Fico obvinil slovenskou opozici z přípravy státního převratu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) obvinil opozici, že chystá státní převrat. Pohrozil také Kyjevu, že bude vetovat finanční pomoc Evropské unie Ukrajině, která se skoro tři roky brání Rusku. Fico to uvedl v příspěvku na Facebooku, který zveřejnil v sobotu pozdě večer.

„Připravujeme se na všechny možné alternativy. Budeme připraveni na všechno. Hlavně na majdan, tedy státní převrat skrz ulici, o který se tak houževnatě snaží opozice, především Progresívne Slovensko,“ prohlásil premiér v příspěvku na sociální síti.

Použil přitom ukrajinský výraz majdan, který znamená náměstí a bývá používán jako jeden z názvů revolučního dění na Ukrajině na přelomu let 2013 a 2014. Ruská propaganda označuje útěk tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče a následnou změnu vlády schválenou ukrajinským parlamentem za státní převrat.

Michal Šimečka
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

Lídr PS Šimečka v sobotu večer na svém facebookovém profilu napsal, že „Robert Fico lže, neustále“. „O plynu, o domácí politice, o míru i o válce. Navrhuji mu, aby radši nabral odvahu. V Kyjevě ho čekají otevřené dveře, předvčírem (ve čtvrtek, pozn. red.) tam byl britský premiér (Keir Starmer), včera (v pátek) jsem tam byl já, opravdu se nemusí bát,“ uvedl.

„Políbili Zelenského prsten“

Fico, který minulý měsíc v Moskvě jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, tak příspěvkem reagoval na páteční cestu předsedy nejsilnější opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) do Kyjeva. Michal Šimečka se tam setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Nemám absolutně žádný problém s tím, že se delegace Progresívneho Slovenska vydala do Kyjeva. Když nemáte pravomoci ani zodpovědnost, můžete jednat i na vesmírné stanici na Marsu,“ uvedl Fico. Současně ale obvinil opoziční politiky, že „políbili Zelenského prsten“ a tím „vykonali gesto podřízenosti“.

Zelenskému prý slíbili podporu pro členství Ukrajiny v NATO v případě, že by se dostali k moci, a účast slovenských vojáků v západních jednotkách, o jejichž rozmístění na Ukrajině se podle Fica „nyní prakticky hovoří po celém světě“. To pokládá za nejnebezpečnější aspekt cesty opozičníků do Kyjeva. Žádná západní země nyní neplánuje rozmístit na Ukrajině svá vojska.

„Vláda, kterou vedu, nikdy nepodpoří členství Ukrajiny v NATO, protože by to vedlo jen a jen ke třetí světové válce,“ pokračoval Fico. „Vláda rovněž nikdy nenavrhne vyslání vojáků na Ukrajinu, aby měli otočené zbraně proti Ruské federaci,“ řekl.

„Máme proslovenskou vládní koalici a proukrajinskou, protislovenskou opozici. Lidé si budou moci v příštích volbách snadno vybrat,“ zdůraznil ministerský předseda. Podle médií prý o minulém víkendu pohrozil předčasnými volbami, pokud parlament nebude kvůli několika rebelujícím koaličním poslancům dlouhodobě schopen schvalovat zákony.

Zelenskému vyčetl, že se s ním údajně odmítl sejít na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, jak mu Fico navrhoval. Fico chtěl, aby jednali o tranzitu plynu, který Ukrajina zastavila od Nového roku po vypršení příslušné smlouvy s ruskou stranou. Ukrajina Slovensku nabízela o tématu jednat, naposledy zval Zelenskyj Fica do Kyjeva na tento pátek. Zelenskyj se podle Fica „vtírá do přízně“ budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to tím, že zastavením tranzitu plynu „nabízí Spojeným státům celou Evropu na zlatém tácu“, tedy aby USA dodávaly na evropské odbytiště čím dál víc dražšího zkapalněného plynu.

Vystoupení z NATO i EU

S tím Fico spojil i nedávný nálet ukrajinských dronů na ruskou stanici plynovodu TurkStream, který ještě přepravuje ruský plyn do Turecka a odtud dále do Evropy. O ochraně plynovodů hodlá v úterý jednat v Bratislavě s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Na Zelenského kroky hodlá Fico odpovědět „recipročně“ – nejvíce se prý přiklání k vetování další finanční pomoci Evropské unie Ukrajině, protože její schválení vyžaduje jednomyslnost. „Robert Fico je slovenský premiér, a ne ukrajinský sluha,“ konstatoval.

Fico současně hájil svého spolustraníka, místopředsedu parlamentu Tibora Gašpara, který připustil možnost vystoupení Slovenska z EU. „Absolutně s ním souhlasím, že Slovensko se musí připravit na všechny možné krizové situace, do kterých se EU může dostat ve velmi krátkém období,“ řekl. Slovenští občané by podle něj měli rozhodnout, zda chtějí žít v „evropském superstátu“, který by výrazně omezil svrchovanost národních států a který podle Fica prosazují někteří evropští vůdci.

„Nebuďme všichni tak přecitlivělí na debatu o budoucnosti EU a NATO. Tak jako padla Varšavská smlouva, tak světové dění může poslat do učebnic dějepisu jak EU, tak NATO,“ varoval. Podle Fica platí, že „EU a NATO jsou naším životním prostorem“, ale „nikdo nám nebude bránit varovat Slovensko před různými riziky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.