Hongkong se blíží Číně, představil bezpečnostní zákon

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Debatu o zákoně zahájili hongkongští zákonodárci v pátek na schůzi svolané za účelem urychlit legislativní proces, napsala agentura AP. Jednání provázejí přísná bezpečnostní opatření, informuje Reuters.

Očekává se, že návrh projde přes nejvyšší hongkongský zákonodárný orgán – Legislativní radu – bez větších problémů pravděpodobně v následujících týdnech. Správce Hongkongu John Lee už dříve poslance vyzval, aby zákon projednali „maximální rychlostí“.

Zákon rozšíří pravomoci vlády při potlačování nesouhlasných hlasů. Zaměřuje se kromě vzpoury i na vnější vměšování či ochranu státního tajemství. Podle kritiků norma povede k tomu, že se právní rámec Hongkongu bude stále více podobat systému pevninské Číny.

EU vydala diplomatickou nótu

Evropská unie v diplomatické nótě vyjádřila své „vážné obavy“, píše agentura Reuters. Týkají se mimo jiné ustanovení návrhu o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona. To by podle EU mohlo mít dalekosáhlé následky.

V návrhu zákona jsou ale i části týkající se lidských práv. „Lidská práva mají být respektována a chráněna, stejně jako práva a svobody, včetně svobody projevu, tisku a publikace a svobody sdružování,“ stojí v návrhu zákona.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Peking ale tyto svobody postupně omezuje.

Na základě hongkongského základního zákona, tedy „miniústavy“, je Hongkong povinen zavést své vlastní bezpečnostní zákony, které se týkají zločinů jako vlastizrada či špionáž. Poslední pokus v roce 2003 ale selhal, když na protest proti kontroverznímu zákonu vyšly do ulic statisíce lidí.

V roce 2020 zákon o národní bezpečnosti pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu. Za porušení zákona, který se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti, může být udělen až doživotní trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...