Státní převrat

Brazilská federální policie obvinila bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a 36 dalších osob z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. Informovala o tom agentura AP. Bolsonaro se pokusil udržet u moci poté, co v roce 2022 prohrál ve volbách a vystřídal ho levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Neúspěšný pokus o převrat, ale také událost, se kterou se nedokázaly úřady meziválečného Německa patřičně vypořádat. Byl to první vážně míněný pokus nacistů dostat se k moci. Byla to událost, která nakonec pomohla zpopularizovat Adolfa Hitlera, a protože trestem pro něj a jeho nejbližší spolupracovníky bylo jen docela krátké vězení, nakonec mu neúspěch neuškodil – spíše naopak. Pokus o převrat provedli nacisté v Mnichově před sto lety – 8. a 9. listopadu 1923. Bylo to mimochodem také rovných patnáct let před křišťálovou nocí.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.

Německá policie při rozsáhlé razii v jedenácti spolkových zemích zatkla 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala státní převrat, počítala s vraždami politiků a vytvořením nové armády. I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, komentoval případ prezident Frank-Walter Steinmeier. Jejich plány na převrat označil za novou úroveň hrozby. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová slíbila, že Německo bude proti extremistům tvrdě postupovat.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Před 30 lety se v Sovětském svazu odehrál pokus o státní převrat. Skupina politiků za pomoci armády odstavila od moci prezidenta Gorbačova a vyhlásila výjimečný stav. Do ulic Moskvy vyšly tisíce lidí. Nikdo tehdy nevěděl, co se bude dít a zda nedojde ke krveprolití.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.