Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.
Švédsko a Finsko se kvůli ruské invazi bojí o bezpečnost, na Turecko dopadá válka ekonomicky
3 minuty
Horizont ČT24: Válka na Turecko dopadá ekonomicky
Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou označují za teroristickou organizaci i USA a EU, a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. Po obou skandinávských zemích chce i zrušení omezení na vývoz zbraní.
Daleko od mezinárodních jednání si ale běžní Turci v ulicích Istanbulu sporem o zásadní geostrategickou a bezpečnostní změnu hlavu nelámou. „Každé ráno, když se probudím, tak zjistím, že ceny šly zase nahoru. Jsem v důchodu, dostávám skoro míň, než je životní minimum. Je to velmi těžké,“ přibližuje důchodkyně Ayse Aydoganová jejich starosti.
Zdražování trvá měsíce, v květnu inflace dosáhla sedmdesáti procent. Ceny rostly nejvíc u dopravy a potravin. Lira naopak padá, za rok ztratila polovinu hodnoty.
Turecká ekonomika ochořela ještě dávno před válkou, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu příznaky ale ještě zhoršila. Krize zasahuje řadu odvětví včetně rejdařů, kteří byli zvyklí bez překážek brázdit vody Černého moře.
„Nebrzdí nás jen otázky bezpečí. Kvůli válce nás žádná společnost nepojistí. To znamená, že pokud se našim lodím něco stane, půjde to přímo z naší kapsy,“ stěžuje si Mustafa Can, předseda kolegia ředitelů společnosti Transbosphor Logistics.
Realitním společnostem se daří
Najdou se i firmy, které na válce výlučně netratí. Třeba do realitního trhu přitékají miliony od ruských oligarchů, kteří do Turecka unikají před západními sankcemi. Nemovitosti nakupují hlavně v letoviscích.
„Prodeje nemovitostí Rusům se pohybovaly okolo dvou set měsíčně. Od napjaté situace v listopadu 2021 se naše prodeje výrazně zvýšily. Během šesti měsíců jsme jich zaznamenali 4408, což je čtyřikrát víc než běžně,“ uvádí ředitel realitní kanceláře Bayram Tekce.
„Stali se zdrojem příjmů pro celý region, jde o novou skupinu zákazníků, takže jsme velmi rádi,“ pochvaluje si Hatice, spolumajitelka Ella Yacht Clubu.
Na světě jachet zakotvených v zátokách ale vydělává jen minimum Turků. Pro drtivou většinu z nich je tento důsledek války na Ukrajině vzdálený stejně jako jednání o zásadní změně pro světovou bezpečnost.
