Soud zprostil obviněné v kauze Panama Papers

Nahrávám video

Panamský soud překvapivě zprostil viny všech 28 lidí obžalovaných z praní špinavých peněz v případech souvisejících s kauzami takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). V sobotu o tom informovala agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.

Mezi zproštěnými je podle DPA například právník německého původu Jürgen Mossack, jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře Mossack Fonseca, která podle obžaloby daňové úniky spoluorganizovala. Kromě toho soudkyně Baloísa Marquínezová zastavila stíhání dalšího spoluzakladatele kanceláře Ramóna Fonseky Mory, který v květnu zemřel.

Při shromažďování důkazů ze serverů mezitím zaniklé kanceláře Mossack Fonseca nebylo možné zajistit důkazní řetězec. Ostatní důkazy kromě toho nebyly dostatečné a přesvědčivé, uvedla soudkyně. Nestačily jí výpovědi 27 svědků ani 50 předložených důkazních listin. Podle ní je totiž úřady nezískaly řádným právním způsobem. 

„Přestože soud obžalované nehnal k odpovědnosti, trvalý dopad našeho vyšetřování přetrvává,“ prohlásil Gerard Ryle, ředitel Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů.

Podle autorů investigace rozsudek odpovídá záměru panamských úřadů tyto delikty netrestat. Od roku 2020 platí na představitele firmy mezinárodní zatykač vydaný Německem. Jenže ti mají panamské občanství a země své občany nevydává. Není proto pravděpodobné, že někdy předstoupí i před německý soud.

Soud v Panamě se začal zabývat aktivitami právní firmy Mossack Fonseca, která ukončila svou činnost v roce 2018, na začátku dubna. V roce 2016 světová média v reportážích o takzvaných Panamských dokumentech popsala, jak někteří klienti právní kanceláře ukrývali peníze před finančními správami svých zemí. Média se při své investigativní práci opírala o zhruba 11,5 milionu dokumentů, které z právní firmy unikly. Dokládaly mimo jiné různé finanční struktury a postupy, jak ukrýt peníze před zdaněním.

Zapletení politiků i celebrit

Uniklé dokumenty se týkaly více než 214 tisíc subjektů z 200 zemí světa. Schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiky, sportu či řada celebrit. Bylo mezi nimi pět hlav států a blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších čtyřiceti zemí.

Kvůli kauze Panama Papers rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Služeb panamské kanceláře využívali například i lidé z okolí ruského vůdce Vladimira Putina, ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho.

Britský expremiér David Cameron, který je v současnosti ministrem zahraničí, čelil kritice kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali například i argentinský fotbalista Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...