Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.
Za nevhodnou knihu vězení, za povstání doživotí. Hongkong schválil tvrdý bezpečnostní zákon
Podle zákona budou hrozit přísné tresty každému, kdo v očích úřadů ohrozí „národní bezpečnost“. Zastánci legislativy argumentují, že nové normy v sobě vyvažují opatření zajišťující národní bezpečnost i lidská práva a svobody, jelikož zákon se dotkne jen „extrémně malé menšiny“ neloajálních občanů, píše AP.
Protest vůči nově přijaté hongkongské legislativě vyjádřila už začátkem března Evropská unie. Její obavy uvedené v diplomatické nótě se týkaly mimo jiné ustanovení o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona.
Předchozí pokus schválit zákon ztroskotal
Povinnost zavést své vlastní bezpečnostní zákony dával Hongkongu jeho zakládající zákon, takzvaná „miniústava“ platná od roku 1997. Předchozí pokus o jejich zavedení selhal v roce 2003, když na protest proti kontroverznímu návrhu vyšly do ulic statisíce lidí.
Média vývoj označují za další narušení svobod v bývalé britské kolonii, která se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Na základě dohody mezi Londýnem a Pekingem měl Hongkong fungovat v takzvaném režimu „jednoho státu, dvou zřízení“.
Ačkoliv byl vývoj postupný, dramatickou změnu tamní politické scény přinesl rok 2019, kdy Čína navrhla zákon o vydávání osob, podle něhož by podezřelí v Hongkongu mohli být souzeni v Číně. Následné protesty byly jedněmi z největších v historii města.
Nástroj proti kritikům režimu, míní Západ
Peking v reakci přijal zákon o národní bezpečnosti, který západní vlády kritizují jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Hongkongské a čínské úřady naopak tvrdí, že díky zákonu se podařilo obnovit stabilitu Hongkongu.
Čínské opatření například stanovuje, že lidé podezřelí z porušení zákona mohou být odposloucháváni, pekingské zákony jsou nadřazené těm hongkongským, jsou-li v rozporu, nebo že některé soudní procesy se budou konat za zavřenými dveřmi. Legislativa rovněž posílila kontrolu nad nevládními organizacemi a médii.
Před pár dny bylo k několikaletým trestům vězení odsouzeno dvanáct hongkongských aktivistů, kteří v roce 2019 vtrhli do parlamentu poté, co se zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených lidí do pevninské Číny. V souvislosti s protivládními protesty bylo v Hongkongu od roku 2019 zadrženo více než 10 200 lidí.