České úřady zkoumají firmu Evraz Nikom ze středních Čech. V její mateřské společnosti má podíl ruský oligarcha Roman Abramovič, na kterého se vztahují sankce i v Evropské unii. Dalších majitelů ruského Evrazu se týkají americké a britské sankce. Čeští zákonodárci navíc připravují legislativu, která by umožnila sankce dál zpřísnit a důsledněji vymáhat jejich dodržování.
Stát se zaměřil na Abramoviče. Rozkrývá jeho roli v Evraz Nikom
UDÁLOSTI: Úřady zkoumají firmu Evraz Nikom ze středních Čech (zdroj: ČT24)
Poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině a evropské země se začaly zabývat majetkem, který vlastní vlivní Rusové s vazbami na Kreml, se o Romanu Abramovičovi hovořilo hlavně jako o vlastníkovi anglického fotbalového klubu Chelsea. Jeden z nejbohatších ruských oligarchů jej musel prodat. Ovšem Abramovič má majetek i v Česku. Vyšlo najevo, že mu patří podíl v mateřské firmě společnosti Evraz Nikom.
Její mateřská společnost podle zjištění mezinárodní organizace protikorupčních novinářů zásobovala ruskou armádu. „Dceřinné společnosti firmy Evraz v Rusku vyrábějí munici nebo komponenty pro tanky,“ upozornila Zuzana Šotová z Investigace.cz.
Dceřiná firma, která sídlí v Mníšku pod Brdy, dodává hutní materiály. Působí v Česku již 28 let, podle dostupných informací měla v roce 2020 zhruba dvoumiliardový obrat.
Ředitel Evrazu Nikom Tomáš Palma připustil, že Roman Abramovič má v mateřské společnosti 28procentní podíl. Dalšími jejími spoluvlastníky jsou Alexandr Frolov a Alexandr Abramov, kteří jsou na sankčních seznamech ve Spojených státech a Velké Británii.
Firma sídlící ve středních Čechách podle něj vliv sankcí již nepřímo pocítila. „Dotýkají se nás druhotně, máme problémy s nějakým fungováním. Ale jinak fungujeme a provozujeme dál,“ podotkl ředitel Palma.
Vymáhání usnadní již schválená novela. V parlamentu jsou další sankční předlohy
Finanční analytický úřad a tajné služby podle informací České televize důkladně prověřují majetkovou strukturu české pobočky. Brzy začne platit novela zákona o mezinárodních sankcích, která má úřadům jejich vymáhání usnadnit. Nově omezuje přístup k veřejným prostředkům a také umožňuje účtovat poplatek za správu zmrazeného majetku ve výši tří procent jeho hodnoty.
Česku má pomoci i další norma – Magnitského zákon, označovaný také jako sankční. Ten má umožnit vytvářet národní seznamy osob, které budou za své konání postiženy. Koalice jej chtěla prosadit ve zrychleném jednání, což ale vetovaly kluby opozičních ANO a SPD. Podle nich je potřeba podrobnější debata nejen na plénu, ale i ve výborech.