.
Na její oddanost ochraně lidských práv během celého života i za cenu perzekucí vzpomínají i další blízcí z disentu. „STBáci se jí jednou ptali: ‚Jak to můžete dělat, vždyť přece máte ty děti.‘ A ona říkala, že právě kvůli těm dětem, aby se za ní nemusely stydět,“ vzpomíná publicistka Petruška Šustrová.
Její odvahu připomíná i zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová. „Z ní to vyzařovalo, že je ochotná vám naslouchat v jakémkoliv názoru, nápadu, žádosti o pomoc. Prostě ona se dokázala tak rozdávat,“ připomněla.
Němcové vzdali hold politici
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla Němcová mimořádnou osobností, statečnou a hluboce lidskou, která se svou vytrvalou a důslednou obhajobou lidských práv významně zasloužila o svobodu a demokracii. Předseda vlády to napsal na Twitteru.
Prezident Petr Pavel označil Němcovou za hlas disentu, ochránkyni lidských práv i po roce 1989 a člověka, který tu byl vždy pro druhé. „Patřila k těm, co rozpoznali zlo, a nikdy se nezpronevěřila tomu, za co svým silným osobním příkladem bojovala,“ napsala hlava státu v kondolenci.
„Neváhala se postavit zlu odvahou a laskavostí. Čest její památce a upřímnou soustrast pozůstalým. Dobrých lidí, jako byla ona, není nikdy dost,“ uvedl rovněž na Twitteru pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). I podle něj byla Němcová mimořádně statečná, morálně pevná a výjimečná žena.
Projekt Paměť národa na sociálních sítích připomenul, že Němcová s manželem vytvořili ve svém bytě v Ječné ulici v Praze jedno z neformálních center opozice proti komunistickému režimu. „Statečná dáma, nezpochybnitelný morální vzor. Svou víru nikomu nevnucovala, svojí vírou žila,“ zmínil exministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Odvážná a vytrvalá. I dnes je takových lidí hodně potřeba. Aby bránili svobodu a demokracii před populisty, kteří rozdmýchávají nenávist nejenom uvnitř naší společnosti, ale i vůči lidem z Ukrajiny, kteří potřebují naši pomoc,“ nechala se slyšet na sociální síti senátorka ODS Miroslava Němcová.
„Byla neskutečně statečná a charakterní žena. Nezlomilo ji věznění komunistické diktatury a proti totalitě bojovala, protože nechtěla žít ve lži,“ napsala předsedkyně dolní parlamentní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Přání, aby životní příběh zesnulé disidentky nebyl zapomenut, zmínil místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Je to příběh hrdinky, která za naši svobodu nebojovala v armádní uniformě, ale bojovala statečně a s nasazením vlastního zdraví i života,“ zdůraznil.