Soud zprostil obviněné v kauze Panama Papers

Nahrávám video

Panamský soud překvapivě zprostil viny všech 28 lidí obžalovaných z praní špinavých peněz v případech souvisejících s kauzami takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). V sobotu o tom informovala agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.

Mezi zproštěnými je podle DPA například právník německého původu Jürgen Mossack, jeden ze zakladatelů advokátní kanceláře Mossack Fonseca, která podle obžaloby daňové úniky spoluorganizovala. Kromě toho soudkyně Baloísa Marquínezová zastavila stíhání dalšího spoluzakladatele kanceláře Ramóna Fonseky Mory, který v květnu zemřel.

Při shromažďování důkazů ze serverů mezitím zaniklé kanceláře Mossack Fonseca nebylo možné zajistit důkazní řetězec. Ostatní důkazy kromě toho nebyly dostatečné a přesvědčivé, uvedla soudkyně. Nestačily jí výpovědi 27 svědků ani 50 předložených důkazních listin. Podle ní je totiž úřady nezískaly řádným právním způsobem. 

„Přestože soud obžalované nehnal k odpovědnosti, trvalý dopad našeho vyšetřování přetrvává,“ prohlásil Gerard Ryle, ředitel Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů.

Podle autorů investigace rozsudek odpovídá záměru panamských úřadů tyto delikty netrestat. Od roku 2020 platí na představitele firmy mezinárodní zatykač vydaný Německem. Jenže ti mají panamské občanství a země své občany nevydává. Není proto pravděpodobné, že někdy předstoupí i před německý soud.

Soud v Panamě se začal zabývat aktivitami právní firmy Mossack Fonseca, která ukončila svou činnost v roce 2018, na začátku dubna. V roce 2016 světová média v reportážích o takzvaných Panamských dokumentech popsala, jak někteří klienti právní kanceláře ukrývali peníze před finančními správami svých zemí. Média se při své investigativní práci opírala o zhruba 11,5 milionu dokumentů, které z právní firmy unikly. Dokládaly mimo jiné různé finanční struktury a postupy, jak ukrýt peníze před zdaněním.

Zapletení politiků i celebrit

Uniklé dokumenty se týkaly více než 214 tisíc subjektů z 200 zemí světa. Schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiky, sportu či řada celebrit. Bylo mezi nimi pět hlav států a blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších čtyřiceti zemí.

Kvůli kauze Panama Papers rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Služeb panamské kanceláře využívali například i lidé z okolí ruského vůdce Vladimira Putina, ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho.

Britský expremiér David Cameron, který je v současnosti ministrem zahraničí, čelil kritice kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali například i argentinský fotbalista Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 20 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 36 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...