V Polsku zadrželi zaměstnance ministerstva obrany. Špehoval prý pro Rusy

Vojenská kontrarozvědka (SKW) v Polsku v úterý kvůli podezření ze špionáže pro Rusko zadržela pracovníka polského ministerstva obrany. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Onet. Informaci potvrdil resort obrany, nespecifikoval ale, s jakou zahraniční tajnou službou muž údajně spolupracoval. V Německu a Řecku také došlo k zadržení dvojice mužů, kteří se prý pokusili poškodit lodě určené pro německé námořnictvo.

Mluvčí ministra odpovědného za tajné služby Jacek Dobrzyński později řekl, že SKW o podezřelém „získala silné informace, které potvrzují, že zrazoval Polsko, Poláky a špehoval ve prospěch cizí tajné služby“. Šlo o civilního zaměstnance, nikoliv vojáka. Případ vyšetřuje vojenská prokuratura.

Zaměstnanec, kterého příslušníci kontrarozvědky zadrželi krátce po příchodu do úřadu, působil na střední pozici v odboru strategie a plánování. Onet.pl uvedl, že jde o šedesátníka, který na ministerstvu pracoval na různých pozicích od devadesátých let. Kontrarozvědka považuje zákrok za výrazný úspěch a za výsledek několikaměsíční práce, při které jeho jednání zdokumentovala a zanalyzovala.

Dobrzyński připomněl, že soud ve východopolském městě Zamość v úterý poslal na tři a půl roku do vězení muže, který dával najevo ochotu spolupracovat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Tento muž pro GRU připravoval informace, které jí měly pomoci s atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Polská policie jej zadržela předloni na jaře.

Německá prokuratura zase v úterý obvinila z pokusu o sabotáž 37letého Rumuna a 54letého Řeka. Už v loňském roce se podle ní pokusili poškodit několik lodí v hamburských loděnicích, kde oba pracovali. Podle bulvárního listu Bild muži nasypali kamení do motoru jedné z korvet, probodali přívod pitné vody, odstranili kryty palivových nádrží a deaktivovali pojistky. Podle prokuratury se na vše včas přišlo, a poškození lodí se tak podařilo zabránit.

Pokud by nikdo zásahy neodhalil, hrozilo by masivní poškození plavidel a „byla by ohrožena bezpečnost Spolkové republiky Německo a akceschopnost jednotky“. Korvety, kterých se pokus o sabotáž týkal, jsou podle německé armády lodě určené k monitorování moře v blízkosti pobřeží.

Spolupráce Němců, Rumunů a Řeků

Zásah koordinovala agentura EU pro justiční spolupráci (Eurojust). Podíleli se na něm policisté a státní zastupitelství v Německu, Rumunsku a Řecku, ve dvou posledních jmenovaných zemích policie prohledala byty podezřelých.

Agentura DPA připomněla, že loni v únoru inspektor námořnictva Jan Christian Kaack uvedl, že sabotéři poškodili v několika případech v Německu válečné lodě. Podle něj následně přijaly loděnice nová bezpečnostní opatření. Stanice WDR, NDR a list Süddeutsche Zeitung tehdy s odvoláním na své zdroje uvedly, že cílem sabotáže byla mimo jiné korveta Emden, kterou postavila v hamburských loděnicích pro německé námořnictvo společnost Blohm+Voss. Loď tehdy ještě ale armáda nepřebrala. Mluvčí generálního státního zastupitelství nicméně v úterý DPA řekla, že případ lodi Emden její úřad vyšetřuje, aktuální kauza se nicméně týká poškození jiné korvety.

Není jasné, zda u mužů existuje spojitost na Rusko tak jako u polského špeha. Německé tajné služby i služby jiných evropských zemí však dlouhodobě varují před vysokou intenzitou činnosti ruských zpravodajců v Evropě a také před diverzními aktivitami Moskvy, které se týkají špionáží i sabotáží. Podle tajných služeb to souvisí s evropskou podporou Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Moskva zmíněná obvinění odmítá.

Novým vzorcem je přitom využívání takzvaných low level agentů, tedy osob, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěUSA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 29 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 2 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 5 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 8 hhodinami
Načítání...