Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.
Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisty bezpečnostní složky sledovaly od jara. Vyšetřovatelé tak získali jasný přehled o postupu a plánech radikálů.
„Plány byly stále konkrétnější a byly obstarávány zbraně,“ řekl Haldenwang v ZDF. „Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou,“ dodal s tím, že skupina představovala skutečné nebezpečí.
Extremisté se hlásili k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky. Skupina měla podle německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka své politické vedení, takzvanou radu, a ozbrojené křídlo, které shromažďovalo zbraně a chystalo útoky proti státu. Proti uskupení zakročila policie ve středu rozsáhlými raziemi v Německu a také v Rakousku a Itálii.
To, že policie nezakročila proti uskupení dříve, bylo podle Müncha nezbytné kvůli shromažďování důkazů. Dodal, že se ale se zátahem nečekalo do posledního okamžiku. O termínu, kdy chtěla skupina s útoky proti Německu začít, zatím jasno není.
Při rozsáhlých raziích provedla policie přes 150 prohlídek a ve zhruba padesáti objektech našla i zbraně. Münch uvedl, že obviněno bylo 54 lidí, část z nich skončila ve vazbě. Doplnil, že počet obviněných se zřejmě v nadcházejících dnech zvýší, stejně tak lze podle něj vzhledem k pokračujícímu vyšetřování očekávat i další zátahy.
Prověří se armáda, policie i justice
Na prověrky se nyní musí připravit také armáda, policie a další německé bezpečnostní složky. Státní zastupitelství totiž po zátazích uvedlo, že mezi obviněnými jsou i lidé s vazbami na armádu, nejméně jeden z nich pak u vojska stále působil.
„V dobách, kdy jsme jako bezpečnostní síly velmi potřeba, je nutné se spolehnout na to, že všichni bezvýhradně stojí za svobodným a demokratických zřízením,“ zdůraznil šéf BKA.
Není vyloučeno, že prověrky se zaměří i na justici. Mezi vůdce teroristického uskupení je řazena i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová. Proti ženě již zahájil zemský soud v Berlíně disciplinární řízení, jak řekla stanici RBB berlínská senátorka pro spravedlnost Lena Krecková, jejíž funkce odpovídá regionální ministryni.
Malsacková-Winkemannová, která jako bývalá poslankyně měla stále přístup do Spolkového sněmu, je jako přísedící také členkou rozhodčího soudu AfD. Vedení krajně pravicové strany se od ní distancovalo a vyzvalo k plnému objasnění případu.
Šlechtic dvou tváří
Za hlavu spiknutí je považován člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Reuss, který se po převzetí moci měl stát regentem. Podle médií hledal podporu v Rusku, což ale Moskva odmítla.
Média muže vykreslují jako člověka dvou tváří, který podporoval historický golfový klub, zároveň mu ale byly blízké konspirační teorie a postoje Říšských občanů nebo kontroverzního hnutí Querdenker. Toto hnutí, jehož název znamená jinak smýšlející, sdružuje mimo jiné odpůrce karanténních opatření a popíračů existence pandemie.
Princ Heinrich XIII. se kvůli svým názorům rozešel s ostatními členy svého rodu. Mluvčí šlechtické rodiny již dříve uvedl, že příbuzní nejsou s Heinrichem XIII. v kontaktu a že ho považují za částečně zmateného starého muže, který podlehl konspiračním teoriím. Šlechtic mimo jiné ve svých veřejných vystoupeních tvrdil, že Německo není suverénní zemí a že židovské elity se snaží rozpoutat válku.
