Spolková republika Německo

Část zříceného mostu Carolabrücke v Drážďanech bude nutné kontrolovaně strhnout, uvedl mluvčí hasičů Michael Klahre. Demoliční práce začaly ve čtvrtek večer. Rozhodnutí předcházel středeční pád zhruba stometrové části betonového mostu, na němž se nacházela stezka pro pěší, cyklostezka a tramvajová kolej. Podle Klahreho není reálné, aby se stihlo odstranit trosky z Labe před možnou víkendovou povodní. Pád mostu si nevyžádal žádné zraněné, vyvolal ale velké komplikace v dopravě a debatu o stavu mostů v celém Německu. Česko mezitím nabídlo Sasku pomoc s odstraňováním zříceného mostu, spolková země to však odmítla.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Čekání na vízum ve frontě před německým velvyslanectvím patřilo v období po sametové revoluci k pražskému koloritu. K vycestování do Německa sice už stačil pouze pas, nicméně pro práci bylo vyžadováno speciální povolení. A zájem o práci v Německu neklesal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

„Myslím, že už to nebude dlouho trvat a začneme kritizovat. Protože mnohé věci se nám nelíbí, také i ve vztahu domova k těm krajanům, kteří jsou na druhé straně hranice.“ I tato slova zazněla na konferenci exilového PEN-klubu německé jazykové oblasti pořádaného ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Václav Havel, symbol porozumění a míru v Evropě. Tento nápis je uvedený na medaili a dekretu Ceny Karla Velikého udělené v roce 1991 československému prezidentovi. Cena je od roku 1950 udělována za přínos v oblasti mezinárodního porozumění a spolupráce. Tradičně je předávána v Cáchách, sídelním městě Karla Velikého.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.