V Česku se loni narodilo nejméně dětí v historii země – bylo jich zhruba 84 300. Vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková označuje propad za „dramatický“. Je za ním prý změna reprodukčních plánů i ekonomická nejistota. Česko prý zažívá stejně intenzivní pokles porodnosti a plodnosti jako v 90. letech po listopadové revoluci a změně režimu.
Propad porodnosti je dramatický, říká demografka
8 minut
Studio ČT24: Loni se v Česku narodilo nejméně dětí v historii
Podle Kocourkové porodnost klesá již třetím rokem, což je výsledkem dvou faktorů – poklesem počtu žen v reprodukčním věku, tedy slabšími ročníky z první poloviny 90. let, i intenzitou rození dětí. V druhé polovině 90. let byla početnost těchto ročníků ještě výrazně nižší, takže nelze do budoucna očekávat výrazný nárůst, dodává SYRI, který se tématu také věnuje.
Prý to kopíruje evropské trendy, až do roku 2021 jsme se ale vývoji v západní a severní Evropě vymykali. „Desetiletí před nástupem epidemie covidu u nás probíhal plynulý růst úhrnné plodnosti až k vrcholu 1,83 dítěte na jednu ženu. V roce 2021 jsme byli na vrcholu Evropy, proto ten rychlejší a dramatičtější propad,“ popisuje Kocourková.
24 minut
UK: Marie Bastlová, Petr Fučík, Jiřina Kocourková a Petr Kolek k rekordně nízkému počtu narozených dětí
Podmínky byly podle expertky příznivé jak pro mladé ženy k založení rodiny, tak pro starší matky k tomu, aby měly dalšího potomka. Pravděpodobnost, že budou mít bezdětní dítě, byla 90 procent. Za zvýšenou porodností bylo z téměř čtvrtiny narození třetích dětí, za poklesem po roce 2021 pak z víc než poloviny nenarození prvního dítěte.
Ekonomické důvody
Pokles byl podle Kocourkové s velkou pravděpodobností vyvolán zhoršenými ekonomickými podmínkami. „Je to výsledek situace z roku 2023. Je potřeba si uvědomit, že roky 2022 a 2023 byly pro naši populaci nejtíživější z hlediska vysoké inflace, energetické krize,“ vypočítává důvody „dramatického propadu“. Loni byla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na jednu ženu.
Ekonomické důvody jsou jedna věc – dříve prý bylo narození dítěte intuitivní, teď musí být pečlivě naplánováno. Čísla však ukrývají ještě hlubší a komplexnější problémy, které patrně představují širší hodnotovou změnu, podotýká Kocourková. Odrazit se prý lze od technologického pokroku, který mění seznamování a tím i partnerské vztahy.
„Mladí lidé se seznamují rychleji, povrchněji, obtížněji,“ říká s tím, že proti dlouhodobějším závazkům vystupuje řada jiných podnětů a cílů včetně zážitků nebo cestování. „My už v našich výzkumech vidíme, že hodnota rodiny a rodičovství klesá. Už to není tak automatická povinnost, jako byla pro předchozí generace,“ podotýká demografka.
Jako v devadesátkách
Přesto prý pokles připomíná 90. léta. „Nabízí se velká paralela s tím, co se odehrálo v 90. letech. Propad je stejně intenzivní jako na počátku 90. let. Tehdy došlo k zásadním změnám po změně politického režimu a následné ekonomické transformaci. Umožnilo to prosazení nových hodnot. Mladí mohli volit jiné alternativy než jen rodičovství,“ uvedla Kocourková nedávno v Senátu.
Vedle této „váhavosti“ ohledně rodičovství se objevují i problémy s neplodností. „Asi 20 procent mladých lidí řeší problém s neplodností. (…) Čím více budou ženy odkládat rodičovství do vyššího věku, tím větší hrozí riziko neplodnosti a nutnosti se spoléhat na asistovanou reprodukci,“ říká Kocourková.
Nevyrovnané počty narozených dětí tak podle Kocourkové budou ovlivňovat další systémy, jako školské či pracovní. „Dlouhodobějším dopadem je urychlení demografického stárnutí zespodu věkové pyramidy,“ říká.
Ve druhé polovině 80. let minulého století se rodilo podle údajů Českého statistického úřadu ročně kolem 130 tisíc dětí. O deset let později jich bylo zhruba 90 tisíc. Poté počet postupně rostl, v letech 2017 a 2018 se dostal na 114 tisíc. Pak zas klesal. Předloni přišlo na svět zhruba 91 tisíc chlapců a děvčat. Loni jich bylo zhruba 84 300. Podle výsledků výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina mezi lety 2020 a 2022 ubylo lidí, kteří chtěli děti.
